Zaměstnavatel přiděluje zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a v rámci rozvržených pracovních směn. Práce přesčas nad rámec pracovní doby by měla být dle zákoníku práce přidělena pouze výjimečně a z vážných provozních důvodů (§ 93 odst. 1 a 2 zákoníku práce). Za práci přesčas náleží příplatek nebo (neplacené) náhradní volno.
Přesčas se zaměstnancům předem neplánuje
V souladu se zákoníkem práce je přesčasová práce:
- výjimečná a mimořádná (neplánuje se předem v rozvrhu směn)
- konaná z vážných provozních důvodů
- na příkaz zaměstnavatele a s jeho souhlasem (zaměstnanec sám nemůže rozhodnout, že bude pracovat přesčas, práce by měla být předem odsouhlasena, eventuálně je možné dát souhlas i dodatečně, problémy ale mohou nastat např. v souvislosti s pracovním úrazem)
- nad stanovenou týdenní pracovní dobu (jednotkou pracovní doby je týden, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době se posuzuje v průměru za vyrovnávací období)
- mimo rozvrh pracovních směn (prací přesčas není práce, kterou zaměstnanec napracovává dobu poskytnutého pracovního volna na vlastní žádost – § 78 odst. 1 písm. i zákoníku práce).
Tři druhy přesčasů
Rozlišují se tři rozpětí přesčasové práce. A to obecná (základní přesčasová práce), další práce přesčas a další dohodnutá přesčasová práce ve zdravotnictví (s úpravou od roku 2014).
Obecná přesčasová práce (nařízená zaměstnavatelem)
V souladu s ustanovením § 93 odst. 2 zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci 8 hodin přesčasové práce v každém týdnu (ne v průměru), celkem 150 hodin za kalendářní rok. Do tohoto limitu se nepočítá práce, za kterou zaměstnanec čerpal náhradní volno.
Další práce přesčas
Další práci přesčas může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci pouze s jeho souhlasem (úprava v § 93 odst. 3 a 4 zákoníku práce). Souhlas zaměstnance přitom může být písemný nebo i ústní. Lze ho udělit až před samotnou prací, obvykle se ale sepisuje předem dohodou nebo je již součástí pracovní smlouvy. Může být i jednostranný a jako takový může být následně zaměstnancem i odvolán.
Neznamená to však, že zaměstnavatel nejprve nařídí zaměstnanci 150 hodin přesčasu a teprve následně se dohodne na další práci přesčas. V praxi může nastat situace, kdy zaměstnavatel potřebuje 10 hodin přesčasu v rámci jednoho týdne. 8 hodin může nařídit, s dalšími dvěma hodinami musí zaměstnanec souhlasit (jedná se o další práci přesčas).
Celkový rozsah práce však může činit v průměru 8 hodin týdně v rámci vyrovnávacího období (nejvýše 26 týdnů, kolektivní smlouvou lze prodloužit na 52 týdnů). Na rozdíl od obecné práce přesčas se limit posuzuje za vyrovnávací období, ne za kalendářní rok. Opět se do limitu nepočítá práce, za kterou čerpal zaměstnanec neplacené volno.
Nařídit obecnou práci přesčas z mimořádných důvodů je právem zaměstnavatele a pokud zaměstnanec odmítne, může se eventuálně jednat o výpovědní důvod dle § 52g zákoníku práce. V případě, že zaměstnanec souhlasil s další prací přesčas a v případě vážných provozních důvodů tuto odmítne, může se opět jednat o výpovědní důvod dle § 52g zákoníku práce. Vždy však záleží na konkrétní situaci.
Přesčas a kratší pracovní úvazek
Vychází se ze stanovené týdenní pracovní doby (obvykle 40 hodin týdně, může být však interním předpisem zaměstnavatele či kolektivní smlouvou zkrácena). V případě sjednané kratší týdenní pracovní doby je přesčasem až práce nad stanovenou pracovní dobu. Zjednodušeně řečeno, zaměstnanci se sjednanou kratší pracovní dobou náleží za práci nad sjednaný rozsah mzda, přesčasem s nárokem na příplatek či čerpání náhradního volna je až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu.
Mzda za práci přesčas
Za práci přesčas náleží příplatek nebo náhradní volno.
Kompenzace za práci přesčas je upravena v § 114 zákoníku práce (s možností odchýlení se dle ustanovení § 114 odst. 3 zákoníku práce). Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané místo příplatku. Jestliže volno nebude poskytnuto do 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci příplatek.
Zákon říká, že zaměstnanci přísluší za přesčasovou práci mzda, za dobu čerpání náhradního volna naopak mzda nepřísluší, neboť ji již obdržel. To se týká i zaměstnanců odměňovaných měsíční mzdou (pokud je za přesčas z minulého měsíce čerpáno náhradní volno v měsíci následujícím), měsíční mzda se jim krátí. Náhradní volno za přesčas je tedy ze zákona neplacené (na rozdíl od náhradního volna za svátek). U zaměstnanců odměňovaných platem je situace jiná. Plat se totiž za dobu čerpání náhradního volna dle § 127 zákoníku práce nekrátí.
Zákoník práce ale nezakazuje, aby bylo poskytnutí dosažené mzdy za práci přesčas na žádost zaměstnance nebo po dohodě s ním přeneseno až na dobu čerpání náhradního volna. Nejedná se o interní předpis, jde o žádost nebo dohodu (např. dodatek k pracovní smlouvě, individuální písemná dohoda se zaměstnancem). V praxi zaměstnavatelé často chybují, když automaticky (bez jakéhokoliv souhlasu – dohody či žádosti zaměstnance) přesouvají mzdu za práci přesčas až na dobu čerpání náhradního volna. Tento postup bývá ze strany inspektorátu práce sankcionován. Jednalo by se o „zadržování“ mzdy zaměstnance.
Sjednání mzdy s přihlédnutím k přesčasové práci
Od roku 2012 je možné v souladu s § 114 odst. 3 zákoníku práce sjednat mzdu s přihlédnutím k přesčasové práci i u řadových zaměstnanců. Nejvýše do rozsahu 150 hodin v kalendářním roce (u vedoucích zaměstnanců v rozsahu § 93 odst. 3 zákoníku práce). Dosažená mzda, příplatek ani náhradní volno zaměstnanci v takovém případě nepřísluší. Za případnou práci nad sjednaný limit je zaměstnavatel povinen poskytnout mzdu za práci přesčas nebo náhradní volno. Práci přesčas do stanoveného limitu je možné sjednat pouze na základě pracovní či jiné smlouvy, dohodou mezi zaměstnavatelem a odbory (kolektivní smlouva). Rozhodně nelze přesčasovou práci nařídit pouhým mzdovým výměrem nebo vnitřním předpisem. S přihlédnutím k přesčasové práci ve mzdě musí zaměstnanec vždy souhlasit. Čtěte více: Nová úprava přesčasů udělala z pracovníků levnou námezdní sílu
ČLÁNKY DO MAILU