Náhrada mzdy v roce 2019. Vzroste od ledna a zřejmě i od července

15. 10. 2018
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Tradičně dochází ke změnám ve výši nemocenských dávek i náhrady mzdy. Rok 2019 přinese mnohem podstatnější zvýšení náhrady mzdy.

Náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem i následné nemocenské od České správy sociálního zabezpečení se díky redukčním hranicím zvyšuje.

Náhrada mzdy (platu, odměny) se poskytuje v souladu s § 192 zákoníku práce pouze v době prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Alespoň podle současných pravidel.

ZMĚNY V ROCE 2019
Podívejte se, co se všechno změní v příštím roce

Od patnáctého dne je zaměstnanec zabezpečen nemocenským od České správy sociálního zabezpečení. Pro úpravu průměrného výdělku se využívají redukční hranice stanovené § 22 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví). Pro rok 2019 se bude vycházet z vyměřovacího základu roku 2017.

Náhrada mzdy pro rok 2019

Při výpočtu náhrady mzdy se upravuje zjištěný průměrný výdělek stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se následně vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy se stanoví stejným způsobem jako výdělek pro pracovněprávní účely, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval v tomto období alespoň 21 dnů, použije se v souladu s § 356 zákoníku práce výdělek pravděpodobný.

Redukční hranice pro nemocenské

Redukční hranice První Druhá Třetí
Rok 2018 1 000 Kč 1 499 Kč 2 998 Kč
Rok 2019 1 090 Kč 1 635 Kč 3 270 Kč

Redukční hranice se každoročně mění minimálně, přesto je potřeba upravit vzorec pro výpočet nemocenského a náhradu mzdy. Poskytovatel mzdového programu by měl na tuto změnu reagovat automaticky. Náhrada mzdy za pracovní neschopnost v měsíci lednu 2019 již bude vypočtena dle nových redukčních hranic.

Novelou zákona o nemocenském pojištění se plánuje zvýšení peněžité pomoci v těhotenství a mateřství. Změna však ovlivní jen pojištěnce se středními a vyššími příjmy. Nemocenská dávka by byla adekvátní jejich výdělkům. Více v článku Vyšší mateřská i vyrovnávací příspěvek. Dotknou se změny i podnikatelů? 

Redukční hranice pro náhradu mzdy

Krok první

Výpočet redukční hodinové hranice pro náhradu mzdy z redukčních hranic (RH) pro nemocenské pojištění:

  • První RH: 1 090 × 0,175 = 190,75 Kč
  • Druhá RH: 1 635 × 0,175 = 286,125 Kč
  • Třetí RH: 3 270 × 0,175 = 572,25 Kč Redukční hranice pro náhradu mzdy

Redukční hranice pro náhradu mzdy

Redukční hranice První Druhá Třetí
Rok 2018 175,00 Kč 262,33 Kč 524,20 Kč
Rok 2019 190,75 Kč 286,13 Kč 572,25 Kč

Krok druhý

Dále se postupuje v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

  • 1. redukční hranice: 190,75 × 0,9 = 171,675 Kč
  • 2. redukční hranice: (286,13 – 190,75) × 0,6 = 95,38 × 0,6 = 57,228 Kč
  • 3. redukční hranice: (572,25 – 286,13) × 0,3 = 286,12 × 0,3 = 85,836 Kč

Maximální upravený redukovaný základ: 171,675 + 57,228 + 85,836 = 314,739 Kč.

Krok třetí

Vypočte se hodinová náhrada mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku náležícího od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

Příklad pro srovnání náhrady mzdy v roce 2018 s rokem 2019

Onemocněl zaměstnanec pracující v běžných osmihodinových směnách s průměrným hodinovým výdělkem 238,10 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši cca 40 000 Kč. Jeho pracovní neschopnost trvala jeden pracovní týden (od pondělí do neděle).

Rok 2018

  • Z první redukční hranice bude započteno 157,50 Kč.
  • Z druhé redukční hranice bude započteno 37,86 Kč tj. (238,10 – 175) x 0,6.

Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 117,216 Kč, tj. 60 % z (156,50 + 37,86). Vypočtená náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 117,216 × 16 hodin = 1876 Kč.

Rok 2019

  • Z první redukční hranice bude započteno 171,675 Kč.
  • Z druhé redukční hranice bude započteno 28,41 Kč tj. (238,10 – 190,75) x 0,6.

Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 120,051 Kč, tj. 60 % z (171,675 + 28,41). Vypočtená náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 120,051 × 16 hodin = 1921 Kč.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

V roce 2019 si náš zaměstnanec ve srovnání s rokem předchozím polepší na náhradě mzdy o 45 korun. Ovšem, pokud dojde ke zrušení karenční doby, polepší si mnohem více. Jeho náhrada mzdy za pět zameškaných směn (včetně karenční doby) bude 4803 Kč.

Zrušení karenční doby? Možná už brzy

Novelou zákoníku práce, která aktuálně prošla prvním čtením, se navrhuje institut karenční doby zrušit. Jako určitou kompenzaci slibují zákonodárci snížení pojistného na nemocenské pojištění placené zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. V případě schválení nastanou změny od prvního dne třetího kalendářního měsíce ode dne vyhlášení. Pravděpodobně od 1. července 2019.

Tento počin (jistě přínosný pro zaměstnance) většinu zaměstnavatelů netěší. Více v článku: Klady a zápory zrušení karenční doby. Změna se dotkne i OSVČ

Pozměňovací návrh novely zákona navíc zvyšuje  pojistné zaměstnancům  i osobám samostatně výdělečně činným. U zaměstnanců se navrhuje zavedení pojistného na nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta. Osobám samostatně výdělečně činným by vzrostlo ze současných 2,3 na 2,4 procenta vyměřovacího základu. V této variantě by se náhrada mzdy vyplácela už od 12. dne pracovní neschopnosti.

Zvyšování pojistného odůvodňuje ministerstvo práce a sociálních věcí zavedením nových dávek nemocenského pojištění (otcovské a dlouhodobého ošetřovného) a zvýšením nemocenské při dlouhodobé nemoci (na 66 % od 31. dne nemoci a 72 % od 61. dne nemoci).

ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).