Náhrada mzdy se od roku 2016 zvyšuje, možná i prodlužuje

Každoročně se mění redukční hranice pro nemocenské dávky i náhrada mzdy, kterou zaměstnavatel poskytuje v době prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Prozatím s výjimkou karenční lhůty, ovšem od nového roku může být vše jinak. 

Denní vyměřovací základ

Od roku 2014 se v souladu s § 192 zákoníku práce poskytuje náhrada mzdy (odměny) pouze v době prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Od patnáctého dne je zaměstnanec zabezpečen nemocenským od České správy sociálního zabezpečení.

Pro úpravu průměrného výdělku se využívají redukční hranice stanovené § 22 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví). Pro rok 2016 se tedy vychází z vyměřovacího základu roku 2014.

Náhrada mzdy se od roku 2016 opět mírně zvyšuje

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Od příštího roku vyšší náhrada mzdy, možná i delší.

Při výpočtu náhrady mzdy se upravuje zjištěný průměrný výdělek stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se následně vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy se stanoví stejným způsobem jako výdělek pro pracovně-právní účely, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval v tomto období alespoň 21 dnů, použije se v souladu s § 356 zákoníku práce výdělek pravděpodobný.

Redukční hranice pro nemocenské

Redukční hranice se každoročně mění minimálně, přesto je potřeba upravit vzorec pro výpočet nemocenského a náhrady mzdy. Mzdový program by měl na tuto změnu reagovat automaticky. Náhrada mzdy za pracovní neschopnost v měsíci lednu 2016 již bude vypočtena dle nových redukčních hranic. 

Stanovení redukčních hranic pro náhradu mzdy 

Krok první

Výpočet redukční hodinové hranice pro náhradu mzdy z redukčních hranic (RH) pro nemocenské pojištění: 

• První RH: 901 × 0,175 = 157,675 Kč
• Druhá RH: 1351 × 0,175 = 236,425 Kč
• Třetí RH: 2701 × 0,175 = 472,675 Kč

Redukční hranice pro náhradu mzdy

Krok druhý

Dále se postupuje v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

1. redukční hranice: 157,68 × 0,9 = 141,912 Kč
2. redukční hranice: 236,43 – 157,68 = 78,75 × 0,6 = 47,25 Kč
3. redukční hranice: 472,68 – 236,43 = 236,25 × 0,3 = 70,875 Kč

Maximální upravený redukovaný základ: 141,912 + 47,25 + 70,875 =  260,037 Kč.

Krok třetí

Vypočte se hodinová náhrada mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku náležícího od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. 

Příklad pro srovnání náhrady mzdy v roce 2015 s rokem 2016

Onemocněl zaměstnanec pracující v běžných osmihodinových směnách s průměrným hodinovým výdělkem 172,50 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši cca 30 000 Kč. Jeho pracovní neschopnost trvala jeden pracovní týden (od pondělí do neděle). 

Rok 2015 

Za první tři dny nemoci, tj. pondělí až středa, náhrada mzdy nenáleží. Za čtvrtek a pátek se započítá celkem 16 hodin. V sobotu a v neděli neměl zaměstnanec podle harmonogramu směn pracovat, náhrada mzdy za tyto dny mu tedy nenáleží.

• Z první redukční hranice bude započteno 139,860 Kč.
• Z druhé redukční hranice bude započteno 10,26 Kč tj. (172,50 – 155,40) x 0,6.

Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 90,072 Kč, tj. 60 % z (139,860 + 10,26). Vypočtená náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 90,072 × 16 hodin = 1442 Kč.

Rok 2016

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• Z první redukční hranice bude započteno 141,912 Kč.
• Z druhé redukční hranice bude započteno 8,892 Kč tj. (172,50 – 157,68) x 0,6.

Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 90,4824 Kč, tj. 60 % z (141,912 + 8.892). Vypočtená náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 90,4824 × 16 hodin = 1448 Kč.

V roce 2016 si ve srovnání s rokem předchozím polepší na náhradě mzdy o 6 korun. 
Rozdíly ve vyplacených náhradách jsou každoročně nepatrné, přesto tyto změny vyžadují úpravu mzdového softwaru. Obvykle se doporučuje, aby mzdoví účetní při první poskytované náhradě mzdy v roce 2016 ověřili, zda jsou změny v softwaru správně nastaveny. 

Rozdíly v letech 2010 – 2016

Pro srovnání výše náhrady mzdy používá server Podnikatel.cz každoročně stejný příklad. Zde je tabulka, jak si náš smyšlený zaměstnanec s průměrnou hodinovou mzdou 172,50 Kč a týdenní nemocí v jednotlivých letech na náhradě mzdy „polepšil“.

Placené první tři dny karenční lhůty?

Ve fázi druhého čtení je novela zákoníku práce s číslem sněmovního tisku 393, jež by mohla zrušit třídenní karenční lhůtu. Podle předkladatelů zákona totiž karenční doba snížila zajištění zaměstnance v nemoci a zvýšila administrativu jak u lékařů, tak u zaměstnavatelů i správ sociálního zabezpečení. Důvodová zpráva popisuje nepříznivý dopad pro zaměstnance s nízkými příjmy a zaměstnance sociálně slabé (zejména matek samoživitelek). Proto se navrhuje proplácení náhrady mzdy zaměstnavatelem i v době karenční lhůty. Novela má své příznivce, ale i odpůrce (převážně z řad zástupců zaměstnavatelů). Její osud je stále nejasný. Čtěte více: Náhrada mzdy i za první tři dny nemoci