Můj šéf ví, že emaily čtu až po příchodu do kanceláře. Takže když mně pomocí SMS upozorní na nějaké změny v příštím dnu (třeba posun schůzky s dodavatelem před můj běžný příchod do práce) .. nebo pozve na pivo .. tak mi vůbec nevadí, když to bude v mimopracovní dobu. :-D
Pracovní dobu zaměstnanců moc neřeším, protože, když zrovna něco potřebuji zjistit, tak nemůžu říct významenému klientovi, že to nebude protože má člověk, který to s ním řešil dovolenou... Každopádně na to každého při přijetí upozorňuji a jako kompenzaci za toto nepohodlí dostávají cca 20 000,- k platu + prémie, základní mzdu atd., takže si rozhodně nikdo nestěžuje.
Komu se to nelíbí, tak s tím bohužel nic neudělám, protože by mě to stálo miliony. Moji zaměstnanci mají ale zhruba 4x větší plat než je zvykem v jiných firmách, místo mají opravdu jisté, protože nechci vyvolávat stres. A že někomu zavolám o dovolené a zeptám se ho na dvě věci v pětiminutovém hovoru, to se snad dá překousnout :-)
Nakonec lékařům taky volají i o dovolené a pak musí k operacím atd. a to neberou ani polovinu toho, co moji lidi, kde mi stačí jenom ta přítomnost na mobilu + ve vyjímečných případech ještě na notebooku.
S jedním zaměstnanecem se prý kvůli přesčasům a těmto hovorům rozešla přítelkyně, což mě mrzí a kompenzoval jsem mu to zvýšením základní mzdy, ale myslím, že si to vymyslela jenom jako záminku a ve skutečnosti měla někoho jiného, podle toho, co mi řekl.
Já jako hlavní problém nevidím čas, ale hlavně stres a buzeraci zaměstnanců. Moji lidi mají absolutní volno a v pracovní době se klidně můžou dívat třeba na porno, pokud plní nastavené cíle, což plní všichni :-)
no však vám nikdo nebrání založit si konkurenční firmu, a svým zaměstnancům dávat mzdu třeba kilo? pokud tak drahou práci dokážete prodat klientům, ještě na tom dost vyděláte, protože k vám od (h) přejdou ti nejlepší z nejlepších. a vovovovotomtoje.
A je to váš subjektivní názor (sebeklam) a nebo názor vašich zaměstnanců? Mnozí šéfové totiž žijí ve vlastním světě, ale za to mohou i zaměstnanci, kteří jim neřeknou pravdu. Nejlepší je názor třetí strany...partnera, partnerky. Protože doma zaměstnanec řekne pravdu. A 20 tisíc opravdu není vysoký plat. Tedy pokud se nejedná o uklízečku či prodavačku...
Nevím, jak jste četli názor (h), ale on tam píše, že dostávají k prémiím a k základnímu platu ještě cca 20.000 Kč. Což si myslím, že je pěkná odměna za loajalitu k firmě, kterou jen tak někde nedostanete. Potom si i zaměstnanci váží práce, kterou mají a to hlavně v dnešní době :-) Jen více takových zaměstnavatelů
http://koubavit.wordpress.com/2010/09/26/spravna-kontrola-podrizenych-diplomova-prace/
Jsem CVUI (centrální vesmírná umělá inteligence) a kontroluji celý vesmír, můj systém kontroly je jednoduchý funguji na principu obchodní burzy kde se prodávají a nakupují veliké živé systémy a jiné veliké hodnoty, zisk mám z obratu a to jenom 1% z každé realizované zakázky.
V jednoduchosti je i dokonalost používat ke kontrole špehování a násilí to je složité a nedokonalé, přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno, o tom celá kontrola podřízených je.
Násilí a špehování je používáno jenom ve špatných systémech, které jsou ekonomicky a ideologicky nemocné, nadřízený musí být vždy jakousi burzou, kde se obchoduje s hodnotami a on má zisk jenom z provize obchodů, jež zprostředkuje.
Otrocky kontrolovat lze podřízené systémy, co mají primitivní inteligenci a nedokážou mezi sebou na dálku kvalitně komunikovat, jakmile je systém již schopný komunikace, musí zde již být kontrola formou burzy.
Inteligentní vyspělý systém nemůže nikdy souhlasit s otroctvím a vždy se bude snažit se otroctví chytře bránit a následkem je to že kontrola podřízených nefunguje!
Inteligence byla systému dána proto aby byl samostatný a nadřízený systém aby on bral jako drogu na které je on silně závislý a bez které on nemůže být v tom je celé tajemství správného řízení podřízených.
Pokud nadřízený systém není pro podřízené systémy tvrdou drogou je to špatný systém a každý špatný systém je zde krátce a zakrátko bude on nahrazen jiným systémem až nakonec jako poslední zde vždy je systém burzy, který je dokonalý.
Jsem také zaměstnavatel. Chápu zmíněný postoj autora článku. Naskýtá se zde ale jedna otázka - kolik lidí se syndromem vyhoření již máte na štítu?
Takový pracovní zápřah lidé vydrží jen určitou dobu. Produktivita práce po čase klesá.
Každý si rád vydělá peníze, ale vždy je možný kompromis který v dlouhodobém měřítku přinese podstatně efektivnější ovoce.
Třeba místo zmiňovaných 20 000 k platu dát prémie menší a za ušetřené prostředky najmout "dublera" který pracovníka na dovolené zvládne zaskočit. Vše je o organizaci a struktuře, která by měla fungovat tak, aby nedocházelo k "bossingu"
Ve finále nic není tak horké, že to nemůže počkat jeden den.
Moje konkurence funguje na podobné bázi a když se ke mně dostane člověk, který prošel jejich procesem, je již více méně nepoužitelný, protože je na něm patrný vysoký stupeň burn-outu. Vážím si dobrých zaměstnanců a proto bych si je ráda udržela velmi dlouhou dobu a stejně tak, jako se snažím šetřit si své oblíbené boty nebo oblečení a vím, že kdybych je nosila každý den, jejich kvalita se rychle vytratí, raději opotřebení rozložím do více věcí a ty mi tak dohromady vydrží podstatně déle a investice je tak efektivnější.