V rámci projednávání novely zákona o platebním styku totiž protlačilo skrze Rozpočtový výbor přílepek, který má rozhodnutí soudu reflektovat. Podle některých odborníků ale ani tato změna nestačí.
Na změnu kontrolních hlášení je čas do konce roku
V druhé polovině prosince loňského roku vydal Ústavní soud (ÚS) nález, ve kterém zrušil dvě části zákona o DPH, které se týkaly kontrolního hlášení. První ustanovení, které bylo zrušeno dnem, kdy nález ÚS vyšel ve Sbírce zákonů ČR (15. února 2017), byl § 101g odstavec 5 zákona o DPH. Ten říkal, že výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.
Druhým ustanovením, které ÚS zrušil, se stal § 101d odstavec 1 zákona o DPH, který určuje, že „v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně“. V samotném zákoně ani v jiných právních předpisech však nejsou tyto údaje nijak specifikované a je tak na ministerstvu financí, aby je konkretizovalo v elektronickém formuláři kontrolního hlášení. Ústavní soud tak dospěl k závěru, že zákon musí blíže vymezit alespoň okruh údajů, které musí plátce sdělovat. To nevylučuje případné zákonné zmocnění ke stanovení konkrétních jednotlivých údajů ministerstvem financí. Avšak muselo by se tak stát formou právního předpisu. Jen tak je podle soudu možné zajistit pro plátce předvídatelnost údajů, které po nich bude stát požadovat.
Zmíněný odstavec § 101d nicméně Ústavní soud zrušil až s účinností od 31. prosince 2017. Okamžitým zrušením tohoto ustanovení by totiž ztratila smysl celá právní úprava kontrolního hlášení. Do konce letošního roku má tak ministerstvo financí (a vláda) čas, aby zákon o DPH požadovaným způsobem změnilo.
Přestože Ústavní soud rozhodl již na konci loňského roku, ministerstvo se k rozhodnutí a způsobu řešení vyjádřilo až na začátku března roku letošního. K překvapení řady odborníků ale uvedlo, že do termínu stanoveného Ústavním soudem nestihne přijmout příslušnou novelu zákona o dani z přidané hodnoty a že pouze provede přípravnou fázi a připraví varianty řešení. Ministerstvo dále uvedlo, že zrušení příslušného paragrafu na konci letošního roku prý nevadí, jelikož absenci tohoto zrušeného pravidla vyplní podobné obecné pravidlo obsažené v daňovém řádu, který se pro správu daně z přidané hodnoty použije subsidiárně jakožto obecný právní předpis.
Tento postup ale řada odborníků označila za protiústavní. Fakticky obsah daného rozhodnutí nelze nahradit jiným postupem než přijetím novely zákona. MF vychází z určité argumentace obecného právního předpisu a jeho použitím před specializovaným právním předpisem, ale v tomto kontextu je třeba uvést, že ani daňový řád nedává výčet takových údajů a nelze tedy s takto plánovaným postupem souhlasit, zjevně by byl v rozporu se smyslem ústavního nálezu,
komentoval tehdy serveru Podnikatel.cz Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře Matzner et al. Podobný názor měla Gabriela Hoppe, jednatelka Tax Partner společnosti IB Grant Thornton Consulting, podle které by šlo o ignorování nálezu ÚS a která postup úřadů označila za alibistický.
Čtěte více: Ministerstvo vzkazuje soudu: „Sorry jako“, kontrolní hlášení včas nezměníme
Kontrolní hlášení má vyřešit přílepek
Jak se nyní ukazuje, i ministerstvo financí si zřejmě uvědomilo, že postup „nic neudělat“ není úplně správný a nakonec změnu připravilo. V rámci projednávání novely zákona o platebním styku předložilo skrze Rozpočtový výbor pozměňovací návrh. Jde tak o přílepek k tematicky nesouvisejícímu předpisu, u kterého není jisté, zda vůbec projde. Pozměňovací návrh konkrétně upravuje nově požadavky u kontrolního hlášení takto:
§ 101d odstavec 1 zní:
„(1) V kontrolním hlášení je plátce povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a) identifikační a kontaktní údaje plátce,
b) údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení,
c) údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně,
d) identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.“
Je přílepek dostačující? Odborníci se neshodnou
Na rozdíl například od slovenské právní úpravy ani tento návrh ale detailně nepopisuje, co všechno musí kontrolní hlášení obsahovat. Odborníci se tak neshodují, zda tento návrh již splňuje požadavky stanovené Ústavním soudem.
Podle názoru Tomáše Hajduška, vedoucího Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR, předložený návrh požadavky Ústavního soudu nesplňuje, jelikož vymezení údajů o uskutečněných a přijatých zdanitelných plnění je příliš široké, respektive vůbec žádné. Vždyť to, že se v kontrolním hlášení musí uvádět údaje o prodejích a nákupech, to se rozumí samo sebou. Takže návrh žádné vymezení okruhů údajů o přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění neobsahuje. Pokud bude přijat, nic nebude berní správě teoreticky bránit požadovat uvádět do kontrolního hlášení jaké zboží a za kolik bylo prodáno nebo dovedeno ad absurdum číslo občanského průkazu dodavatele nebo registrační značku auta, kterým bylo přivezeno zboží od dodavatele na sklad odběratele. Pro mne je předložený návrh řešením z louže pod okap,
komentoval serveru Podnikatel.cz Hajdušek.
Pokud bude tento návrh přijat, nelze podle Hajduška vyloučit další spory o neústavnost kontrolního hlášení. Ministerstvo namísto toho, aby zcela vyhovělo požadavkům Ústavního soudu, tak opět hledá třetí cestu, na které by se vlk nažral a koza zůstala celá. Prostě si to uděláme stejně podle sebe,
kritizuje Hajdušek.
Opačný názor má naopak daňový právník Michal Hanych, vlastník poradenské společnosti SimpleTax: Podle mého názoru navržená formulace je dostačující vzhledem k ústavněprávnímu požadavku na vymezení okruhu informací. Stále platí omezení co do rozsahu informací, které mohou být požadovány, a to jen na údaje nezbytné pro správu daní (§ 72 odst. 2 DŘ),
uvedl serveru Podnikatel.cz Hanych, který ale zároveň dodal, že negativní je fakt, že ministerstvo financí mělo na přípravu změny zákona DPH čas od konce roku 2016, ale řeší ji až nyní, a to přílepkem.
ČLÁNKY DO MAILU