Vytváříme nabídku pro potenciálního klienta. Grátis nebo za úplatu?

27. 7. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 258398
Vypracovat nabídku jako reakci na poptávku potenciálního klienta po službách nebo zboží patří k podnikatelské rutině. Poslat za to fakturu, když jde klient ke konkurenci, běžné není.

K prvotní komunikaci s klienty patří pro živnostníky či drobné podnikatele také vypracování nabídky. Nabídka reaguje na poptávku klienta po poskytnutí určité služby nebo dodání zboží a obsahuje takové informace, aby si mohl klient udělat co nejpřesnější představu o dodávce a jejích podmínkách. Obsahuje tedy například orientační (avšak co nejpřesnější) cenu služby nebo zboží, termín a podmínky dodání apod. Tentokrát se business server Podnikatel.cz soustředí na poptávku a nabídku v oblasti stavebnictví. Čtěte více: Řemeslníků, techniků i asistentek je jako šafránu. Na trhu prostě nejsou

Náklady jdou na vrub firmy

Základní nabídku většinou firmy poskytují zdarma. Ačkoliv s nabídkou má živnostník nebo jeho zaměstnanci určitou práci a tedy výdaje, patří tyto výdaje k nákladům na získání zákazníka. A akvizice nových zákazníků patří, jak známo, mezi nejsložitější a často právě také mezi relativně nákladné (měřeno vynaloženým časem i penězi) činnosti podnikatele.

To, že si klient vybere konkurenčního dodavatele, patří k meritu věci. Navíc o tom ne vždy musí nutně rozhodnout jen výhodnost nabídky. Rozhodnout mohou neměřitelné faktory – příkladně dojmy klienta z komunikace s potenciálním dodavatelem, to, jak profesionálně (nebo ledabyle) je nabídka zpracovaná, reference či třeba podoba webové prezentace, díky níž může na odběratele působit firma důvěryhodně, anebo také ne.

Pokud je součástí nabídky nějaká již placená služba, je třeba na to poptávajícího včas upozornit a dodávku takové služby s ním předem sjednat. To potvrzuje Jiří Košulič ze společnosti RTS, která provozuje odborný server pro stavební veřejnost www.stavebnis­tandardy.cz: Žádost o vypracování nabídky (poptávka) není možné považovat za návrh smlouvy nebo objednávku. Pokud tedy z poptávky zákazníka nevyplýval návrh, že uhradí případné náklady se zpracováním nabídky, pak není možné, aby je dodavatel fakturoval. Pokud dodavatel požaduje úhradu nákladů spojených s vypracováním nabídky, musí na to zákazníka upozornit předem. Teprve jeho souhlasem by byla uzavřena písemná či ústní dohoda, na základě které by pak samozřejmě dodavatel mohl fakturovat.

Na druhou stranu, pokud má firma s vytvořením nabídky potíž, ať už kvůli souvisejícím nákladům nebo třeba kapacitě zaměstnanců, nemusí na poptávku reflektovat.

Příklad 1

Příkladem sporu je případ čtenáře business serveru Podnikatel.cz podepsaného jako Josef, zveřejněný na diskuzním fóru:

„Přes poptávku jsem si zadal inzerát na rekonstrukci bytového jádra. Ozvalo se mi několik firem, s několika z nich jsem se domluvil na předběžném zaměření a bezplatném zpracování cenové nabídky na rekonstrukci. Na základě obdržených cenových nabídek jsem si vybral firmu, která mi nejlépe vyhovuje a se kterou sepíši závaznou smlouvu. Ostatní firmy jsem vyrozuměl, že děkuji za zaslané nabídky, ale zvolil jsem jinou firmu. Jedna z odmítnutých firem mi sdělila, že po mě požaduje uhradit fakturu za grafický návrh v ceně 1500 Kč. Nic takového jsme neměli domluveno, firma měla pouze zpracovat cenovou nabídku, která byla zdarma. Ohradil jsem se s odvoláním na tuto skutečnost. Následně mi firma sdělila, že je běžná praxe, že se souběžně se zaměřením vypracuje grafický návrh. V případě že by tomu tak být nemělo, neměl jsem si domlouvat, aby přijeli na zaměření a nakonec, že jsem se prý ani neptal a vždy se za služby platí, že prý doby, kdy vše bylo zdarma, jsou pryč a v případě mého nesouhlasu mi připočítají ještě cenu za dopravné dle platných tarifů. Myslím si, že mám pravdu v tom, že zaměření a zpracování cenové nabídky bylo inzerováno zdarma a pokud měl být zpracován grafický návrh, který by měl být zpoplatněn, muselo by nejdříve dojít ke vzájemné dohodě.”

Odpovídá právník Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) Miloš Borovička: Pokud byl potenciální zhotovitel vyzván pouze k podání nabídky, jde o předkontraktační fázi jednání, která není do akceptace nabídky závazná a náklady tím vzniklé nemusí být kompenzovány, pokud toto není předem domluveno. Doporučuje tedy proto nic neplatit. V případě, že se firma rozhodne vyvolat spor a domněle dlužnou částku vymáhat, by podle něj měl klient namítat u soudu fakt, že protistrana byla pouze vyzvána k podání nabídky. Smlouva o dílo, jejímž předmětem by bylo zhotovení návrhu, nemohla být uzavřena, protože z uvedených skutečností vyplývá, že schází shoda na základních atributech smlouvy. Pokud nezanedbáte svá procesní práva v případném sporu, neměl byste prohrát, radí Miloš Borovička, který se ve své odpovědi v podstatě shoduje s Jiřím Košuličem.

Příklad 2

Odlišnou zkušenost doplňuje čtenářka business serveru Podnikatel.cz, která si nepřeje být jmenována. Předmětem její poptávky bylo podobně bytové jádro. S poptávkou obeslala tři vybrané firmy. Z každé firmy přišel pracovník na obhlídku a předběžné zaměření. Následně jsem obdržela tři orientační kalkulace rozepsané na částku za demolici současného jádra a odvoz suti, za materiál, práci, dodávku sanitární keramiky atd. Chtěla jsem jádro na klíč ve střední cenové kategorii, v jednom případě mi firma dokonce vytvořila kalkulaci i na levnější a luxusnější variantu, sděluje čtenářka. Grafický návrh nepožadovala a také ho od žádné z firem neobdržela (přesto, že ze všech firem osobně přijeli stavbu zaměřit – to koliduje s argumentem, že vypracování grafického návrhu je běžnou praxí automaticky související se zaměřením). Nabídky dostala zdarma.

Podle čeho se tedy řídit? Závazná pravidla neexistují

Jiří Košulič pro business server Podnikatel.cz uvádí, že standardy nebo obchodní zvyklosti toho, co dodavatelé poskytují zdarma, jako součást své nabídky, neexistují. Stavební firmy obvykle vypracují zdarma svoji cenovou nabídku formou položkového rozpočtu, doplňuje poznatek z praxe. Závěrem však připomíná, že podrobnost položkového rozpočtu závisí i na tom, jaké podklady od poptávajícího firma dostane. Klient podle něj určitě nemůže očekávat, že potenciální dodavatel bude zdarma sám získávat potřebné údaje nebo doklady, jako je například projektová dokumentace nebo soupis prací. Čtěte více: Některé stavební firmy mohou v Česku kvůli krizi skončit

Vzhledem k tomu, že závazná pravidla, na která by se mohl podnikatel (respektive klient) odvolat, neexistují, je zřejmě nejlepším doporučením pro obě strany to, jež na svém webu uveřejnilo Sdružení obrany spotřebitelů: Klient by měl co nejpřesněji formulovat svůj požadavek a obě strany by si měly včas a přesně vyjasnit podmínky předkontraktační služby.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).