Oproti předešlému roku přibylo i OSVČ hlavních. Konkrétně se jednalo o 15 tisíc OSVČ hlavních. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které zpracoval server Podnikatel.cz.
Co se dozvíte v článku
Počet OSVČ hlavních vzrostl o 15 tisíc
Jak ukazují data (ČSSZ), ke konci roku 2022 v Česku podnikalo 649 189 OSVČ hlavních, což je o 15 tisíc více než před rokem. Za rekordním rokem 2011 zaostal počet OSVČ hlavních pouze o několik stovek. Loňský nárůst byl navíc druhý nejvyšší za posledních 13 let.
OSVČ hlavních | OSVČ vedlejších | Celkem | |
---|---|---|---|
K 31. 12. 2022 | 649 189 | 455 069 | 1 104 258 |
K 31. 12. 2021 | 634 205 | 443 891 | 1 078 096 |
K 31. 12. 2020 | 611 383 | 439 796 | 1 051 179 |
K 31. 12. 2019 | 598 086 | 433 279 | 1 031 365 |
K 31. 12. 2018 | 590 705 | 420 650 | 1 011 355 |
K 31. 12. 2017 | 582 226 | 409 218 | 991 444 |
K 31. 12. 2016 | 577 818 | 403 537 | 981 355 |
K 31. 12. 2015 | 578 544 | 397 408 | 975 952 |
K 31. 12. 2014 | 586 112 | 386 244 | 972 356 |
K 31. 12. 2013 | 602 395 | 374 833 | 977 228 |
K 31. 12. 2012 | 627 596 | 366 492 | 994 088 |
K 31. 12. 2011 | 649 990 | 351 774 | 1 001 764 |
K 31. 12. 2010 | 640 406 | 336 663 | 977 069 |
K 31. 12. 2009 | 648 941 | 306 718 | 955 659 |
Zdroj: ČSSZ
OSVČ vedlejší překonaly rekord
OSVČ vedlejších působilo v ČR k 31. prosinci loňského roku 455 069, jde o historický rekord. Doposud nikdy v Česku tolik OSVČ na vedlejšák nepodnikalo. Oproti předloňskému konci roku jde o nárůst o 11 tisíc, a oproti konci roku 2009 je to dokonce o 150 tisíc více.
Na začátku loňského roku se zdálo, že se nárůst počtu OSVČ vedlejších zastavil. Od druhého kvartálu se však opět začaly jejich řady rozšiřovat a rok zakončily rekordem.
Celkově ke konci roku 2022 v ČR podnikalo 1 104 258 OSVČ, což je o 26 tisíc více než před rokem. Oproti rekordnímu konci loňského září je to jen o 5 tisíce OSVČ méně. Jak navíc ukazují dlouhodobá data, jde o tradiční sezónní výkyv. Na konci roku je vždy počet OSVČ nižší v porovnání s letními měsíci v roce. Je to způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce.
Kdo je OSVČ vedlejší
Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:
- vykonávala zaměstnání.
- měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
- měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
- vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
- byla nezaopatřeným dítětem.
Nestojí za nárůstem švarcsystém?
Zůstává nicméně otázkou, zda za nárůstem OSVČ hlavních nestojí částečně i tzv. švarcsystém, jelikož tlak na jeho využití zesílil. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nicméně vidí za nárůstem počtu OSVČ jiné faktory. Drobné podnikání je v poslední době atraktivní především díky tomu, že došlo ke zjednodušení procesu vstupu jednotlivých subjektů do podnikání online formou. Kromě uvedeného pak může mít na početní nárůst podnikajících subjektů vliv také imigrační vlna občanů Ukrajiny a fakt, že máme poměrně příznivě nastavená pravidla,
uvedl před časem serveru Podnikatel.cz Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO.
Nahrají změny u paušální daně švarcsystému?
Využití švarcsystému ovšem mohou podle některých ekonomů nahrát nedávné změny u paušální daně. Tu totiž nově mohou využít OSVČ s příjmy do 2 milionů korun. Vzhledem k tomu, že se po zvýšení limitu paušální daň vztahuje na OSVČ s velmi širokým rozpětím příjmů, není již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale zavedla se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu poplatníci platí jinou výši paušálních záloh.
Jen přechod z výdajových paušálů na paušální daň může přinést OSVČ až přes sto tisíc korun ročně a při případném švarcsystému je rozdíl ještě vyšší. O tom, že můžou změny u paušální daně nahrát švarcsystému, jsou přesvědčeny i odbory. Předložený zákon dále prohloubí již dnes výrazné znevýhodnění zaměstnanců vůči OSVČ v daňové oblasti a nesporně podnítí část zaměstnanců k přechodu z pracovního poměru do systému nepravého podnikání (do tzv. švarcsystému). S jasnými ztrátami příjmů veřejných rozpočtů, vč. systému veřejného zdravotního pojištění,
uvedla v připomínkách k návrhu zákona Českomoravská konfederace odborových svazů.
Podle statistik finanční správy se do paušálního režimu po jeho úpravách přihlásilo letos nově 31,5 tisíce OSVČ. Celkově jich tak bude letos platit daně a odvody paušálem až 100 tisíc.