V loňském roce byla zavedena elektronická evidence, která zpočátku potrápila především dodavatele náhradního plnění.
Ani rok letošní nebyl bez komplikací. Novelou zákona o zaměstnanosti se výrazně upravily podmínky náhradního plnění zřízením institutu „zaměstnavatel na chráněném trhu práce“.
O dalších novinkách v oblasti zaměstnávání připravovaných pro rok 2019 více v článku Legislativní novinky roku 2019 pro zaměstnavatele. Nové i „staronové“
Zaměstnavatel na chráněném trhu práce
Chráněný trh práce tvoří zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Navíc musí mít s úřadem práce uzavřenou písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Dohoda se uzavírá v rámci místní působnosti krajských poboček úřadů práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel právnická osoba nebo bydliště zaměstnavatel fyzická osoba.
Dohodu o uznání zaměstnavatele lze se zaměstnavatelem uzavřít za podmínky, že:
- A) zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření této dohody více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců,
- B) ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle tohoto zákona,
- C) ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu, a
- D) v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele:
- vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu nebo poštovní poukázkou,
- zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm,
- neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy,
- mu nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce.
Dohoda o uznání zaměstnavatele se s úřadem práce uzavírá na dobu 3 let. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá úřad práce o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou. Konkrétnější informace uvádí ministerstvo práce v příručce Informace pro žadatele.
Seznam dodavatelů náhradního plnění
Ne všichni zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň 50 % osob se zdravotním postižením s úřadem práce dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce uzavřeli. Pouze zaměstnavatelé s účinnou dohodou o uznání na chráněném trhu práce jsou oprávnění využívat benefity určené pro tento segment zaměstnavatelů. Jednak mají nárok čerpat příspěvky pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a rovněž mají možnost poskytovat takzvané náhradní plnění v rámci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Významným pomocníkem v oblasti náhradního plnění je elektronický seznam dodavatelů náhradního plnění. V seznamu lze mimo jiné dohledat konkrétního dodavatele, celkový i volný limit náhradního plnění a samozřejmě, zda má nebo nemá uzavřenou dohodu o náhradním plnění. Podle Martina Bačkovského z ministerstva práce a sociálních věcí zde aktuálně figuruje 1636 zaměstnavatelů z celkového počtu 2975. Náhradní plnění tedy dodává 55 % všech oprávněných poskytovatelů.
V seznamu jsou uvedeni pouze ti zaměstnavatelé, kteří mají zájem dodávat náhradní plnění, tzn. zaregistrují se na portálu ministerstva práce a sociálních věcí. Zbývajících 1339 zaměstnavatelů sice oprávnění k poskytování náhradního plnění má, ale z určitých důvodů tak nečiní. Cílem novely zákona o zaměstnanosti nebylo snížit počet dodavatelů náhradního plnění. Podíl zapojení oprávněných dodavatelů do náhradního plnění nesouvisí se zefektivněním systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Důvodem je skutečnost, že poptávka po produktech některých zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením je na dostatečné úrovni bez ohledu na náhradní plnění,
vysvětlil Martin Bačkovský. Dodal, že takoví dodavatelé nejsou nuceni se zabývat problematikou náhradního plnění. Pravděpodobně dodávají výrobky či služby odběratelům, na něž se povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nevztahuje.
Novelizován bude rovněž zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenční zákon. O připravovaných novinkách více v článku Změny v insolvencích z pohledu zaměstnavatele
Elektronická evidence i pro odběratele
Již za rok 2017 zadávali dodavatelé údaje o náhradním plnění povinně do elektronického systému náhradního plnění. Do tohoto systému se museli nejprve zaregistrovat. O registraci měli zpočátku zájem také odběratelé, a to z důvodu přehlednosti odebraného náhradního plnění. I pro ně byla tato funkcionalita od počátku roku 2018 zavedena. Odběratel vyplní na portálu MPSV formulář Žádost odběratele o zpřístupnění přehledu dokladů. Oprávnění přístupu přidělí odběrateli Úřad práce ČR. Poté je uživatel přesměrován na tabulku s přehledem dokladů odběratele pro přidělené IČO. Jedná se o tabulku, která obsahuje číslo dokladu, částku, dodavatele, e-mail odběratele, datum dodání, datum zaplacení, datum vložení a stav potvrzení dokladu odběratelem.
Podrobněji Návod k aplikaci ENP (kapitola 3)
ČLÁNKY DO MAILU