Zaměstnanec má nárok na placené volno na pohřeb příbuzného i spoluzaměstnance

4. 10. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 397604
Nárok na volno na pohřeb se odvíjí od příbuzenského vztahu, případně společné domácnosti. Další volno se umožní k obstarání pohřbu. Je pohřbem i rozptyl nebo jiné uložení urny? A kdo určí, kteří spoluzaměstnanci mohou na pohřeb kolegy?

Zaměstnanec má nárok na pracovní volno z důvodu osobních překážek v práci. Ty vyjmenovává zákoník práce v § 199 a dále samostatné nařízení vlády, které stanovuje okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Mezi takové překážky patří svatba, narození dítěte nebo přestěhování. Těm se Podnikatel.cz věnoval článkem: Svatba, narození dítěte nebo přestěhování. Podle zákoníku práce máte nárok na volno

Placené volno na pohřeb nevlastnímu rodiči nenáleží

Další často využívanou překážkou v práci je volno při úmrtí v rodině. V nařízení vlády je uvedeno, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu náleží:

  • 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob (celkem tedy tři dny),
  • 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob (jeden den + případné obstarání pohřbu),
  • nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob (nezbytně nutná doba, maximálně jeden den + případné obstarání pohřbu).

Jestliže tedy například dcera obstarává pohřeb pro svého otce, má nárok na jeden den placeného volna a na základě potvrzení o obstarání pohřbu, další den.

Příklad: Syn obstarává pohřeb manželky svého otce a předložil o této skutečnosti potvrzení od pohřebního ústavu. Má nárok na placené pracovní volno na pohřeb i jeho zajištění?

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

V tomto případě se jedná o zcela jinou situaci. Manželka otce se nepovažuje za rodiče. Nárok na volno k účasti na pohřbu včetně jeho obstarání by vznikl pouze v případě, že zemřelá osoba žila se zaměstnancem ve společné domácnosti. Teoreticky by se mohlo jednat i o velmi krátkou dobu společného soužití. Syn mohl pečovat o manželku otce z důvodu vážné nemoci, což může doložit například čestným prohlášením.

Pojem domácnost popisuje § 115 občanského zákoníku: Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Při posuzování nároku na volno je nutné nejprve určit rodinný vztah zaměstnance k zemřelému nebo posoudit splnění podmínky společné domácnosti. Obstarání pohřbu zaměstnancem se dokládá potvrzením pohřební služby, krematoria apod.

Stahujte nařízení č. 590/2006 Sb.: Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci včetně přílohy 

MM 25 baliček

Volno na pohřeb naleží vždy jen jednou

Diskutabilní je placené volno poskytované zaměstnanci při rozptylu. Záleží, co si kdo pod pojmem rozptyl představí. Podle zákona o pohřebnictví (č. 256/2001 Sb., § 2, písm. c – vymezení základních pojmů) se pohřbením rozumí uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky nebo jejich zpopelnění v krematoriu. O rozptylu se zde nehovoří. Nicméně jestliže je rozptyl nebo jiná forma uložení urny spojená se společným rozloučením několika osob, je jistě možné považovat takové rozloučení za pohřeb. Jiná situace by byla, kdyby například po rozloučení v krematoriu, požadoval zaměstnanec další volno k rozptylu. Zaměstnavatel sice může na základě společné dohody takové volno nad rámec zákona poskytnout, ovšem zaměstnanec se nemůže tohoto nároku automaticky domáhat. Vždy se jedná o jeden zákonný nárok na volno v den pohřbu. Čtěte více: Svatba, pohřeb, zpoždění vlaku: Nárok na pracovní volno?

Na pohřeb mohou i spoluzaměstnanci zemřelého

Podle nařízení vlády přísluší náhrada mzdy nebo platu rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce. Jedná se o případ, kdy se pohřbu účastní spoluzaměstnanci zemřelého. Těm je poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu. Účastníky pohřbu s nárokem na placené volno přitom určí sám zaměstnavatel. Čtěte více: Může za „surfování“ na internetu dostat zaměstnanec výpověď?

Za pohřeb se dá považovat i jiná forma rozloučení spojená se smutečním shromážděním. Zaměstnanec má nárok jen na jedno takové rozloučení. Zaměstnavatel může např. vnitřním předpisem nebo po dohodě se zaměstnancem stanovit volno s náhradou mzdy i ve větším rozsahu. Při úmrtí spoluzaměstnance určí zaměstnavatel, který ze zaměstnanců má nárok na volno s náhradou mzdy k účasti na pohřbu.

Výběr důležitých osobních překážek v práci podle Přílohy k nařízení vlády 590/2006 Sb.
Druh osobní překážky v práci Doba pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu Doba pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu
Vyšetření nebo ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení, nebylo-li možné provést mimo pracovní dobu nezbytně nutná doba
Pracovnělékařská prohlídka nebo očkování související s výkonem práce nezbytně nutná doba
Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků nezbytně nutná doba
Svatba vlastní (nárok na 2 dny, z toho 1 den obřad) 1 den 1 den
Svatba dítěte (rodiče) 1 den na obřad
Svatba rodičů (děti) 1 den na obřad
Narození dítěte – nezbytně nutná doba (týká se jen manželky/družky) převoz do porodnice a zpět účast při porodu
Úmrtí manžela, druha nebo dítěte 2 dny + 1 den na pohřeb
Pohřeb rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance 1 den + další den při obstarání pohřbu
Pohřeb prarodiče nebo vnuka nebo prarodiče manžela nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti nezb. nutná doba, nejvýše 1 den + další den na obst.pohřbu
Doprovod manžela,druha, dítěte, rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela do zdrav.zařízení k vyšetření nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den
Doprovod jiného rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den
Pohřeb spoluzaměstnance – zaměstnance k účasti určí zaměstnavatel nezbytně nutná doba nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den
Přestěhování do vlastního bytového zařízení 2 dny pokud je stěhování v zájmu zaměstnavatele 2 dny – stěhování z osobních potřeb zaměstnance
Vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru 2 dny pokud je stěhování v zájmu zaměstnavatele nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v týdnu ve výp.době
Vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru (výpověď dal zaměstnavatel podle § 52 a) až e)) ZP nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v týdnu ve výp.době nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v týdnu ve výp.době

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).