Na udržitelných výrobcích postavila byznys, který pomáhá švadlenám i firmám

Dobrovolnický projekt se přerodil do prospěšného podnikání

Markéta vzpomíná, jak v roce 2008 začaly s kamarádkami v Praze pořádat dobrovolnický projekt nazvaný „Výměna oblečení“. Tehdy ještě nepoužívaly slovo „swap“, které se později hodně uchytilo. Jednalo se o zájmovou akci, kterou organizovaly ve svém volném čase dvakrát do roka. Byla to akce pro veřejnost, kdy byla zapojena i daná skupina lidí, například znevýhodnění nebo dříve narození. V domovech pro seniory si zapůjčily sál a lidé tam mohli přinést oblečení, co už nechtěli. Ostatní si ho zadarmo nebo za symbolický vstupní poplatek na akci mohli odnést. Vznikl z toho hezký a promyšlený projekt, podporovaly nás různé firmy, měly jsme i doprovodný program, třeba hudební nebo taneční vystoupení, popisuje Markéta. 

Z takových akcí jim zbývalo několik desítek pytlů oblečení, co se nerozebralo, a s kamarády je pak rozvážely různým charitativním organizacím. Například do psychiatrické léčebny v Bohnicích, bezdomovcům na loď Hermes nebo kojeneckým ústavům a azylovým domům. Všechno to přitom dokumentovaly. Poté se s tímto projektem přihlásily do soutěže Social Impact Award, kde byly vybrány, aby myšlenku posunuly dál a šly směrem sociálního podnikání. Tedy, aby se dobrovolnický projekt stal finančně udržitelným a mohl je do budoucna i živit.

Podle Markéty Brychové to nebylo jednoduché, protože se jim rozpadl tým a ona začínala s úplně novou kolegyní. Nejprve navštívily textilní továrny a vybraly si materiál, se kterým budou pracovat. Pak zjistily, že se na něj dá i tisknout, a společně s designérem vytvořily první výrobky. Poté se je pokoušely prodat. Ta soutěž s průběžnou podporou od mentorů byla velký impulz a velký posun. Jinak bych se k tomu asi nikdy nepřiměla, myslí si Markéta. 

Aktivity FOREWEAR jsou dnes ve dvou směrech

FOREWEAR je projekt, který má velký přesah, věnuje se několika aktuálním problémům a jeho aktivity se dělí na dva směry. Ten první se týká sbírek oblečení, tedy kousků, které lidé mají v šatníku a jsou z nejrůznějších materiálů. Oblečení FOREWEAR sbírá ve firmách prostřednictvím sbírek – zapojují firemní zaměstnance a dávají jim možnost, aby vytřídili svůj šatník. Snaží se to přitom definovat tak, aby nosili věci, které jsou použitelné. Tedy hezké, v dobrém stavu a vyprané. Aby mohly sloužit dál. Toto oblečení putuje do charitativních obchůdků Koloběh, které spadají pod organizaci Borůvka Praha. Ta zaměstnává nebo pomáhá integrovat lidi z Jedličkova ústavu do pracovního procesu a v obchůdcích pracují prodavačky s invalidním důchodem. Náš cíl je, aby se do obchůdků dostalo opravdu to nejhezčí. Ne, aby toho bylo moc a obchůdky byly zahlcené, doplňuje Markéta Brychová.

Dlouholetou spolupráci na pořádání sbírek spolu s organizací Borůvka Praha si chválí. Ta jim zajišťuje odvoz oblečení i třídění, a navíc jsou schopni říct, kolik kilogramů oblečení se v dané sbírce vybralo. Firmy pak vědí, do jaké míry se jejich zaměstnanci zapojili. Někde jde o 100 kg oblečení, jinde až 250 kilogramů, což už je hodně pytlů. Také zjišťují, jak byla sbírka kvalitní, tedy kolik z těch kilogramů zůstalo v obchůdku a za kolik se prodalo. Markéta podotýká, že výtěžky z věcí prodaných z jedné sbírky jsou většinou malé částky kolem deseti až patnácti tisíc Kč za várku. Není to velký byznys, ale dobrá myšlenka pomoci a podpory charitativních secondhandů. Tento směr tedy pomáhá dobročinným obchůdkům a mobilizuje zaměstnance firem, kteří se navíc dozvídají, co se děje s oblečením a jak ho lze ještě využít. 

Druhý směr ve FOREWEAR se zaměřuje na další využití recyklovaného materiálu z přebytků textilních průmyslových výrob. Už nejde o oblečení, ale obecně o textil, ze kterého pak ve spolupráci s FOREWEAR vznikají recyklované výrobky. V minulosti to bylo tak, že když nám něco zbylo z firemních sbírek oblečení, tak byla část posílána na recyklaci do továrny, která textil zpracovává. Dnes je mnohem větší osvěta, je mnohem více toho, co lidé vytřídí, a je nesrovnatelně větší možnost pro textilní továrnu získávat oblečení a další výrobní vstupy ve velkém a ze svých vlastních zdrojů, vysvětluje Markéta. Je třeba vybírat takový materiál, ze kterého má smysl vyrábět jejich recyklované výrobky. Ty musejí být pevné a trvanlivé a musí se na ně dát dobře tisknout. 

Jedná se například o světlou nebo tmavou recyklovatelnou polyesterovou textilii. Ta původně nepochází z rozdrcených oděvů, ale z recyklovaných kousků textilních průmyslových výrobků, jako jsou například potahy na křesla, výplně ze spacáků, nebo vnitřky pneumatik. Tím, že se jedná o recyklát, a nikoli o prvotní materiál, vyvstávají občas nějaké problémy například s rozdílnou tloušťkou materiálu v roli, drobnými žmolky nebo malými jinak barevnými nitkami v materiálu. S těmito drobnými nedokonalostmi, které ovšem vytvářejí charakteristického ducha výrobků a ničemu nevadí, musí tedy počítat jak v průběhu výroby, tak na ně upozorňují objednatele, kterým vždy ukazují vzorky výrobků předem. 

Přečtěte si také:

Byznysem hýbou feministická témata. Feminismus je přitom v podnikání stále sprosťárna

Jak probíhá spolupráce s firmami? 

FOREWEAR pro firmy vyrábí udržitelné propagační předměty z recyklovaného textilu. Podle Markéty Brychové to většinou probíhá tak, že na ně firma někde narazí, a to nejčastěji na internetu při vyhledávání inspirace pro udržitelné nebo recyklované výrobky nebo firemní dárky. Nebo se k firmě dostane  jejich výrobek. Zkontaktují se a posléze si definují, kdo je jejich cílová skupina, jestli jde o muže nebo ženy a o kolik se jedná lidí. Je totiž stanoveno minimální množství ke spuštění výroby. Každá naše spolupráce probíhá jako samostatný projekt. S firmou vše vymýšlíme a ladíme, každý detail je na míru. V malých množstvích už se to úplně nevyplácí, vysvětluje Markéta. 

Portfolio ukazuje více než 90 různých designů, které vznikly pro předchozí společnosti. Zde se lze inspirovat. Klient ale může mít i vlastní představu. Například ohledně barev nebo kousků grafiky, které chce použít. Někdy se firmy orientují na přírodní styl, podruhé zase na firemní barvy. Ty se dají použít například na zvolenou pruženku a nitě. Součástí je také saténový štítek, většinou s firemním logem, který je umístěný uvnitř výrobku. Firmy vždy dopředu uvidí vizualizaci, jak bude výrobek vypadat. Takže se mohou rozhodnout, jestli je to přesně ono, nebo jestli chtějí něco změnit, než se vše zadá do výroby, přidává dále Markéta Brychová. 

Potom se spustí celý výrobní proces, kdy se tiskne design, a čeká se, až švadleny v šicí dílně sociálního podniku budou mít u sebe recyklované textilie, vše vystříhají a sešijí. Markéta nakonec všechny hotové kusy zkontroluje a doplní o papírové visačky, buď s informacemi o příběhu FOREWEAR nebo s tím, co chce firma komunikovat. Vše se musí také nafotit, a to nejen kvůli umístění na web, ale také proto, že dokumentace vždy vzniká z celého procesu. Tedy i z šití, kompletace a předání výrobků, aby měl zadavatel o všem přehled a mohl celý příběh spolupráce komunikovat i příjemcům výrobků. 

• 
• 
• 

Dalších 13 fotografií

Portfolio výrobků je opravdu pestré 

Ve FOREWEAR měli v průběhu svého několikaletého působení možnost vyzkoušet různé výrobky. Například zápisník v obalu z recyklované textilie je „stálicí“ úplně od začátku. Dalšími oblíbenými produkty jsou obaly na knížky a organizéry obsahující šest menších kapsiček, třeba na cestovní doklady, ale také například na sluchátka, nabíječku nebo tužky. Jedná se o univerzální věc vhodnou pro muže i ženy. Výrobky je také možné darovat, protože cíl těchto výrobků a pojetí jejich designu je, aby nevypadaly jako prvoplánové propagační předměty s velkým logem na titulní straně. 

Markéta dále vyjmenovává, že mají několik druhů tašek, například plochou na dokumenty, větší piknikovou tašku se dnem nebo dárkovou tašku. Tou chtějí nahradit klasické papírové tašky, které se rychle znehodnotí a nevypadají vždy reprezentativně. Naše dárková taška vydrží spoustu předání, vypadá pořád hezky a šíří myšlenku recyklace, zdůrazňuje Markéta a doplňuje, že v podobném duchu vyrábějí i designovou tašku na víno. Ve FOREWEAR experimentovali také s jednoduchými batohy, ale v tomto případě jsou limitováni materiálem, který není dostatečně ohebný, a navíc by se jednalo o již poměrně komplikovaný a nákladný výrobek na ušití. 

V minulosti měl FOREWEAR i jednoduchý e-shop pro koncové zákazníky, protože kromě firemních zakázek v designech na míru vznikly i univerzální designy, u kterých se nepracovalo s firemními motivy. Takové produkty se daly koupit i na trzích, kam Markéta občas chodila, nebo třeba na Dyzajn marketech. Nyní je tato možnost omezená.

Výrobky českých rukou z Vysočiny

Nedá se jednoznačně říct, jak dlouho trvá jedna zakázka. Záleží to na více faktorech. Někdy může dlouho trvat komunikace, když má například nějaká větší společnost spoustu pravidel týkajících se loga, grafiky, použití barev a podobně, případně využívá externí agenturu pro grafiku. Když jde spolupráce hladce, od odsouhlasení vzhledu výrobků po dodání jsou to cca dva měsíce. 

Někdy trvá déle objednání materiálu a důležitý je také dostatečný čas a klid pro švadleny na práci samotnou. Aby na ně nemusel být vyvíjen nějaký větší tlak. Švadleny jsou ze sociálního podniku organizace FOVY (dříve Chráněné dílny Fokus Vysočina) poskytující náhradní plnění. Jsou to ženy, které mají nejrůznější duševní onemocnění, takže je tomu přizpůsobena i jejich pracovní náplň a doba. Nepracují 8 hodin, ale mají zkrácený úvazek. Také je omezené množství práce. Všechny umí krásně šít a jsou v tom nesmírně schopné a za ta léta zkušené, popisuje Markéta Brychová. 

Šicí dílna funguje jako samostatná jednotka a momentálně zaměstnává přibližně deset lidí. Spolupracujeme s nimi celoročně už téměř 10 let. Když byl dobrý rok, tak jsme byli schopní v jeho průběhu dávat práci nějakým pěti až šesti švadlenám, upřesňuje Markéta s tím, že se švadleny o práci dělí. Některé umí šít všechno, některé spíše stříhají nebo dělají ukončovací práce a podobně.

Ohlasy firem ukazují nadšení a motivují do budoucna

Podle Markéty Brychové byly ohlasy firem výborné už od samého začátku, kdy ještě nebyly smysluplné propagační předměty takovým trendem a společnosti o nich tolik nepřemýšlely. V minulosti jsme byli jedni z těch prvních, kdo něco recyklovaného nabízel. Firmám se moc líbil celý ten příběh a myšlenka zapojení švadlen v chráněné dílně, práce s recyklovaným materiálem i to, že vznikne výrobek úplně na míru, plus zmapování celého toho procesu ve fotkách, vyjmenovává Markéta. Někdy se firmy rády zapojily také do sběru oblečení. 

Na trhu už se objevují další společnosti s podobnou filozofií.  Mnoho dalších firem se snaží pracovat s nějakým udržitelným materiálem a využívat něco, co by jinak mohlo být odpadem. Ať už je to třeba sklo nebo pásy z aut. Na druhou stranu si nevybavuji projekt, který by to dělal podobně komplexně jako my – i se zapojením firemních zaměstnanců do dobrovolnické aktivity, zamýšlí se Markéta. Podle ní se na ně obracejí především velké firmy, které mají často oddělení firemní odpovědnosti nebo udržitelnosti, na podobné produkty mají rozpočet, uvažují v souvislostech a ctí principy cirkulární ekonomiky. 

Markéta Brychová by se chtěla soustředit především na dlouhodobé spolupráce, jako se jim podařila navázat například u některých městských částí. Ty od nich v jednu dobu opakovaně odebíraly výrobky, které potom dávaly jako dárky například při vítání občánků. Další dlouhodobé spolupráce mohou vzniknout ve firmách, které jejich výrobky využijí třeba do balíčků pro nově nastupující zaměstnance. To samé by bylo možné s univerzitami, které by mohly například všem studentům nastupujícím do prvních ročníků dávat jejich organizér s kapsou na tablet v univerzitních barvách. Hlavním cílem je jít cestou opakujících se spoluprací a dále přicházet s novými výrobky, které by od nás společnosti chtěly odebírat ve větším množství, uzavírá Markéta Brychová.