Bohužel, takto k tomu přistupují už i zákonodárci při vytváření zákonů. Vědomě schválí nesmysl, protože "on to přece nikdo nebude dodržovat".
Jeden příklad:
Když se schvaloval zákon o koncesionářských poplatcích, tak ho kritizovali, že TV přijímač je v něm definován příliš obecně, že podlé té definice ma platit poplatek i ten, kdo televizi vykuchá a z kastle udělá králíkárnu. Odpověď na tuto kritiku od zákonodárce byla, že on ten zákon nikdo nebude brát vážně.
Pokud jsou zákony navrhovány a schvalovány s vědomím, že tyto nesmysly nelze dodržovat a nebudou se dodržovat, pak se nikdo nesmí divit, že je lidé nedodržují.