Napsali číslo popisné do jiné kolonky formuláře, berňák jim dal pokutu 50 000 Kč

Napsali chybně číslo popisné, dostali pokutu 50 000 Kč

Když kominická firma z Mladé Boleslavi podávala v srpnu 2019 kontrolní hlášení za červenec, do kolonky “Ulice” vyplnila číslo popisné a do řádku “Číslo popisné” obec. Finanční správa sice kontrolní hlášení, které systém umožnil i s chybnými údaji odeslat, od firmy přijala, vyhodnotila jej ale jako neúčinné. Podle úřadů totiž podání nebylo učiněno dle požadavku § 101a zákona o DPH ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně. Na případ upozornil na Twitteru Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců ČR.

Myslíte si, že je možné dostat pokutu 50 tisíc za to, že do kolonky "Ulice" v kontrolním hlášení uvedete číslo popisné? Podle @financnisprava ano, podle soudu naštěstí ne.https://t.co/vbmCToEQXp

— Tomáš Hajdušek (@TomHajda) February 22, 2022

Po oznámení o neúčinnosti podání zaslal berňák firmě výzvu, aby podala kontrolní hlášení za červenec 2019 v náhradní lhůtě 5 dnů od oznámení výzvy, neboť toto podání nebylo podle úřadu doposud učiněno. Firma na výzvu zareagovala tím, že kontrolní hlášení podala a že chyba je na straně finanční správy. Berňák však setrval na svém a na tom, že podání bylo neúčinné a udělil firmě pokutu ve výši 50 000 Kč za nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě. Jde o nejvyšší možnou základní pokutu, co společnost mohla dostat.

Jaké jsou sankce u kontrolních hlášení

Sankce u kontrolních hlášení totiž vypadají následovně. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši

• 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
• 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
• 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

Dále existují ještě dvě vyšší pokuty. Správce daně dále uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Kdo nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní, může mu finanční úřad udělit pokutu do výše 500 000 Kč.

U obou těchto pokut nicméně platí, že finanční úřad musí dbát na to, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daně z přidané hodnoty. Při tom přihlédne zejména k míře součinnosti ze strany plátce.

Psali jsme: U kontrolních hlášení bude moct dostat pokutu až 500 000 Kč více podnikatelů

Pokuty se dají odpustit

Přestože jsou základní pokuty taxativně dané, většinu z nich může finanční úřad odpustit, konkrétně pokuty ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč. Nejnižší pokutu ve výši 1000 Kč sice odpustit nelze, v zákoně však je u této sankce doplněn institut vyloučení vzniku pokuty. V případě pokuty ve výši 1000 Kč je tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Správce daně toto zohlední automaticky bez nutnosti podávat žádost.

Šlo o chybu obsahu, nebo struktury?

Firma nicméně o prominutí pokuty nepožádala a podala žalobu k soudu. V ní mimo jiné argumentovala tím, že vada vytýkaná finančním úřadem nepředstavovala vadu struktury či formátu podání, ale maximálně jen obsahu podání. Skutečnost, že číslo popisné sídla bylo uvedeno v kolonce „Ulice“, nezpůsobuje podle firmy neúčinnost podaného kontrolního hlášení. Jednalo se pouze o vadné posouzení softwarem správce daně, přičemž žalovaný ani správce daně nedbali na vnitřní obsah zaslané písemnosti, uvedla v žalobě firma s tím, že údaj o číslu popisném sídla je finančnímu úřadu znám z úřední činnosti.

Finanční správa oponovala, že pokud nebylo v následném kontrolním hlášení řádně uvedeno číslo popisné sídla plátce, nebyla dodržena povinná struktura podání, a podání tak bylo neúčinné. Žalobkyně navíc mohla podle úřadů takovému pochybení předejít, pokud by před odesláním podání toto zkontrolovala prostřednictvím funkce „Protokol chyb podání“. Úřady dále poukázaly na Pokyn GFŘ-D-24, v němž je mimo jiné definována a zveřejněna struktura kontrolního hlášení ve smyslu příslušného XSD schématu. Z ní vyplývá, že položka číslo popisné (zkratka: c_pop) je definovaná jako typ položky: číslo (nikoliv text). Jde proto o vadu struktury podání kontrolního hlášení, tvrdila finanční správa.

Podle soudu šlo o chybu obsahu

Pražský soud se ovšem přiklonil na stranu firmy a pokutu zrušil. Soud předně připomněl, že ustanovení, které hovoří o neúčinnosti podání, bylo do zákona včleněno kvůli efektivnější interakci mezi podatelem a správcem daně. Podle důvodové zprávy mělo toto opatření motivovat podatele k používání daňového portálu finanční správy: K tomu, aby mohlo být dosaženo požadované efektivity při zpracování formulářových podání, je nutné, aby správce daně tato podání obdržel ve formě, která takovéto účinné zpracování umožňuje. V tomto ohledu nestačí pouhé naplnění toho, že podání je učiněno elektronicky (tj. datovou zprávou), neboť samotná elektronická forma nezaručuje, že daná datová zpráva bude zpracovatelná automatizovaným způsobem umožňujícím nasazení kontrolních mechanismů a úsporu v podobě nižší administrativní zátěže. Je tedy nezbytné, aby dané podání bylo učiněno nejen v určitém formátu a v určité struktuře (což je požadavek, který stanoví již současná právní úprava), ale též vhodným způsobem.

Pro posouzení bylo klíčové zodpovědět otázku, co § 101a odst. 4 zákona o DPH rozumí pojmem „struktura podání“. Nebylo totiž sporu, že podání bylo učiněno elektronicky, datovou zprávou s využitím dálkového přístupu a ve formátu XML, který byl stanoven Pokynem GFŘ-D-24, tedy že způsob podání, doručení a formát podání byly dodrženy.

Podle soudu se pod pojmem struktura rozumí způsob složení či vnitřní uspořádání objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti. S odkazem na další judikaturu pak soud měl za to, že neúčinnost nastává pouze ve spojení s nedostatky formy (kam náleží i struktura, tj. vnitřní uspořádání podání), nikoliv s nedostatky obsahu takového podání.

V daném případě, kdy firma uvedla kontaktní údaje v nesprávné kolonce, pak podle soudu může představovat pouze vadu obsahu podání, nikoliv jeho struktury. Argumentaci finanční správy, že příslušná položka (kolonka) musela být vyplněna jako číslo, přičemž požadavek na číslo pak představuje požadavek na strukturu podání, byla podle soudu mylná. Laicky řečeno, struktura podání spočívá v jednotlivých položkách (kolonkách). Obsah podání pak představuje to, co je v těchto položkách psáno či mělo by být psáno. Vada obsahu podání přitom nemůže mít za následek neúčinnost podle § 101a odst. 4 zákona o DPH, neboť tam uvedená neúčinnost se týká jen nedostatků formy a struktury podání (způsobu doručení, formátu podání a jeho struktury), doplnil soud v rozsudku.

Úřady měly chtít maximálně doplnění údajů

Soud rovněž podotkl, že o tom, že podání firmy mělo požadovanou strukturu, svědčí ostatně i to, že bylo u správce daně zpracováno zcela automaticky. Systém tak dokázal toto podání žalobkyně zpracovat a vyhodnotit tak, že z obsahového hlediska vykazuje chybu.

Soud proto jako důvodnou posoudil námitku, že žalobkyně splnila podmínky § 101a odst. 4 zákona o DPH, neboť kontrolní hlášení podala datovou zprávou s využitím dálkového přístupu a ve struktuře a formátu zveřejněném správcem daně. Podání proto nemohlo být neúčinné a žalobkyni nemohla být uložena pokuta za nepodání kontrolního hlášení za období měsíce července roku 2019, vysvětlil soud a uzavřel, že vzhledem k tomu, že se jednalo o obsahovou vadu podání, měl správce daně v souladu s § 101g odst. 2 zákona o DPH vyzvat firmu, aby údaje uvedené v kontrolním hlášení změnila, doplnila, popřípadě původní údaje potvrdila.