Rok 2012 je pro mnohé firmy rokem druhých velkých kulatin. Některé své dvacetiny oslavily už v roce 2010, jiné vloni a další slaví právě letos. Jejich rozvoj a růst šel ruku v ruce s tím, jak se v České republice vyvíjelo novodobé demokratické podnikatelské prostředí. Do jisté míry ho také utvářely. Nebyly to komety, které rychle zasvítily a pak zhasly v propadlišti podnikatelských dějin. Právě naopak.
Server Podnikatel.cz se proto některých z nich, respektive jejich zakladatelů a ředitelů zeptal, jak na počátky v porevolučním byznyse vzpomínají. A co vlastně nová firma potřebuje k tomu, aby jednou mohla na vlně podnikatelského úspěchu oslavit (nejen) dvacítku?
Čtěte také: Kdy vstávají a kolik hodin denně pracují Okamura, Pilný, Sidovský a spol.?
Vývoj podle čítanky
„Nikdy, nikdy se nesmíte zastavit,“ říká úspěšný podnikatel.
Podnikatelské prostředí prošlo čítankovým, logickým, bouřlivým vývojem. Euforické, ale zároveň nepřehledné časy začátku 90. let, přes „zlatá léta“ na přelomu tisíciletí, která trvala až do tzv. hypoteční krize v roce 2008, kdy došlo k vystřízlivění a nutnému přehodnocení priorit vedoucímu k restrukturalizaci priorit, zejména na straně výdajů společností,
ohlíží se za uplynulým dvacetiletím Milan Šimáček, Managing Partner agentury pro podlinkovou komunikaci CCL-CONFERENCE CZECHOSLOVAKIA LTD. V průběhu let podle něj vzniklo mnoho rychlokvašených subjektů s nulovým potenciálem pro dlouhodobé přežití a stejně tak řada cílených krátkodobých „moneymaking“ projektů.
Místopředseda představenstva společnosti ISOTRA Erich Stavař mluví o českém podnikatelském prostředí 90. let jako o podnikatelském inkubátoru, kde se překotně vyvíjela legislativa i daně. Dnes se jedná o otevřené mezinárodní tržní prostředí se stále se přitvrzující konkurenční soutěží,
doplňuje současný pohled podnikatel, který působí v oblasti stínící techniky.
Situaci před dvaceti lety a dnes pro server Podnikatel.cz porovnal také Jiří Kubáň, jednatel společnosti Vakuum servis, která se zabývá vakuovými technologiemi. Lepší je podle něj založení firmy, infrastruktura telekomunikací, možnosti nákupu, obchod v Evropské unii… Horší je ale podle jeho zkušenosti sehnat kvalifikované techniky a odborníky. Manažerů, pseudoekonomů, právníků a neználků všeho druhu je přebytek. Horší je ochrana trhu před různou formou dumpingu, deformované jsou ceny energií. Setrvává špatná infrastruktura a zejména silniční síť. Špatně funguje státní správa,
shrnuje současná negativa, která se ho jako podnikatele dotýkají.
Budujeme evropský socialismus
Za posledních dvacet let přibylo byrokracie, poklesla podnikatelská svoboda a začali jsme budovat evropský socialismus,
nebere si servítky Oldřich Vlček st. ze společnosti KV Final zaměřené na výrobu lisovaných a obráběných dílů pro automobilový průmysl. Nelíbí se mu, že má zaměstnanec více práv než jeho zaměstnavatel a zákoník práce považuje za špatný. Pociťuje nedostatek kvalifikovaných lidí do výroby. Učňovské školství zkolabovalo. Každá firma si musí kádry vychovávat sama. Každý chce maturitu a titul s odpovídajícím pracovním zařazením a platem. Pracovat nechce nikdo,
tvrdí pro server Podnikatel.cz. Žádný posun k lepšímu přitom nevidí. Vypadá to tak, že vše se bude vyrábět v Číně, kde stát silně podporuje výrobní firmy, které zaměstnávají lidi,
dodává naopak.
Čtěte také: Řemeslo versus učení. Neztrácí vysokoškolské vzdělání svou váhu?
Restrukturalizovat nebo rozkrást?
Když se Milan Šimáček ve vzpomínkách vrací do roku 1990, kdy firma CCL vznikala, usmívá se. Naše společnost vznikla natruc našemu tehdejšímu zaměstnavateli. Po revoluci jsme měli ambici restrukturalizovat podnik, ve kterém jsme pracovali, ale záhy jsme tehdy s úžasem zjistili, že nejvyšší vedení má priority naprosto jiné: rozkrást firmu a aktiva převést na své připravované podnikatelské subjekty,
tvrdí totiž. S kolegy tedy své tehdejší zaměstnání opustil a založili vlastní společnost. Cíl? Ukázat těm bolševickým zlodějům, jak se dělá byznys.
Mladou firmu motivovala vize, že se stane nejlepší firmou na trhu. Dnes už žádná z nástupnických firem původního vedení neexistuje. Zatímco nám se díky obrovskému nadšení, vůli a nejspíš i schopnostem podařilo etablovat CCL na prestižní vyhledávanou evropskou společnost, na což jsme s pokorou pyšní a o čemž nás snad přesvědčují ohlasy našich zákazníků z mnoha zemí,
dodává podnikatel.
Vize, s níž nadšený tým do podnikání šel, se v průběhu dvacetiletí logicky proměnily. Nyní chtějí ve firmě udržet přátelské a kultivované prostředí pro zaměstnance a držet vydobyté pozice, což je nekončící proces. Nutí nás to k neustálé sebereflexi a musíme se přizpůsobovat měnícím se potřebám našich klientů,
říká Šimáček pro server Podnikatel.cz.
Čtěte také: Kdo inspiruje úspěšné české podnikatele a koho mají za vzor?
Žádný zázrak, tvrdá práce
Firmy, které měly vizi, nepodléhaly jen krátkozrakým vizím, cíleně diverzifikovaly klientské zdroje, opakovaně ve své práci prokazovaly kvalitu a uznávají také základní morální hodnoty, jsou tu podle Šimáčka dodnes. Fakt, že společnost funguje nepřetržitě více jak dvacet let, je či měl by být ukazatelem pro zákazníky, že takový partner je zřejmě schopen prokazovat dlouhodobou spolehlivost, proklientský přístup. Že nabyté zkušenosti zmíněných bouřlivých období, které společnost s grácií přežila, dávají předpoklad oboustranně prospěšné spolupráce,
dodává.
Inovace výrobků a služeb a neustálá snaha po zlepšování ve všech oblastech firemního podnikání jsou podle Ericha Stavaře okolnosti, které drží už dvacetiletí na trhu firmu ISOTRA . Nikdy, nikdy se nesmíte zastavit,
sděluje Stavař svou zásadu. Ani Jiří Kubáň nenabízí žádný zázračný recept. Sám vyzkoušel, že funguje hlavně tvrdá práce, učení se, výběr schopných pracovníků a rozumné investice.
Čtěte také: Jiří a Láďa propadli betonu. Martin vybudoval online síť pro půjčování aut
Oldřich Vlček st. upozorňuje, že firma také musí mít silného vůdce, který nehledí jen na peníze a je pro firmu ochotný všechno obětovat. U zaměstnanců pak podle něj platí kennedyovské rčení: Neptej se, co firma udělá pro tebe, ale řekni, co můžeš ty udělat pro firmu.
Ví, že nejdůležitější jsou loajální a pracovití zaměstnanci, ale také státem dobře nastavený zákonný rámec. Dále platí, jak říkal Masaryk, nebát se a nekrást. A já dodávám: tvrdě pracovat a žít skromně,
vypočítává své podnikatelské know-how. Klepe na dřevo, že je jeho firma stabilní a fungující. V tomto ohledu je vše OK. Moje vize svobodného podnikání je však značně omezena. Stát nám dává příliš mnoho mantinelů a nemůžeme svobodně podnikat v duchu divide et impera,
tvrdí. Situace se podle něj zhoršila se vstupem do Evropské unie. Největší bohatství, které člověk i firma (podnikatel) má, je svobodné rozhodování a volný prostor pro férové podnikání bez diktátu státu a jeho byrokratických institucí,
věří přitom.
ČLÁNKY DO MAILU