Náhradu mzdy platí od roku 2014 zaměstnavatel v prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti. Musí dbát na správnost výpočtu, ale i termín jejího vyplacení. Zjistili jsme, který orgán je oprávněn náhradu mzdy kontrolovat a jak je to s jejím případným nevyplacením či pozdím vyplacením při nedodání dokladů zaměstnancem.
Náhradu mzdy kontroluje inspekce práce
Oblast poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody spadá do kontrolní působnosti orgánů inspekce práce. Za porušení na úseku náhrad lze zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 200 000 korun. Na otázku, v čem zaměstnavatelé nejvíce chybují a kolik případů pochybení bylo zjištěno, odpověděla Martina Kozmérová ze Státního úřadu inspekce práce. Nejčastěji je při kontrolách zjišťováno nevyplacení náhrady mzdy v období prvních 14 (dříve 21) kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti, nebo její pozdní vyplacení. Při zjištění porušení je zaměstnavateli uloženo opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle zákona o inspekci práce a v odůvodněných případech je zaměstnavateli uložena pokuta. V roce 2012 bylo zjištěno 120 takových případů, v roce 2013 to bylo 114 případů a v tomto roce zatím 45 případů,
upřesnila Kozmérová.
Pozor na tzv. lístek na peníze
Zaměstnavatelé se však často setkávají s nedodáním nebo pozdním dodáním příslušných dokladů potřebných pro výplatu této náhrady. Například při nedodání tzv. lístku na peníze na konci měsíce často vyplatí náhradu mzdy až v měsíci následujícím. Ale to by se jim nemuselo vyplatit.
V souladu s ustanovením § 193 zákoníku práce příslušná náhrada na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské a musí být vyplacena v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy po předložení těchto dokladů. Zaměstnavatel je povinen určit, do kdy nejpozději před výplatním termínem musí být předloženy doklady pro poskytnutí náhrady mzdy, aby tato náhrada mohla být v tomto výplatním termínu vyplacena.
Mezi tyto doklady patří:
- rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
- rozhodnutí o jejím ukončení,
- potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (to se zpravidla vydává při pracovní neschopnosti delší než 14 dní, jedná se o samostatný list neschopenky).
Lístek na peníze není pro účely náhrady mzdy rozhodující.
Tzv. lístek na peníze (což je vlastně rovněž potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti) se vydává hlavně pro potřeby okresní správy sociálního zabezpečení, která vyplácí nemocenské. Máme za to, že pro zúčtování mzdy zaměstnance, který je v dočasné pracovní neschopnosti (a zaměstnavatel vlastně řeší jen oněch prvních 14 dní), je důležité předložení rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a příp. o jejím zániku. Zpravidla je také zaměstnavatel se zaměstnancem v kontaktu a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti by bylo zaměstnavateli doručeno ve stejnou dobu jako tzv. lístek na peníze,
vysvětluje Kozmérová. Dodává, že při kontrole by se sice řešil každý případ individuálně (podle okolností), ale předložení tzv. lístku na peníze bude ve většině případů nepodstatné. Pokud by tedy zaměstnavatel náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti neposkytl zaměstnanci proto, že mu nepředložil lístek na peníze (ale včas předložil rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti), zpravidla toto inspektor vyhodnotí jako porušení zákoníku práce (tj. nevyplacená náhrada mzdy nebo pozdně vyplacená náhrada mzdy),
varuje Kozmérová.
Náhrada mzdy a správa sociálního zabezpečení
Náhrada mzdy však patří i do oblasti kontrol České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle ustanovení § 6 odst. 4 písm. o zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení kontrolují okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) mj. plnění povinností zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V souladu s ustanovením § 13 odst. 2 mohou kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného. V rámci tohoto oprávnění mohou kontrolovat také správnost určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných po dobu prvních 14 kalendářních dnů (dříve prvních 21 kalendářních dnů) dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnavatelem.
Jak pro server Podnikatel.cz sdělila Renata Provazníková za Českou správu sociálního zabezpečení, oprávnění kontrolovat správnost určení náhrad mezd OSSZ přísluší z těchto dvou důvodů:
- Zaměstnavatel, který platí dobrovolné pojistné (jedno procento navíc), odečítá z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy a rozdíl odvede na účet příslušné OSSZ. Jestliže byla z částky pojistného odečtena náhrada mzdy ve vyšší částce, než měla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Naopak pokud byla z částky pojistného odečtena náhrada mzdy v nižší částce, než měla být odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném (§ 9 odst. 2 a 6 zákona o pojistném).
- Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů (s výjimkou příjmů osvobozených), které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, jenž zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí i plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, ale také mj. osvobozený příjem získaný ve formě náhrady mzdy.
Na co se kontrola zaměří
U náhrady mzdy se tedy kontrola zaměřuje na správné stanovení výše náhrady mzdy v základní výši, správný odečet náhrady mzdy od pojistného a zahrnutí rozdílu mezi základní výší náhrady mzdy a zvýšenou výší náhrady mzdy do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Při kontrole správného stanovení náhrady mzdy se podle Renaty Provazníkové zejména ověřuje, zda:
- náhrada mzdy byla poskytována pouze zaměstnancům účastným nemocenského pojištění a zaměstnancům, kterým vznikl nárok na nemocenské, a zda náhrada mzdy byla poskytována na základě dokladů pro uplatnění nároku na nemocenské,
- náhrada mzdy byla poskytována ve správné výši a pouze za pracovní dny, to znamená zda:
- byl správně vypočten průměrný hodinový výdělek,
- byla správně provedena redukce průměrného hodinového výdělku včetně násobení stanoveným koeficientem,
- byla náhrada mzdy poskytována za správný počet hodin,
- byla náhrada mzdy poskytována pouze za pracovní dny, a to podle stanoveného rozvrhu směn,
- nebyla náhrada mzdy vyplácena v případech, kdy se nemocenské nevyplácí, např. po uplynutí podpůrčí doby, za dobu po skončení zaměstnání, v ochranné lhůtě, za dobu trvání stávky apod.
ČLÁNKY DO MAILU