KSČM: Příjmy nad milion korun ročně zdaníme 40 %

Server Podnikatel.cz přináší pátý díl volebního speciálu „10 otázek pro…“, ve kterém všechny politické strany, které mají podle průzkumů šanci dostat se do poslanecké sněmovny, vyplňují stejný dotazník. Otázky se zaměřují na konkrétní plány stran v oblastí daní z příjmů, DPH, pojistného, regulačních poplatků či důchodů. Dnes serveru Podnikatel.cz odpovídala strana KSČM.

1) Které sekce vašeho volebního programu jsou klíčové právě pro podnikatele?

Je to zejména celá III. část Volebního programu KSČM věnovaná boji proti důsledkům hospodářské krize a růstu zadlužení. Hlavně pak část věnovaná daním, finančnímu sektoru, strukturální a růstové politice státu a podmínkám pro české podnikání.

Podnikání ovlivní ale i I. část věnovaná zaměstnanosti, ochraně práce a odměňování a IV. část věnovaná životnímu prostředí (především energetika, doprava a odpadové hospodářství)

2) Jaké případné změny navrhujete v oblasti daně z příjmů? Ať už fyzických či právnických osob.

U daní z příjmů fyzických osob navrhujeme zvýšit progresi, v cílovém stavu až pět pásem (od sazby 9 % pro podprůměrné příjmy do 40 % u 1 milionu korun ročně). U daní z příjmů právnických osob navrhujeme rozlišit firmy s ročním ziskem do 10 milionů korun (sazba 24 %) a nad 10 milionů korun (sazba 32 %).

3) Jste pro zachování superhrubé mzdy, tak jak je koncipována v současnosti?

Jsme pro její zrušení jako základu daně.

4) Souhlasíte s vyššími odvody na sociálním pojištění pro OSVČ, o kterém uvažuje ministerstvo práce a sociálních věcí?

Systémové rozdíly v těchto odvodech je třeba výhledově odstranit, OSVČ je možné zvýhodnit jinak (například sociální fond pro OSVČ či podporou pracovních míst a exportu). Osobně si ale myslím, že dočasně je možné jako východisko z krize tyto odvody za něco odpustit (možná jako kompenzaci za tvorbu nového pracovního místa, stát by ušetřil platby za státní pojištěnce).

5) Chcete nějak změnit daň z přidané hodnoty, popřípadě jak?

Obecně chceme omezit nepřiměřený nárůst nepřímých daní, u DPH to znamená výhledově vrátit sníženou sazbu až na 5 %. Dále chceme rozšířit činnosti zařazené do snížené sazby (stravování, ekologická veřejná doprava apod.). Pokusíme se také vyjednat v EU možnost nulové sazby u základních potravin a léků jako výjimku pro ČR.

6) Jaké jiné další změny byste v oblasti daní prosazovali?

Připravit ekologické daně (CO-daň, zdanění spotřeby energií). U daně z převodu majetku zavést progresi a sociální úlevy. Zdanit dividendy 25 % a osvobodit úroky z vkladů obyvatelstva. Zavést majetkové přiznání majetků nad 10 milionů a sankční zdanění rozdílů.

7) Máte v plánu snižovat schodek veřejných financí? Na jaké číslo byste se v horizontu čtyř let chtěli dostat?

Zbrzdit příliš narůstající zadlužení a náklady na dluhovou službu je zapotřebí. Zvolili bychom ovšem menší razanci snižování deficitu v etapě pomalého oživování ekonomiky. Dluh je možné snižovat až v etapě výraznějšího růstu. Z toho vyplývá, že orientaci na dosažení maastrichského kritéria do roku 2013 máme za velmi optimistickou a nemusí být tento termín splněn za každou cenu.

8) Jaké změny chcete v oblasti výdajů státního rozpočtu? Kde je třeba podle vás nejvíce šetřit?

Přezkoumat je třeba především veřejné zakázky, z hlediska dosažené ceny i jejich neodkladnosti. U kapitálových výdajů státu upřednostnit akce s rychlejším multiplikačním efektem.

9) Jste pro zachování poplatků ve zdravotnictví? Popřípadě, jak byste systém poplatků změnili?

Jako nejčistší řešení máme úplné zrušení tzv. regulačních poplatků s ohledem na to, že v rozporu s duchem ústavního pořádku zvyšují spoluúčast pacienta a jejich regulační efekt je velmi sporný.

10) Myslíte si, že důchodová reforma je potřebná? Pokud ano, jakou formu by měla mít?

Výpadek v příjmech důchodového systému je třeba řešit, ale ne na úkor průběžného státem garantovaného důchodu. Zdroje jsou hlavně ve snižování nezaměstnanosti, je třeba také zvážit odklon výnosu nějaké daně (např. spotřební) do penzijního systému a nepřipustit tzv. opt-out. Aktuálně bude nutné řešit zrušení části penzijního zákona ústavním soudem k 30. září 2011, tak aby byla zachována solidarita v systému.

Na otázky serveru Podnikatel.cz odpovídal Jiří Dolejš, poslanec Parlamentu ČR za KSČM.