Pracovní doba je od toho, aby se pracovalo. Takže třeba výrobní linka se zapíná začátkem pracovní doby a vypíná na konci a dokud běží, tak tam všichni musí být. A i ti co na lince nepracují, ale nějak ji obsluhují, třeba údržbáři, samozřejmě po celou dobu kdy linka běží musí být po ruce, kdyby bylo potřeba.
Pracovníci, jejichž činnost takhle bezprostředně s linkou nesouvisí se mohou stát předmětem pozornosti těch co na lince pracují, jestli odcházejí s nimi nebo dřív. To je sice pravda, ale jde jen o pár minut. Tak spíš by bylo potřeba, aby využívali celou pracovní dobu účelně, například pokud se koná nějaká porada, aby trvala jen nejnutnější dobu a ne zbytečně dlouho, protože ti co tam musí sedět na porady chodí nepřipraveni a mlátí tam prázdnou slámu.
Takže to, jestli se někdo jde umejt až potom co si odpíchne odchod nebo se meje před odpíchnutím, je jen taková třešnička na dortu. A samozřejmě by to mělo být součástí nějakých pracovních pokynů.
Ano - s tím se dá jen souhlasit - dává to smysl.
Fascinuje mě, jací hnidopichové někteří zaměstnanci jsou - v tom si nezadají s některými zaměstnavateli. Nejvíce v tom vynikají tzv. kancelářské krysy, ke kterým řadím i mistry na dílně. Tito "pracovníci" si zuřivě hlídají každou minutu, kterou by museli strávit v práci navíc, ale to, že velkou část pracovní doby stráví surfováním po netu nebo hraním her - to je podle nich v pořádku a když se zaměstnavatel rozhodne zavést omezení přístupu k internetu nebo jakoukoliv kontrolu, řvou jako první, že jsou porušována jejich práva...