Problematika DPH je daná v zákoně č. 235/2004 Sb. a mnohdy při čtení jednotlivých ustanovení, máme pocit, že nás nic nemůže překvapit, protože zákon popisuje všechny možné varianty, se kterými se můžeme setkat.
Čtěte také: V roce 2013 plátcem DPH snadno a rychle
Koordinační výbor Generálního finančního ředitelství a Komory daňových poradců ČR č. 349 z prosince 2011 se zabýval právními instrumenty, jak jsou definovány v platném občanském a obchodním právu a jejich vztahem k DPH. Zákon o DPH č. 235/2004 Sb. neobsahuje pro tyto právní nástroje žádnou speciální úpravu. Směrnice Rady č. 2006/112/EU, o společném systému daně z přidané hodnoty výslovně neřeší postup při uplatňování DPH ve výše uvedených případech, proto je nutno i v tomto případě vycházet z obecných ustanovení.
Konkrétní příklady
a) náhrada škody – zejména § 415 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; § 373 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Představuje plnění z titulu odpovědnosti za způsobenou škodu. Povinná osoba proti poskytnuté náhradě škody nezískává žádné protiplnění v podobě dodání zboží či poskytnutí služby. Poskytnutí náhrady škody tedy obecně není úplatou za plnění, které by bylo předmětem DPH. Pokud by plnění z titulu odpovědnosti za škodu spočívalo ve věcném plnění, tj. v odstranění způsobené škody, nejde o plnění za úplatu, tedy nejde o plnění, které je předmětem DPH.
b) smluvní pokuta – § 544 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; § 300 a násl. zákona č. 513/1991 sb., obchodní zákoník. Představuje smluvní zajišťovací instrument, který plní dále funkci sankční, příp. odškodňovací. Titulem k nároku na smluvní pokutu je zásadně porušení smlouvy, nejde o úplatu za dodání zboží či poskytnutí služby. Úhrada smluvní pokuty tedy obecně není úplatou za plnění, které by bylo předmětem DPH.
c) úrok z prodlení – § 517 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; § 369 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Je zákonným sankčním instrumentem pro případ prodlení s plněním peněžitého závazku, má současně odškodňovací charakter. Nejde o úplatu za dodání zboží či poskytnuté služby. Úhrada úroku z prodlení tedy obecně není úplatou za plnění, které by bylo předmětem DPH.
d) poplatek z prodlení – § 517 a násl., § 697 a § 723 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník. Obdobně jako úrok z prodlení se posoudí i poplatek z prodlení, který je zákonným sankčním instrumentem pro případ prodlení s plněním specifických závazků v souvislosti s nájemní smlouvou a má současně odškodňovací charakter. Nejde o úplatu za dodání zboží či poskytnutí služby. Úhrada poplatku z prodlení tedy obecně není úplatou za plnění, které by bylo předmětem DPH.
e) odstupné – § 497 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; § 355 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Odstoupení od smlouvy je jednostranným právním úkonem smluvní strany, kterým dochází k zániku smlouvy, a to s účinky ex tunc nebo ex nunc. Odstupné hradí strana odstupující od smlouvy, pokud pro takový případ bylo odstupné sjednáno a pokud nejde o odstoupení z důvodů zákonných, u nichž odstupné sjednat nelze. Odstupné sjednané ve smlouvě plní zásadně účel paušální kompenzace skutečné či možné újmy protistrany následkem předčasného ukončení smlouvy a současně motivuje smluvní strany, aby smlouvu plnily. Povahu odstupného ve smyslu § 497 občanského zák. měla i nevratná záloha.
Čtěte také: Vyplatí se dobrovolná registrace k DPH? Poradíme vám, kdy ano, a kdy ne
V této souvislosti je třeba odlišit následující případy, kdy se sice používá pojmu „odstupné“, nejde však obsahově o stejnou situaci. Jde především o případy vyrovnání při konsensuálním ukončení smlouvy. V takových případech smlouva zaniká s účinky, jaké smluvní strany sjednají. Nedochází k neplatnosti dříve učiněných úkonů resp. povinnosti vracet poskytnutá plnění, strany jsou obvykle povinny uhradit dříve vzniklé závazky vyplývající z již poskytnutých plnění.
Pokud v souvislosti se zánikem budoucích práv a závazků ze smlouvy hradí některá smluvní strana zvláštní úplatu, často označovanou jako „odstupné, je třeba vždy posoudit, zda za takovou zvláštní úplatu něco od druhé smluvní strany získává. Pojem „odstupné“ se často užívá i při cessích smluv, nicméně v takových případech má tento pojem zcela odlišný význam.
Čtěte také: Vyplatí se dobrovolná registrace k DPH? Poradíme vám, kdy ano, a kdy ne
Při hodnocení, zda náhrada škody, smluvní pokuta, úrok z prodlení, poplatek z prodlení či odstupné jsou úplatou za plnění, které je předmětem daně, je třeba se řídit skutečnou podstatou právního úkonu. Instituty soukromého práva používané k zajištění plnění smluvních závazků, jejichž funkce je preventivní, odškodňovací či sankční, se posoudí shodně i pro účely DPH.
Instrumenty, které mají charakter odškodnění či sankce a je jednoznačné, že je nelze kvalifikovat jako úplatu za zdanitelné plnění, lze považovat za předmět daně z přidané hodnoty. Rozhodně je nezbytné vycházet z věcného obsahu právních úkonů a v případě, že je dohledatelná věcná vazba ke zdanitelnému plnění, je nutno příslušnou jakkoli jinak formálně označenou platbu hodnotit jako úplatu za takové zdanitelné plnění. Toto platí pro všechny instrumenty popisované v příspěvku, zejména pak pro tzv. odstupné.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU