Jakub Pavliska a jeho partnerka Lucie Hrabalová společně založili značku DS náramky, kdy se DS odkazuje k jejich mottu: Dej štěstí. Tato kreativní dvojice se tvorbě šperků a dalších výrobků věnuje mimo jejich hlavní zaměstnání. Jak sami říkají, tvoří takzvaně na koleni. I přesto vymysleli svůj vlastní a jedinečný styl, který je vystihuje i odlišuje od konkurence.
Co se dozvíte v článku
Od meteoritů ke šperkům
Lucie Hrabalová prozradila, že se asi rok a půl učila. DS náramkům se věnují přibližně od začátku loňského roku. Myšlenka na výrobu náramků a dalších produktů přišla však už dříve. Impulsem k založení bylo, když jejich dobrý kamarád zakládal ve Frýdku Místku muzeum meteoritů. Byli jsme u zrodu, já měla možnost nafotit mu pár fotek na e-shop a zalíbilo se mi to. Uvědomila jsem si, že bych chtěla mít také něco svého. Líbilo se mi fotit produkty a potom je prezentovat na sociální síti a mít z toho ten pocit, že jsem vytvořila něco svého,
vzpomíná. Tehdy začala vyrábět přívěsky andělíčků a úplně obyčejné náramky. Jejího přítele to chytlo taky.
Podle Jakuba Pavlisky se to postupně vypilovalo. První náramky byly ne úplně primitivní, ale vzhledově lacinější a na pohled obyčejné. Oni však chtěli, aby vypadaly designově hezky. Celé se to vyvíjelo během roku. Hledali jsme inspiraci i kolem sebe a učili jsme se. Abychom věděli, jak ten korálek nebo kulička toho jednotlivého kamene vypadá. Abychom věděli, že je to z toho kamene, ze kterého to má být. Byl to dlouhý proces,
popisuje Lucie. Název DS náramky pak vycházel z toho, že když si ho někdo koupil, tak většinou jako dárek. Člověk daruje a tím dává štěstí tomu druhému. Proto motto Dej štěstí,
vysvětluje Jakub. Lucie ještě dodává, že může jít také o talisman pro štěstí.
Chtěli jít vlastní cestou
Náramků je na trhu hodně, a to hlavně těch na gumičkách. Jakub Pavliska zdůrazňuje, že právě proto nechtěli jít tímto směrem. Vyrábí proto takzvané shamballa náramky. Když je Lucie začínala dělat, ani nevěděla, že mají nějaký význam. Šlo jí hlavně o to, aby je vůbec vytvořila. Jedná se o styl náramků s posuvným uzlíkem a o jejich významu se více hovoří až nyní. Společně se však s úsměvem shodují, že se na to budou muset také zaměřit a dovzdělat se.
Lucie dále dodává, že se chtěli odlišit i barvou, protože měli pocit, že se na trhu opakují jedny a ty samé pestré barvy. Takže si to chtěli udělat po svém. Mají pletené náramky v přírodních barvách a s polodrahokamy. Problém je však s velikostmi. Když je na náramku gumička, je to univerzální velikost, ale my máme posunovací uzlíky a jsme tím limitováni,
popisuje Jakub. Když je tedy osloví zákazník, že by chtěl nějaký náramek, ptají se na požadovanou velikost.
Je potřeba se pořád učit
Lucie Hrabalová má pocit, že se pořád učí. Oba baví dělat fotky, ji psát texty. Kdo dostane nápad, ten ho musí realizovat. Museli jsme si vyvořit jistou rutinu. Když se nám třeba nechce nebo nemáme čas, tak i tak musíme ten náramek udělat nebo napsat nějaký text nebo si něco naplánovat,
říká. Jakub podotýká, že si tedy rozdělují, kdo co bude dělat. On například na e-shop své fotky nedává, protože je neumí vyfotit tak pěkně jako Lucie. Fotky přeci jen prodávají a jsou reklamou. Já mám spíš ráda tu kreativní činnost a Kuba spíš vyřizuje administrativu a věci, co se týkají e-shopu. To já vůbec neumím,
přiznává s úsměvem Lucie.
Vzdělávat se musejí také v oblasti kamenů. Už se jim totiž stalo, že udělali náramek a jistá hodná duše je upozornila na to, že ten kámen se vůbec nevyskytuje v barvě, ve které jej udělali. Musí tedy dávat pozor na to, aby ten náramek, který prezentují, byl opravdu z daného kamene a nešlo například o syntetiku. Jakub doplňuje, že to tak hodně výrobců má a oni si zakládají na tom, aby kameny opravdu odpovídaly reálu. Já si myslím, že člověk se asi musí učit v tomto oboru celý život, pokud se tím chce zabývat. Vždycky se najde něco nového, co nás překvapí,
shrnuje Jakub Pavliska.
Když je fantazie, vyrábí se náramky rychle
Jakub a Lucie se shodují, že se nedá říct, jak dlouho trvá výroba jednoho náramku. Je to vždy velmi individuální. Když se například Lucie inspiruje barvami v nějakém módním časopise, náramek má hotový do 20 minut. Navleče ho, zauzlíkuje a má hotovo. Nyní pracuje na náramcích pro jednotlivá znamení a tam musí zkoušet, jestli se jí hodí jednotlivý korálek, kámen nebo nitka, případně jak k sobě jdou materiály a podobně. Někdy se tak stane, že jej třeba třikrát dělá znovu, protože se netrefí do velikosti a podobně. Teď jsem dělala sadu náramků, kdy jsem každý korálek uchytávala zvlášť. Dělala jsem ho přes hodinu, protože jsem se nemohla trefit velikostně a vycházel mi strašně velký,
popisuje Lucie. Když je fantazie, náramky lze udělat rychle. Když máme vyloženě nějaký nápad nebo nám bleskne hlavou něco, co bychom mohli vyzkoušet, tak to zkoušení trvá dlouho,
dodává Jakub.
Inspiraci přitom tvůrci nehledají u konkurence. Oba se tomu snaží vyvarovat, aby nebyli ovlivnění. Viděla jsem například u jednoho výrobce opravdu krásné náramky a říkala jsem si, že je to nádhera, že by se mi to také líbilo, ale já nechci ten náramek kopírovat. Chci, aby tam byl můj podpis. Tedy to, že jsem to dělala já,
doplňuje Lucie a popisuje, že se nechává inspirovat barvami. V jednom časopise našla například reklamu na kašmírové svetry a podle těch barev pak udělala náramek. Jakub, kterému pod rukama zase tolik náramků neprojde, to má odlišné. Na výrobu musí mít kreativní chvilku a jde na to pocitově. Vybírám kameny. Ale hlavně to musí ve výsledku ladit. Nemůže to být nějaký cirkus nebo moc barevné,
podotýká.
Lucie šperky tvoří klidně u televize nebo u hlasité hudby a je schopná tvořit i venku v přírodě. Někdy však potřebuje klid. Mají také kočku a psa a často tvoří i s kočkou na klíně. Protože oba pracují, vyrábějí náramky ve volném čase, hlavně tedy po večerech. Zatímco Jakub u toho vydrží někdy až do noci, Lucii se zase občas stane, že ji v noci něco napadne a musí to jít sestavit. Ale spíše preferuju takový ten klid,
zamýšlí se.
Oblíbené je dřevo i minerály
Při shánění materiálu nemají Lucie s Jakubem žádné problémy. Mají vytipované dodavatele a je to pak jen o tom, co mají zrovna v nabídce a zda se jim to hodí. Nejdou vyloženě po nějakých určitých tvarech a už při výběru materiálu nebo komponentů jim v hlavě vzniká myšlenka, na jaké náramky se budou hodit. Já nejraději používám dřevěné a minerální korálky a kuličky z kovu nebo nerezové oceli. Do stříbra a zlata se nějak nehrnu,
přiznává Lucie. Jakub zase preferuje dřevo u pánských náramků a také minerály. Co se týče komponentů, používá zlato, stříbro nebo hypoalergenní kov.
Minerální korálky mají různí prodejci nebo dodavatelé rozdělené podle kvality. Lucie Hrabalová však spíše hlídá to, aby opravdu ten korálek byl ten kámen, který má v reálu být. Nevadí jí, když koupí korálek, který má rýhy nebo není úplně vybroušený. Na tom je totiž evidentní, že je to kámen a ne něco synteticky vyrobeného. Vůbec mi nevadí, když budu mít korálek ametystu, který bude mít 3a. Pro mne je důležité, aby to byl ten ametyst,
zdůrazňuje.
Lucie se zajímá o vlastnosti a účinky minerálních kamenů. Ví, že se na to někteří lidé i upínají. Nechceme prodávat tak, že ametyst vám dodá štěstí, budete bohatí a tak,
přidává Jakub. Oba se shodují na tom, že lidé na to slyší, věří například kamenům pro štěstí, ale oni chtějí prodávat hlavně náramky, nikoliv ten význam. Na e-shopu mají sice u výrobků uvedeno, co je vhodné pro jaké znamení a podobně, ale není to pro ně prioritou. Podobné je to i s lékařskými účinky, které nejsou nijak podložené. Lucka s Jakubem tomu sami částečně věří, ale své produkty s tím neprodávají.
Problém není ani výroba na zakázku
Jakub Pavliska vypráví, že se na ně občas někdo obrátí, když například shání narychlo nějaký dárek nebo má zákazník představu, jaký kámen chce zakomponovat do náramku. Výslednou sestavu pak nechá na nich. My mu dáme vědět, z čeho bude složen a jak bude vypadat. On se potom rozhodne, jestli mu to takhle vyhovuje nebo ne,
vysvětluje Jakub. V případě dárku se Lucie například zajímá o znamení dotyčného, jeho oblíbený kámen nebo barvu. Dále zjišťuje, jaký to má být materiál a jestli tam mohou zakomponovat i nějaký drahý kov nebo hypoalergenní materiál. Kolega v práci se mě ptal, jestli nevím o nějakém dárku pro dceru k narozeninám. Řekla jsem mu, že děláme náramky. On zjistil, jakou má velikost a jaké má oblíbené kameny, a dárek byl na světě,
uvádí Lucie.
S netradičními požadavky na zakázku se zatím nesetkali. Překvapil je však jeden zákazník, který za nimi přijel přímo do jejich bydliště. Sháněl totiž na poslední chvíli dárek pro svou ženu a byla to rychlá akce. Během dvaceti minut bylo vybráno. Odjížděl spokojený. Ještě jsme obdrželi e-mail spokojenosti a vše bylo v pohodě,
vzpomíná s úsměvem Jakub Pavliska.
U šperků to nezůstane
Lucie Hrabalová prozradila, že by do budoucna chtěla rozšířit sortiment o přívěsky z minerálů. Mělo by to být zase něco netradičního. Připravené má i nějaké náramky pro jednotlivá znamení a do nabídky by chtěla přidat i obrazy. Lucka totiž maluje na plátno akrylem, takže to chceme využít,
říká Jakub. Nemuselo by jít jen o obrazy, ale také fotografie, protože ve volném čase Lucie hodně fotí. Zvažují také i další ruční práci, jako je například výroba svíček nebo něčeho z makramé. Já bych chtěl do nabídky zařadit prsteny ze dřeva, respektive ze stáčené dýhy. Už se to nějakou dobu učím. Ještě zkoušíme dekorace z betonu. Jenom je třeba se to naučit,
dodává Jakub.
DS náramky potřebují sebrat odvahu nebo najít něco, co by je takzvaně nakoplo vyjít ven. Lucie přiznává, že by ráda vyzkoušela veletrhy. Do budoucna, až bude více produktů, by ráda otevřela i kamenný obchod. Kdyby to šlo správným směrem a byli bychom schopni utáhnout vlastní kamennou prodejnu, bylo by to fajn,
potvrzuje plány Jakub. Nebrání se v budoucnu ani spolupráci s obchody a malými prodejnami.