Na silniční dani se stále evidují přeplatky ve výši 635 milionů korun

Informace k přeplatkům na stránkách finanční správy

Finanční správa vyzývá zejména bývalé poplatníky daně silniční, aby si zkontrolovali přeplatky na této dani. Pokud zjistí, že finanční správa eviduje přeplatek, měli by si požádat o vrácení. Aktuálně evidují finanční úřady přeplatky ve výši 635 milionů korun. V minulém roce tyto přeplatky činily více než 1,5 miliardy.

Jak vznikly přeplatky na silniční dani?

Dle informací finanční správy vznikla významná část přeplatků na silniční dani v důsledku úhrad záloh na tuto daň. V důsledku novely zákona došlo ke zúžení předmětu daně a poplatníků daně a předmětem daně již nebyla osobní vozidla. Nově také platí, že je zálohová povinnost zrušena zcela.

Vzhledem k tomu, že novela zákona nabyla účinnosti 1. července 2022, měla tato zákonná úprava zpětnou účinnost od počátku zdaňovacího období, tedy od 1. ledna 2022. V návaznosti na předchozí právní úpravu tak poplatníci silniční daně hradili zálohy dle předchozího znění zákona.

Co je nyní předmětem daně a kdo je poplatníkem

Podle stávající právní úpravy se za předmět daně považují zdanitelná vozidla. Zdanitelnými vozidly jsou nákladní vozidla s hmotností nad 3,5 tuny a musí se jednat o kategorie vozidel N2 a N3. Předmětem daně jsou také přípojná vozidla těchto vozidel, pokud spadají pod kategorii O3 a O4. Zároveň musí platit, že jsou tato vozidla registrována v registru silničních vozidel v České republice.

Poplatníkem silniční daně je osoba, která je jako provozovatel zapsaná v technickém průkazu vozidla, nebo osoba, která zdanitelné vozidlo užívá a v technickém průkazu tohoto vozidla je zapsaná jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena.

„Nově“ tak předmětem daně nejsou například osobní motorová vozidla. Za poplatníka daně se také již nepovažuje zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec užije své vozidlo k výkonu činnosti zaměstnavatele – například tedy při pracovní cestě.

Jak zjistit stav daňového účtu

Stav daňového účtu a případné přeplatky na silniční dani mohou daňové subjekty zjistit ve své daňové informační schránce (též v portálu MOJE DANĚ). Daňová informační schránka se zřizuje v souladu s daňovým řádem a jejím cílem je umožnit daňovým subjektům získávat a shromažďovat informace ve spisu a na osobním daňovém účtu. Daňové subjekty zde také mohou získávat vybrané informace o svých právech a povinnostech a činit z tohoto rozhraní podání vůči správci daně.

Aby mohl daňový subjekt daňovou informační schránku využívat, musí si ji zřídit. Daňová informační schránka je zřízena v tom okamžiku, kdy fyzická osoba oprávněna k přístupu do daňové informační schránky učiní aktivní projev vůle do daňové informační schránky přistoupit – tedy typicky prvotním přihlášením.

Přihlásit se do daňové informační schránky mohou daňové subjekty zaručenou identitou, ověřenou identitou pomocí datové schránky nebo pomocí přístupových údajů přidělených Finanční správou České republiky.

Jak požádat o vrácení přeplatku

K vrácení přeplatku nedochází automaticky. Aby mohl být přeplatek vrácen, musí si o něj daňový subjekt požádat. K vyplnění žádosti mohou poplatníci využít formulář, který je dostupný na webových stránkách finanční správy.

O přeplatek mohou daňové subjekty žádat také přímo v aplikaci MOJE DANĚ, kde se jim automaticky předvyplní stanovené údaje. Daňový subjekt pak uvede pouze informaci o výši přeplatku, jaké daně se tento přeplatek týká a na jaký bankovní účet má být přeplatek poukázán.

V případě, že by daňový subjekt v žádosti neuvedl výši přeplatku nebo jej blíže nespecifikoval, bude daňovému subjektu vrácen celý vratitelný přeplatek ze všech daňových osobních účtů vedených u daného správce daně, kterému byla žádost o vrácení podána.

Daňový subjekt podá žádost o vrácení přeplatku místně příslušnému správci daně. Podání lze učinit elektronicky, v listinné podobě, ale také ústně do protokolu.

Správce daně musí takto podanou žádost vyřídit do 30 dní. Pokud daňový subjekt o vrácení přeplatku nepožádá, zaniká tento přeplatek uplynutím lhůty šesti let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl. Takto zaniklý přeplatek se stává příjmem státního rozpočtu.