Názory k článku Nařídil jí, aby odcházela až 5 minut po pracovní době. Má na to právo?

Neměl by tedy spíše zaměstnavatel dbát na to aby místo výkonu práce před vlastní očistou bylo opouštěno v čase konce pracovní směny a né nějakých pět minut s dotatečnými nepracovními aktivitami jako převlečení apod.... Tj. když se je zaměstnanec rozhodne neprovádět měl by možnost odejít v čase konce směny.

Nezáleží náhodou jestli jsou pracovní pomůcky a pracovní oděv zaměstnavatele a zaměstnavatel nutí zaměstnance aby si je převlékali na pracovišti? Jeli ta aktivita jeho požadavek a je prováděná na pracovišti tak by měla být snad považována za součást náplně práce.

Spouštění a vypínání počítače, nebo úklid techniky by takhle taky nemuselo být považováno za součást pracovní doby.

Se začátkem vašeho příspěvku plně souhlasím. Avšak k vaší odpovědi mám několik připomínek. Zaměstnavatele k poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) nenutí inspektorát práce, ale zákoník práce. Navíc, které OOPP budou zaměstnancům poskytovány si stanovuje zaměstnavatel.

Těch pět minut může být stanoveno na základě měření, výpočtu nebo odhadem. Vychází se z toho, že na začátku pracovní doby, resp. na jejím konci má zaměstnanec být na svém pracovišti a zahájit, resp. ukončit práci, nikoliv být u píchaček. V praxi to např. může znamenat, že když jsou píchačky na vrátnici a pracoviště zaměstnance je od nich deset minut vzdáleno, že nemůže píchat později než deset minut před pracovního dobou a nejdříve deset minut po jejím ukončení. Zaměstnavatel však může toto nevymáhat.

Takže zaměstnavatel si dá do práce píchačky na jim zvolené místo a pak řekne že jsou příliš daleko a tak k času připočítá časovou konstantu kterou si on myslí, že by mu to trvalo než by došel ke stroji.

Vám to dává smysl?

Ano, dává, neboť platí, že zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti, nikoliv u píchaček.

Tak ono ti snad může být jedno jestli to činnost nařízená zaměstnavatelem, zákoníkem, bezpečnostními předpisy nebo hygienou.

Zásadní by mělo být zda to je povinné nebo volitelné, a zda je určený čas a místo, kde se to má provádět. Protože to jsou charakteristiky náplně pracovní činnosti.

Lze oprávněně předpokládat, že zaměstnanec se nemůže sám rozhodnout, zda se bude, či nebude převlékat, příp., zda se bude, či nebude sprchovat apod. Jsou to úkony, které po ukončení výkonu pracovní činnosti musí provést, avšak nejedná se o výkon pracovní činnosti.

Nemůže-li se zaměstnanec rozhodnout zda činnost vykoná nebo nevykoná, ale jde o podmínku nutnou k výkonu práce či k ukončení činnosti na pracovišti, jde podle mě o přípravu na práci a součást práce.

O převlečení se do montérek nebo z nich se zaměstnanec nemůže sám rozhodnout (má to stanoveno zaměstnavatelem) a přitom v okamžiku, kdy mu začíná pracovní doba v nich již musí být oblečen na svém pracovišti a svléknout je může až když mu pracovní doba skončí. Pokud to zaměstnavatel nevyžaduje, jedná se o jeho benevolenci.

Zaměstnavatel je oprávněn požadovat po zaměstnanci, aby vykonal úkony nezbytné před výkonem práce (převléknutí se z civilního do pracovního oblečení, nasazení ochranných prostředků, příprava pracoviště k výkonu práce atd.) před vlastním začátkem směny.

Zákoník práce uvádí: "Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny" (§ 81 odst. 3). Šatna, nebo prostor hygienické smyčky, nejsou pracovištěm zaměstnance.

Takže zaměstnanec na pokyn zaměstnavatele provádí úkony, v čase a místě které určí zaměstnavatel, ale ono se to nepovažuje za součást pracovní činnosti.

Možná by bylo vhodné uvést na základě čeho odvozujete váš výklad, protože logika to určitě nebude.

Máte zcela pravdu od logiky nikoliv, ale od práva. Jak již jsem zde několikrát uvedl jedná se o (§ 81 odst. 3 zákoníku práce ("Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny" ). Pracovištěm obvykle není celá firma.

Kristovanoho, tak jednoduchá věc a tolik keců okolo. Zaměstanec prostě má povinnost po celou pracovní dobu být schopen vykonávat užitečnou práci ve prospěch zaměstnavatele. Příprava a úklid pracovního místa se do toho nepočítá, stejně tak převlečení nebo umytí. Pokud zaměstanec úderem začátku pracovní doby není na pracovním místě zakleknutej a nachystanej, tak je to překážka na jeho straně, a jednotka pracovní normy se mu nezapočítává. Např ještě když jsme chodili na praxi do ČKD Vysočany, byla jednotka pracovní normy 15 minut a čas na převlečení, přípravu, a úklid pracovního místa byla taky 15 minut. Píchačky byly na bráně, a u vzdálenějších hal byl dost fofr při příchodu v 0645 to do těch sedmi stihnout. Kdo měl píchnuto v 0646, tomu se práce počítala až od 0715. Kdo měl odchod píchnutej v 1514, ten měl smolíka pacholíka a poslední 1/4 hodina se mu nezapočítala. Obdobně přetažení pracovní pauzy.

státní úřad inspekce práce kecá capiny. zaměstnavatel samozřejmě NESMÍ nařídit zaměstnancům opuštění pracoviště z důvodu osobní očisty 5 minut po skončení směny - zaměstnavatel ovšem má logické právo požadovat po zaměstnancovi, aby jeho očista probíhala až po pracovní době. zdali se zaměstnanec očišťuje minutu, dvě minuty, deset minut, nebo třeba vůbec, do toho je zaměstnavateli kulový.

Omyl, s pravděpodobností hraničící s jistotou je očista při ukončení výkonu práce nutná (hygienická smyčka apod.). Jinak by to zaměstnavatel asi neřešil. Takže není pravda, že zaměstnavateli do toho nic není. Je možné, že stanovený čas je upraven v pracovním postupu a odpovídá technologickému požadavku na očistu.

Pracovní postup na něco, co není výkonem práce a neprovádí se v pracovní době? Nechci Vám odporovat, ale jste si jistý?

To jste mne špatně pochopil (já to napsal velmi stručně). Pracovní postup je samozřejmě na výkon nějaké pracovní činnosti, která je prováděna v pracovní době. Tato činnost vyžaduje, aby po jejím ukončení došlo z nějakých důvodů k hygienické očistě a převlečení. Tato činnost již není vlastním výkonem práce. Jedná-li se o konec pracovní směny, může zaměstnavatel požadovat, aby bylo provedeno po ukončení pracovní směny, např. ve speciálně určené oddělené části šatny. Běžně zaměstnavatelé toto umožňují v pracovní době, avšak nemusí tomu tak být.

Pokud nejsou v zákoně výjimky pro specifická povolání (případně samostatný zákon např. "báňský") tak si nedovedou představit horníky jak se jim počítá osmihodinová pracovní doba, až potom co ulehnou se zbíječkou v šachtě.
Případně pracovníky ve speciálních pracovištích např. přetlakové kvůli zajištění " absolutní" bezprašnosti dle nějaké ISO normy, atd. kde se zaměstnanec musí převléknout do skafandru a projít několika hermetickými dveřmi, atd. To může trvat i hodinu.

Jéje to je zase článek, opět jenom narážíme na to, že český řád je neurčitý, což je celkem v pořádku, ale určitá skupina lidí si ho vždy vyloží po svém a většinou v neprospěch té druhé. Časem se to snad změní, až asimilujeme do svého pracovního řádu prvky západní vyspělé evropské kultury.

Můžete nastavovat pravidla jakkoliv, problém je v tom, že většinou je následně omezen poctivě pracující zaměstnanec, který je následně buzerován nesmyslnými předpisy a pravidly. Dokud nezavedete dokonalý monitorovací systém nemá cenu nad tímto uvažovat.

V reálů jde vždy o dva extrémy, svědomitý a poctivý zaměstnanec je uštván a naopak jiný typ zaměstnance si vždy najde cestu.

O nějakém spravedlivém přístupu people manažerů nemá cenu ani přemýšlet, jelikož to Česi neumí a neřeší.

Kdyby se měla z pracovní doby vyjmout doba náběhu notebooku a jeho vypnutí před úklidem do tresoru, tak při tom veškerém zabezpečení bych musel být v práci o minimálně 25 minut dřív a odcházel o minimálně 10 minut později. (Poznámka: "uspání" zrychlí ukončení, ale podstatně protáhne následující start.)
S povinnou polední pauzou už jsem na devíti a kus hodinách v zaměstnání...

...A co má společného zapnutí a vypnutí notebooku na pracovišti s převlékáním se do pracovního oděvu?

To že se to udělat musí, tedy minimálně to spuštění, ale náplní práce to není. Je to podobné jako nařízené převlékání a mytí u zaměstnavatele.

Omyl, bohužel podobné to není. Zapínání notebooku se provádí na pracovišti a obvykle se jedná o první krok výkonu práce pro zaměstnavatele.

Záleží kde pracujete. Když jsem pracoval ve skladu, tak opravdu byl první úkon zapnutí počítače při příchodu na pracoviště, ale teď dělám na obchodě, kde při otvírací době už počítač musí fungovat aby byl k dispozici (nedej bože když se rozhodne že si udělá aktualizaci). Každopádně to v pracovní době nemám, ale protože mám přístup k zákazníkovy, tak bych nechtěl aby kvůli tomuhle problému musel čekat a byl na mě nepříjemný a já pak nepříjemný na něj :-)

Myslím že v Ostravě v sungwoo hitech už tahle věc funguje už několik let a nikdo si na to zatím nestežoval lidé si tam mohou pípnout až v (6:05,10:05,1­4:05,18:05 a nebo ve 22:05) pokud si pípne dříve nemá zaplacenou hodinu ale ještě přijde o docházku jelikož je jasné že nebyl na pracovišti do konce směny ale odešel dříve do šatny

Nezaplatit hodinu je na soud. Lze nezaplatit pouze neodpracovanou dobu. A že zaměstnavatel požaduje 5 minut, to je tolerantní. Většinou za 5 minut odejít do šatny, převléknout se, umýt a odejít k píchačkám, to nikdo nestihne, tak stejně z pracoviště odejde před koncem pracovní doby.

dá se to říct i jinak:
chcete být první na řadě, až se bude propouštět, a/nebo přeřazovat na horší práci?
kverulujte, blbě kecejte, dělejte problémy, hádejte se o pět minut a o svá domnělá práva, a o tom zdali umytí rukou patří do pracovní doby. jistě dosáhnete svého, neboť obvykle jste v právu - a pak i toho, protože o otrapy žádný slušný zaměstnavatel nestojí.

Ovecky a ustrasence ma kazdy zamestnavatel rad... :)

Názory jsem si přečetl několikrát a pak i samotný článek a jestli jsem to teda správně pochopil, tak mi to připadá jako nesmysl. Otázka: "může mi zaměstnavatel nařídit odchod z pracoviště 5 minut po pracovní době?" Odpověď: ano může, protože hygiena se nepočítá do pracovní doby." To si snad odporuje ne? Logicky, pracuju, a končí mi směna 6:00, tak skončím,jdu si umýt ruce,převléct se a jdu domů. Pokud mi končí směna v 6:00 a zaměstnavatel mě na PRACOVIŠTI drží ještě 5 minut tak je asi něco špatně. Rozumím odchod ze zaměstnání kde pracoviště je od píchačky vzdáleno zhruba těch 5 minut, protože pak by bylo jasné že jsem odešel od práce dřív, ale takhle jak je to napsáno to nedává smysl. Prosím o vysvětlení, děkuji.

A teď bych ještě rád doplnil vlastní zkušenost. Pracuji v obchodě, dříve jako prodejce a momentálně na skladu, kde vydávám zboží v reálném čase. Jako prodavač jsem v práci musel být o cca 15-20 minut dřív abych si stihl nachystat věci (vystavené zboží před prodejnou) a převléci se a to stejné vlastně platilo i po pracovní době kdy se vystavené zboží sklízelo až po zavírací době, což beru z osobního pohledu jako přednost firmy vůči zákazníkům (vypadá to prostě líp). Já to beru jako dobrou vůli (+vydávaní zboží po zavření prodejny,vypínání počítačů atd.), managment to bere jako povinnost, což si myslím není úplně v pořádku a kdybych jednoho dne spěchal, tak si stojím za názorem, že to prostě po pracovní době dělat nemusím. Nakonec bych ještě rád doplnil, že mi je 30 let a spousta firem ještě běží ve starých kolejích, kde jsou stále lidé tolerantní nebo jsou vě věku kde už si nemůžou dovolit říct vlastní názor z důvodu ztráty zaměstnání, ale naštěstí se časy pomalu mění a na trhu jsou mladé firmy které jsou flexibilnější jak k zákazníkům, tak i k zaměstnancům.

V obchodě musíte rozlišovat prodejní dobu a provozní dobu. Vaše pracovní doba nemůže začínat se začátkem prodejní doby. Když vchází do obchodu první zákazník, musí být prodejna již připravena k prodeji, tj. nachystání a doplnění zboží, zapnutí pokladny, atd. a totéž po skončení prodejní doby, kdy je potřeba uklidit a ošetřit neprodané zboží. Proto provozní doba musí přesahovat dobu prodejní před i po. Podle sortimentu zboží také určí zaměstnavatel, kolik je potřeba času před otevřením a po zavření prodejny k provedení těchto prací. Jiné to bude např. u textilu (stačí 5 minut) a jiné v potravinách, kde se musíte o zboží postarat, nemůžete přece před skončením prodejní doby uklízet zboží do chlaďáku, když ho ještě můžete prodat. Zaměstnavatel ale musí PRACOVNÍ dobu zaměstnanců rozvrhnout na tuto provozní dobu prodejny, nikoliv na prodejní dobu. I zde platí, že na začátku provozní doby už začínáte v prac. oděvu výkon přípravných prací pro prodej, nikoliv, že teprve přijdete na šatnu, dáte si kafíčko a pak půjdete pracovat.

Souhlasím s váma, ale tak to prostě není. Aspoň ne v mém případě a myslím že ve většině ne (supermarkety neberu, tam je to úplně jiné). Ve smlouvě mám klasických 40/h týdně, ale reálně tam strávím (prací) delší dobu.

Zaměstnavatel má samozřejmě právo po zaměstnanci požadovat, aby ve stanovené pracovní době odváděl práci. Ale jestli zaměstnanec odejde z práce hned po skončení pracovní doby nebo až za pár minut, po tom už snad zaměstnavateli nic není. Když padla, tak padla. Ale jinak musím říct, že bych někde, kde zaměstnavatel explicitně řeší nějakých pět minut, pracovat fakt nechtěl. Takováhe ustanovení na mě působí jako projev manažerské neschopnosti.

Jako fakt tady někdo řeší, jestli bude v práci o pět minut déle? To je socík teda :-) Pracovní doba je od toho, aby se v ní pracovalo.
Pořádnou nezaměstnanost na vás :-)

Zjevně to primárně řeší ten zaměstnavatel. A navíc těch pět minut požaduje nad rámec pracovní doby.

Pracovní doba je od toho, aby se pracovalo. Takže třeba výrobní linka se zapíná začátkem pracovní doby a vypíná na konci a dokud běží, tak tam všichni musí být. A i ti co na lince nepracují, ale nějak ji obsluhují, třeba údržbáři, samozřejmě po celou dobu kdy linka běží musí být po ruce, kdyby bylo potřeba.
Pracovníci, jejichž činnost takhle bezprostředně s linkou nesouvisí se mohou stát předmětem pozornosti těch co na lince pracují, jestli odcházejí s nimi nebo dřív. To je sice pravda, ale jde jen o pár minut. Tak spíš by bylo potřeba, aby využívali celou pracovní dobu účelně, například pokud se koná nějaká porada, aby trvala jen nejnutnější dobu a ne zbytečně dlouho, protože ti co tam musí sedět na porady chodí nepřipraveni a mlátí tam prázdnou slámu.
Takže to, jestli se někdo jde umejt až potom co si odpíchne odchod nebo se meje před odpíchnutím, je jen taková třešnička na dortu. A samozřejmě by to mělo být součástí nějakých pracovních pokynů.

Ano - s tím se dá jen souhlasit - dává to smysl.
Fascinuje mě, jací hnidopichové někteří zaměstnanci jsou - v tom si nezadají s některými zaměstnavateli. Nejvíce v tom vynikají tzv. kancelářské krysy, ke kterým řadím i mistry na dílně. Tito "pracovníci" si zuřivě hlídají každou minutu, kterou by museli strávit v práci navíc, ale to, že velkou část pracovní doby stráví surfováním po netu nebo hraním her - to je podle nich v pořádku a když se zaměstnavatel rozhodne zavést omezení přístupu k internetu nebo jakoukoliv kontrolu, řvou jako první, že jsou porušována jejich práva...

To je běžné, že někteří využívají všechno co mohou a zkoušejí zda jim projde i to co by neměli. A pak je na šéfech, aby jim řekli. "Tak takhle ne!"
Protože když se to neděje, tak je to špatný příklad pro ostatní.

okamzite zavolejte manzelovy a počkejte si na dotyčného před zamestnanim a manzelovy nridte ze mu ma ukazat kdo bude poslouchat koho a cim pouzije vetsi nasili tim lepsi