Prozatím s karenční lhůtou, ovšem díky vyšší průměrné mzdě podstatně vzroste. Alespoň ve srovnání s loňskem.
Náhrada mzdy (platu, odměny) se poskytuje v souladu s § 192 zákoníku práce pouze v době prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Od patnáctého dne je zaměstnanec zabezpečen nemocenským od České správy sociálního zabezpečení. Pro úpravu průměrného výdělku se využívají redukční hranice stanovené § 22 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví). Pro rok 2017 se dle Sdělení ministerstva práce a sociálních věcí s číslem 343/2016 Sb., vychází z vyměřovacího základu roku 2015.
Náhrada mzdy pro rok 2017
Při výpočtu náhrady mzdy se upravuje zjištěný průměrný výdělek stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se následně vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy se stanoví stejným způsobem jako výdělek pro pracovně-právní účely, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval v tomto období alespoň 21 dnů, použije se v souladu s § 356 zákoníku práce výdělek pravděpodobný.
Redukční hranice pro nemocenské
| Redukční hranice | První | Druhá | Třetí |
|---|---|---|---|
| 2016 | 901 Kč | 1 351 Kč | 2 701 Kč |
| 2017 | 942 Kč | 1 412 Kč | 2 824 Kč |
Redukční hranice se každoročně mění minimálně, přesto je potřeba upravit vzorec pro výpočet nemocenského a náhradu mzdy. Mzdový program by měl na tuto změnu reagovat automaticky. Náhrada mzdy za pracovní neschopnost v měsíci lednu 2017 již bude vypočtena dle nových redukčních hranic.
Redukční hranice pro náhradu mzdy
Krok první
Výpočet redukční hodinové hranice pro náhradu mzdy z redukčních hranic (RH) pro nemocenské pojištění:
- První RH: 942 × 0,175 = 164,85 Kč
- Druhá RH: 1412 × 0,175 = 247,10 Kč
- Třetí RH: 2824 × 0,175 = 494,20 Kč
Redukční hranice pro náhradu mzdy
| Redukční hranice | První | Druhá | Třetí |
|---|---|---|---|
| 2016 | 157,68 Kč | 236,43 Kč | 472,68 Kč |
| 2017 | 164,85 Kč | 247,10 Kč | 494,20 Kč |
Krok druhý
Dále se postupuje v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
- 1. redukční hranice: 164,85 × 0,9 = 148,365 Kč
- 2. redukční hranice: (247,10 – 164,85) × 0,6 = 49,35 Kč
- 3. redukční hranice: (494,20 – 247,10) × 0,3 = 74,13 Kč
Maximální upravený redukovaný základ: 148,365 + 49,35 + 74,13 = 271,845 Kč.
Krok třetí
Vypočte se hodinová náhrada mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku náležícího od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
Příklad pro srovnání náhrady mzdy v roce 2016 s rokem 2017
Onemocněl zaměstnanec pracující v běžných osmihodinových směnách s průměrným hodinovým výdělkem 172,50 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši cca 30 000 Kč. Jeho pracovní neschopnost trvala jeden pracovní týden (od pondělí do neděle).
Rok 2016
Za první tři dny nemoci, tj. pondělí až středa, náhrada mzdy nenáleží. Za čtvrtek a pátek se započítá celkem 16 hodin. V sobotu a v neděli neměl zaměstnanec podle harmonogramu směn pracovat, náhrada mzdy za tyto dny mu tedy nenáleží.
- Z první redukční hranice bude započteno 141,912 Kč.
- Z druhé redukční hranice bude započteno 8,892 Kč tj. (172,50 – 157,68) x 0,6.
Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 90,4824 Kč, tj. 60 % z (141,912 + 8,892). Vypočtená náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 90,4824 × 16 hodin = 1448 Kč.
Rok 2017
- Z první redukční hranice bude započteno 148,365 Kč.
- Z druhé redukční hranice bude započteno 4,59 Kč tj. (172,50 – 164,85) x 0,6.
Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 91,773 Kč, tj. 60 % z (148,365 + 4,59). Vypočtená náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 91,773 × 16 hodin = 1469 Kč.
V roce 2017 si ve srovnání s rokem předchozím polepší na náhradě mzdy o 21 korun.
Rozdíly ve vyplacených náhradách jsou obvykle každoročně nepatrné, přesto tyto změny vyžadují úpravu mzdového softwaru. Doporučuje se, aby mzdoví účetní při první poskytované náhradě mzdy ověřili, zda jsou změny v softwaru správně nastaveny. Rok 2017 je z tohoto pohledu výjimkou. Díky vyšší průměrné mzdě je i zvýšení náhrady mzdy podstatnější.
Rozdíly v letech 2010 – 2017
Pro srovnání výše náhrady mzdy používá server Podnikatel.cz každoročně stejný příklad. Zde je tabulka, jak si náš smyšlený zaměstnanec s průměrnou hodinovou mzdou 172,50 Kč a týdenní nemocí v jednotlivých letech na náhradě mzdy „polepšil“.
| Rok | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Náhrada mzdy | 1363 Kč | 1410 Kč | 1416 Kč | 1429 Kč | 1430 Kč | 1442 Kč | 1448 Kč | 1469 Kč |
| Nárůst | 3 Kč | 17 Kč | 5 Kš | 13 Kč | 1 Kč | 12 Kč | 6 Kč | 21 Kč |
Karenční lhůta prozatím zůstává. Nahradí ji sick days?
Plánované zrušení třídenní karenční lhůty se zřejmě v nejbližší době neuskuteční. Návrh má řadu příznivců, ale i odpůrců (především z řad zaměstnavatelů). Zákonodárci zvažují i alternativu zavedení takzvaných sick days (v překladu nemocných dnů). Běžně se poskytuje tři až pět dnů, které může nemocný zaměstnanec bez nutnosti vystaveného potvrzení o pracovní neschopnosti využít. Lze je čerpat i jednotlivě. A není přitom rozhodující, zda je zaměstnanec čerpá skutečně jen z důvodu nemoci.
Kupříkladu při onemocnění virózou (navíc ve spojení s víkendem) k vyléčení často postačí. Dny je možné kombinovat i s pracovní neschopností, tj. čerpat první tři dny nemoci namísto karenční lhůty sick days a od čtvrtého dne náhradu mzdy od zaměstnavatele. Čtěte více: Vyplatí se zaměstnavatelům poskytování takzvaných „sick days“?
ČLÁNKY DO MAILU