Rčení „Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem“ by se v oblasti e-commerce dalo transponovat do „Kolik řečí znáš, do tolika zemí můžeš prodávat“. Internetové obchodování sice zbouralo hranice, ale bez znalosti jazyků se na cizí trhy proniká těžce. Své o tom ví i v největším českém e-shopu, který se ve světě snaží etablovat už od roku 2014. Na západních trzích jsou prodeje nejúspěšnější ve Velké Británii a Německu, dále pak ve Francii a ve Španělsku. Z východních trhů vede Chorvatsko a Slovinsko. Slabší zájem přichází ze zemí, kde nekomunikujeme v národním jazyce,
říká marketingový ředitel Alza.cz Karel Kučera. Každý internetový podnikatel uvažující o mezinárodním působení by proto měl dobře zvládnout nejen logistická řešení, ale i jazykovou kompatibilitu.
Do zahraničí prodává celá řada českých e-shopů, nejen velcí hráči, ale často i malé specializované obchody. Podle statistik Visa Europe za období od října 2014 do srpna 2015 na českých e-shopech nejvíce utratili Slováci, a to zhruba 950 milionů korun (35 milionů eur). Jde o meziroční nárůst o více než 50 %. Na druhém místě jsou Britové s necelou půlmiliardou korun (18 milionů eur) a na třetím Američané s více než 400 miliony korun (15 milionů eur). Jejich útraty se meziročně zvýšily o 170 %, respektive 130 %. Další dvě pozice pak patří Němcům a Rusům. Rusové přitom v předchozím období zaujímali druhou příčku.
Je tedy jasné, že základní jazykové mutace by měly být anglické a německé. Pokud má majitel e-shopu touhu se co nejvíc přiblížit zákazníkovi, může vytvořit i mutaci slovenskou, ale ta samozřejmě, díky výrazné podobnosti češtiny a slovenštiny, není pro úspěch na tamním trhu bezpodmínečně nutná. Překážkou na Slovensku nejsou ani odlišnosti trhu. S tímto už se ale nedá počítat například v Polsku, kde se mohou uchytit třeba i menší e-shopy z příhraničních oblastí na severu Moravy, kde polštinu ovládají. Češi se sice relativně snadno domluví i s Poláky, ale tamní trh je dost odlišný. Polsko je asi nejtěžší trh z celého středoevropského regionu, je nejvíce cenově senzitivní a velmi populární jsou v něm cenové porovnávače. Maďarsko anebo balkánské trhy jsou zase nejméně edukované a je nutné si zde prošlapávat cestu a respektovat lokální specifika,
říká Vít Endler, generální ředitel Mall.cz.
Psali jsme: Proč by měla firma investovat do jazyků a jak na tom hlavně ušetřit?
České obchodníky zajímají především sousední státy jako je Německo, Polsko a Rakousko. Zde ovšem panuje velká konkurence, a navíc se jedná o specifické trhy, je tedy nutné být dobře připraven. A to jak po stránce produktů a cen, tak především logistiky. Už kvůli geografické poloze České republiky a našemu zařazení do slovanských kultur se českým e-shopistům snadněji proniká do východněji položených oblastí. Myslím, že můžeme říci, že české e-shopy úspěšněji pronikají na východnější trhy jako jsou například Slovinsko a Rumunsko. Rozdíl mezi západem a východem je jak v kupní síle spotřebitelů, která je větší na západě, tak v možnostech rozvoje, čemuž zase nahrávají východní trhy. Před vstupem na zahraniční trh je tak vždy nutné pečlivě analyzovat jak situaci po stránce obchodní, tak i legislativní,
komentuje Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci.
Možnosti jazykových mutací
Pokud podnikatel na poli e-commerce přemýšlí o vstupu na zahraniční trhy, měl by svůj byznys provozovat na platformě, která mu toto dovoluje. To umožňují například řešení dodávaná EasyShopem, ShopCentrikem nebo ShopSysem. Třeba prvně jmenovaný dodavatel nabízí možnost provozovat e-shop v neomezeném počtu jazykových mutací. Veškeré texty na stránkách obchodu, v potvrzovacích e-mailech, v názvech oddělení, popisech zboží a tak dále je možné mít zadány v libovolném jazyce. Zákazník pak má možnost zvolit si kliknutím na vlaječku jazykovou verzi, která mu vyhovuje. Z jazykových mutací je u nás nejpopulárnější německá. Jazykové mutace se rozdělují na přepínače na jedné doméně nebo multidoménové,
doplňuje za řešení ShopCentrik marketingový a obchodní ředitel společnosti NetDirect Marek Krška.
Právě multijazyčnost je nástavbou multidoménovosti. Příklad využití multijazyčnosti může být následující. Velkoobchodní společnost provozuje na českém a německém internetu B2B portál, česká data jsou do katalogu přenášena z informačního systému v českém jazyce. Lokalizaci do němčiny provádí německý kolega, který se v administraci zorientuje, protože i samotná administrace je pro něj lokalizována do němčiny. Díky vazbě na multidoménovost funguje výše popsaný portál na dvou různých národních doménách,
vysvětluje CEO ShopSysu Pavel Svoboda.
Mohlo by vás zajímat: Otestovali jsme jazykovky: Kolik stojí hodina pro zaměstnance či podnikatele?
Pro úspěch v zahraničí je důležité přiblížit se zákazníkům nejen na vlastním e-shopu, ale také zajistit zdroje provozu a podporu prodeje. Třeba ShopSys proto počítá s automatickým generováním XML feedu pro zahraniční porovnávače zboží v odpovídajícím jazyce, stejně jako pro každou variantu lokalizace umožňuje napříč webem upravovat texty, generuje URL adresy produktů z lokalizovaných názvů a umožňuje zvlášť pracovat i s META tagy tak, aby byla zajištěna SEO optimalizace ve všech jazycích.
Pokud se rozhodnete pro jiná řešení, která nejsou tak komplexní, zjistěte si alespoň specifika trhu konkrétní země a snažte se jim jazykové mutace přizpůsobit v nejdůležitějších oblastech. Například v Německu musí být viditelné určité prvky na detailu produktu více než v České republice,
říká ze zkušenosti Marek Krška. Pokud budou chybět, neuspěje e-shop ani s dobrým překladem do němčiny.