Firem, které v roce 2017 zaměstnávaly v průměru více než 25 zaměstnanců, se týká povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
Tuto povinnost mohou splnit odběrem výrobků nebo služeb, případně odvést patřičnou finanční částku do státního rozpočtu. Obvykle jde však o kombinaci uvedených možností. Nesplnění povinnosti vypočítat plnění, vyplnit příslušný tiskopis a včas odvést do státního rozpočtu je považováno za porušení zákona o zaměstnanosti s nemalou pokutou. Za nezaměstnávání zdravotně postižených osob může být vyměřena pokuta až do výše 1 000 000 korun, za neplnění oznamovacích povinností (např. nepodání předepsaného tiskopisu) až do výše 100 000 korun. Kontrola zaměstnávání osob se zdravotním postižením a náhradního plnění náleží příslušným úřadům práce i inspektorátům práce. Odvody za neplnění do státního rozpočtu včetně sankcí vymáhají celní úřady.
Osoby se zdravotním postižením
Mezi osoby se zdravotním postižením se řadí:
- osoby ve třetím stupni invalidity (osoby s těžším zdravotním postižením),
- osoby v prvním a druhém stupni invalidity,
- osoby zdravotně znevýhodněné,
- osoby, které sice byly posouzeny, že již nejsou invalidní, ale započítávají se ještě 12 měsíců ode dne posouzení, že již invalidní nejsou.
Nárok na invaliditu (zdravotní znevýhodnění) se dokládá posudkem, potvrzením, případně rozhodnutím. Posudek musí být vydán dle právních předpisů ČR. Mezi osoby se zdravotním postižením je možné započítat i starobní důchodce zaměstnané v pracovním poměru, jestliže jsou stále invalidní.
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením se vztahuje na všechny (s výjimkou příslušníků vojáků z povolání ve služebním poměru, obecní policie, inspektorů báňských úřadů a výjezdových skupin poskytovatelů záchranné služby), kteří za sledované období zaměstnávají v průměru více než 25 zaměstnanců. Splněním povinnosti není jen skutečné zaměstnání, ale i takzvané náhradní plnění.
Povinnost může zaměstnavatel splnit:
- zaměstnáním 4 % OZP v pracovním poměru,
- odebráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami zdravotně postiženými, nebo od osob samostatně výdělečně činných, jež nezaměstnávají jiné osoby, ale jsou osobami zdravotně postiženými, nebo zadáváním zakázek těmto osobám,
- odvodem do státního rozpočtu,
- kombinací výše uvedeného.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Při výpočtu povinnosti zaměstnání se vychází z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Pro výpočet je důležitý počet odpracovaných hodin k ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Do výpočtu se zahrnují skutečně odpracované hodiny, přesčasy, hodiny čerpané dovolené (ne proplacené), překážky v práci (překážky na straně zaměstnavatele a osobní překážky na straně zaměstnance, za které náleží mzda nebo plat podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), pracovní neschopnost (včetně třídenní karenční lhůty), za kterou je poskytována náhrada mzdy a nemocenské, doba ošetřovného. Nezapočítává se naopak případná proplacená řádná dovolená, mateřská a rodičovská dovolená, neplacené volno a doba pracovní neschopnosti, za kterou není poskytováno nemocenské od ČSSZ. Podrobný postup je uveden v pokynech k tiskopisu oznámení, v zákoně o zaměstnanosti nebo ve vyhlášce č. 518/2004, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.
Jedná se ale pouze o hodiny odpracované zaměstnanci pracujícími v rámci pracovních poměrů (tj. pracovní smlouvy, rovněž zaměstnanci ve služebním poměru, včetně volby a jmenování). Hodiny odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se nepočítají.
Fond pracovní doby v roce 2017:
- pracovní doba 8 hod. (40 hodin týdně) = 2000 hodin
- pracovní doba 7,5 hod. (37,5 hodin týdně) = 1875 hodin
- pracovní doba 7,75 hod. (38,75 hodin týdně) = 1937,5 hodin
Příklad:
V roce 2017 odpracovali zaměstnanci 267 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2000 hodin.
Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,35 OZP. Výpočet: (267 556 / 2000) x 4 % = 5,35.
Při všech výpočtech se nově počítá na dvě platná desetinná místa (příklad: xx,356 = xx,35).
Odebírání výrobků nebo služeb
Svou povinnost může zaměstnavatel splnit i jiným způsobem. A to odebráním výrobků, služeb nebo realizováním zakázek od firem, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením. Předem musí vědět, u kterých zaměstnavatelů může náhradní plnění splnit. To snadno zjistí na internetu, například v katalogu poskytovatelů náhradního plnění na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Poskytnout náhradní plnění mohou i OSVČ, které sice nejsou zaměstnavateli, ale samy patří mezi osoby se zdravotním postižením. Čtěte také: S čím vším se musí zaměstnavatelé v roce 2018 vypořádat
Pro výpočet je nezbytný údaj o vyhlášené průměrné mzdě v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku. Pro rok 2017 činí 28 761 Kč. Cena výrobků nebo služeb odebraných od uvedených zaměstnavatelů se vydělí 7násobkem této částky (u plátců DPH se počítá bez DPH).
Příklad:
Zaměstnavatel z prvního příkladu odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 475 000 Kč (bez DPH). Výpočet: 475 000 / (7×28 761) = 2,35. Zaměstnavatel splnil povinnost náhradním plněním zápočtem 2,35 OZP. Z původních vypočtených 5,35 OZP zbývá po zápočtu 2,35 náhradního plnění zaměstnat 3 zaměstnance.
Nezbytnou podmínkou je, aby dodavatel plnění zaměstnával v předchozím čtvrtletí alespoň 2,35 přepočteného zaměstnance. K tomu slouží oddělená evidence, ve které si dodavatel eviduje přepočtený stav zaměstnanců, poskytnuté náhradní plnění a vydaná potvrzení pro tyto účely. Pro rok 2017 navíc musí být každé poskytnuté náhradní plnění zaevidováno v elektronické evidenci náhradního plnění. Plnění do evidence zadává výhradně dodavatel, a to do 30 dnů od zaplacení. Odběratel plnění pouze potvrzuje správnost zadaného plnění (údaje zadané od 1. ledna do 30. září 2017 se nepotvrzují). Čtěte více: Elektronická evidence náhradního plnění spuštěna
Ministerstvo práce a sociálních věcí slibovalo v horizontu do konce roku 2017 zpřístupnění evidence také odběratelům. Jak pro server Podnikatel.cz upřesnil Petr Sulek z MPSV, zpřístupnění evidence odběratelům je podmíněno řešením oprávněnosti přístupu konkrétní osoby za konkrétní společnost. Přístup bude vyřešen v průběhu měsíce ledna. Do té doby lze odběratelům doporučit, aby ve věci objemu náhradního plnění komunikovali se svými dodavateli, kteří mohou z evidence vyexportovat seznam všech dokladů zaevidovaných na IČ konkrétního odběratele.
Odvod do státního rozpočtu
Při plnění odvodem do státního rozpočtu se počítá, stejně jako v předchozích příkladech, na dvě desetinná místa, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru až výsledná částka.
Zaměstnavatel musí vypočítat a odvést příslušnou částku ve stanoveném termínu do státního rozpočtu. To provede vyplněním tiskopisu Ohlášení o plnění povinného podílu za rok 2017 nejpozději ve čtvrtek 15. února 2018. Odvod by měl být proveden minimálně o den dříve, jelikož částka má být v uvedeném termínu ne zaslána, ale již připsána na účet příjemce, tj. příslušné krajské pobočky úřadu práce.
Formulář Ohlášení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců je možné vytisknout a vyplnit, případně vyplnit na PC a následně vytisknout nebo na PC vyplněný rovnou odeslat úřadu práce prostřednictvím datové schránky. Formulář je k dispozici na internetové adrese ministerstva práce a sociálních věcí.
- Ohlášení plnění povinného podílu
- Čísla účtů krajských poboček úřadů práce
- Elektronická evidence náhradního plnění
- Katalog poskytovatelů náhradního plnění
Kombinace plnění povinnosti zaměstnávat OZP
Pro ukázku kombinace plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a výpočtu zbývajícího odvodu do státního rozpočtu opět využijeme zaměstnavatele z předchozích dvou příkladů.
Rekapitulace:
V roce 2017 odpracovali zaměstnanci 267 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2000 hodin. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,35 OZP.
Výpočet: (267 556 / 2000) x 4 % = 5,35.
Zaměstnavatel odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 475 000 Kč (bez DPH). Výpočet: 475 000 / (7 × 27 000) = 2,35.
Zaměstnavatel v uvedeném období zaměstnával zaměstnance v prvním stupni invalidity a po část roku zaměstnance v třetím stupni invalidity (třetí stupeň invalidity se započítává pro účely povinného podílu 3×).
Zaměstnanec v prvním stupni v roce 2017 odpracoval 1636 hodin a zaměstnanec ve třetím stupni invalidity 1258 hodin. Při výpočtu se počítá na dvě platná desetinná místa.
Výpočet:
- 1. zaměstnanec: 1636 / 2000 = 0,81
- 2. zaměstnanec: (1258 / 2000) x 3 = 1,88
Nyní je třeba dopočítat odvod do státního rozpočtu. Od vypočtené povinnosti zaměstnávání OZP odečteme zaměstnance OZP a náhradní plnění.
Výpočet: 5,35 – 2,35 – 0,81 – 1,88 = 0,31
Zbývá tedy podíl 0,31 zaměstnance. Pro odvod do státního rozpočtu je stanoven 2,5násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku.
Výpočet: 0,31 x (28 761 × 2,5) = 22 290 Kč (zaokrouhlí se na celé koruny nahoru).
Tuto částku je třeba ve stanoveném termínu odvést do státního rozpočtu. Zaměstnavatelé, kteří svou povinnost zaměstnávat OZP splní zaměstnáváním těchto osob, případně náhradním plněním, samozřejmě již nemusí do státního rozpočtu nic odvádět. Případné „přeplnění“ propadá. Do dalšího kalendářního roku bohužel převádět nelze. Oznámení se zasílá i v případě, kdy je podíl splněn zaměstnáváním či odebráním výrobků a do státního rozpočtu se již nic neodvádí. Doporučuje se zasílat i v situaci, kdy došlo k poklesu počtu přepočtených zaměstnanců pod 25 (zaměstnavatel se vyhne upomínkám, případně kontrole příslušných úřadů). Čtěte také: Od února 2018 se mění podmínky pro nemocenské u dohod
Příloha se již nevyplňuje
Poprvé pro rok 2015 vyplňovali zaměstnavatelé povinnou přílohu k Ohlášení o plnění povinného podílu. Zde se uváděly identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého byly výrobky nebo služby odebrány nebo kterému byly zadány zakázky, cena odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH, datum odebrání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na základě kterého byla dodávka uskutečněna. Pro rok 2017 se již příloha nevyplňuje, potřebné údaje obsahuje nově zavedená elektronická evidence náhradního plnění.
Novela zákona o zaměstnanosti přinesla pro rok 2018 další změny v náhradním plnění. Snižuje se limit náhradního plnění pro dodavatele z 36násobku vyhlašované průměrné mzdy na 28násobek. Z toho důvodu by si měli odběratelé včas zajistit náhradní plnění, protože částka, kterou jim budou moci poskytovatelé potvrdit, bude výrazně nižší. Mění se i terminologie. Dodavatelé náhradního plnění budou nově označováni jako „zaměstnavatelé na chráněném trhu práce“.
ČLÁNKY DO MAILU