U podnikatelů totiž stačí, pokud „mohli či měli vědět“, že obchodují s někým podezřelým a hned ručí za daň. Sama finanční správa navíc firmě, která byla zapojena do karusele, poslala DPH.
Třísky v očích podnikatelů a trámy úřadů
„Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi.“ Toto přísloví zcela přesně vystihuje přístup a chování finanční správy pod Andrejem Babišem. Je až s podivem, jak se za posledních několik let finanční správa proměnila a jak se stala dokonalým obrazem nadřízeného ministra financí. Při jakémkoli průšvihu, který má na svědomí, totiž zarytě opakuje, že za nic nemůže nebo že vlastně ani žádný problém nevznikl. Do toho se nyní přidal ještě jeden společný rys, který popisuje ono biblické „vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ“.
Čapí hnízdo, korunové dluhopisy, prodej společnosti Profrost nebo nepřátelské převzetí některých firem jako například Agro Jevišovice nebo třeba Kostelecké uzeniny. Ani jednu z kauz nedokázal Andrej Babiš uspokojivě vysvětlit. Kromě zmíněných nepřátelských převzetí ale mají jeho kauzy jeden spojující prvek, kterým je snaha neoprávněně uspořit na daních či získat dotace z veřejných rozpočtů a fondů.
A právě tato snaha činí z Babišových frází o narovnání podnikatelského prostředí a o nutnosti zlepšit výběr daní výsměch všem podnikatelům, kteří musí každou korunu evidovat online a kteří musí finančnímu úřadu posílat detailní přehled o všech transakcích v podobě kontrolního hlášení. Třísky v podobě tisícikorun na daních od Franty z Dolní Horní tak vybereme, ale milionové trámy od pana Andreje do rozpočtu nedorazí.
Čtěte také: Co podnikatel, to zloděj. Smutné představy vedení ministerstva a finanční správy
Když se úřady vysmívají svým chováním podnikatelům
Nezůstává ale pouze u schvalování nových opatření. Chování a způsoby Andreje Babiše se totiž promítly i do fungování finanční správy, jejíž šéf Martin Janeček působí v mnoha ohledech jako klon Andreje Babiše. Například EET. Ač se Janeček snažil tvrdit sebevíce, že je EET připravena na jedničku, musela finanční správa do dnešních dnů vydat přibližně dvě desítky metodických zpřesnění k metodice, která je delší než samotný zákon o evidenci tržeb. Podnikatel navíc nevěděl, jestli se má smát nebo brečet, když finanční správa teprve několik týdnů před startem EET zjistila, jak vlastně fungují online platby. Do dnešních dnů navíc není jasné vyjádření, zda a jak pod EET spadají služby typu Airbnb.
Čtěte také: E-commerce a #EET? Totální průšvih, úřady netuší, která u e-commerce bije
Ani pro lži nemusíme chodit daleko. Když se na začátku loňského roku začala podávat kontrolní hlášení, protože byly sankce nastaveny nesmyslně přísně a Sněmovna schvalovala jejich zmírnění, prohlásil Janeček, že do zmírnění nebudou pokuty udělovat a že se k prohřeškům do schválení zmírnění nebude přihlížet. Na začátku letošního roku ale začaly podnikatelům chodit pokuty za rok staré prohřešky, navzdory původnímu slibu. Finanční správa ovšem přispěchala s vysvětlením, že to vlastně myslela jinak a že je vlastně vše v pořádku.
Čtěte více: Sliby chyby. Úřady začínají pokutovat u kontrolních hlášení i staré prohřešky
Vrchol drzosti, srovnatelný s Babišovou snahou ušetřit na daních pomocí korunových dluhopisů, ovšem vyplul na povrch na konci minulého týdne. Finanční správa, jejíž krédo posledních let je boj proti daňovým podvodům, uzavřela smlouvu s firmou zapojenou do karuselových podvodů. U firmy v době uzavření smlouvy navíc probíhala daňová kontrola. Na případ upozornil server iHNED.cz.
Čtěte také: Finanční správa si pořídila mobily od firmy, která byla zapojená do karuselů
V červnu roku 2015 uzavřelo Generální finanční ředitelství v čele s Martinem Janečkem smlouvu na dodávku mobilních telefonů s firmou 2P Commercial Agency. Hodnota smlouvy činila 1,9 milionu korun. Ve firmě 2P Commercial Agency, která vyhrála veřejnou zakázku, však již skoro rok probíhala daňová kontrola, jelikož firma byla podezřelá ze zapojení do podvodů na DPH. Specializovaný finanční úřad, který firmu prošetřoval, nakonec riziko daňového podvodu potvrdil a vydal zajišťovací příkazy na 254 milionů korun, které ale společnost neuhradila a byl jí tak obstaven majetek a účty. Podle obchodního rejstříku se nachází od konce loňského roku v insolvenci, kterou řeší reorganizací.
Přestože byla firma již v době vyhlášení veřejné zakázky malého rozsahu podezřelá z podvodů a probíhala u ní daňová kontrola, nebránilo to finanční správě ji označit díky nejnižší ceně za vítěze. Jako absurdní se pak jeví jedno z doporučení finanční správy, které podnikatelům může indikovat podezření na daňový podvod, aby si dávali pozor na cenu, která je bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny. Aby toho nebylo málo, tak firma měla spolumajitele z daňových rájů na Maltě a Britských Panenských ostrovech.
Argumentace, se kterou by podnikatelé zle pořídili
Finanční správa se ale brání tím, že kritéria veřejných zakázek malého rozsahu nemůže nastavovat přísněji, než požaduje zákon. To je vskutku zajímavá obhajoba, vzhledem k tomu, že zadavatelé nemusí u zakázek malého rozsahu postupovat podle pravidel zadávacích řízení upravených zákonem o veřejných zakázkách a musí „jen“ dodržet zásady transparentnosti a přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a neomezování zahraničních subjektů. Kritérium, že firma nesmí být vyšetřována z daňových podvodů, by rozhodně zákon neporušilo.
Výsměchem pro podnikatele je další argument finanční správy, dle kterého je u vlastních veřejných zakázek na dodávku zboží a služeb finanční správa v roli běžné firmy, nikoliv v roli správce daně a nemůže tak využívat svých interních zdrojů pro prověření dodavatelů. Zatímco finanční správa si umyla ruce nad tím, že nemohla informaci o tom, že firma je podezřelá z podvodů, využít, u podnikatelů stačí znalostní test “že měl a nebo mohl vědět“, že něco není v pořádku, a hned ručí za neodvedenou daň. To ruku v ruce se zajišťovacími příkazy, které si úřady v posledních letech oblíbily, činí smrtelnou kombinaci.
Čtěte také: Jak probíhají karuselové podvody a co dělat, abyste se do žádného nepřipletli
Ale to pořád není vše. Pověstnou třešničku na dortu tvoří skutečnost, že finanční správa výše zmíněné firmě zapojené do karuselových podvodů poslala DPH ve výši 335 tisíc korun, přestože měla uplatnit režim reverse – charge. Lepší konec by nevymyslel ani ruský absurdní dramatik Daniil Charms.
ČLÁNKY DO MAILU