Návrat švarcsystému, ukázky české vychytralosti, asi nehrozí

12. 2. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 293493
Legalizování švarcsystému se může stát jedním z kroků, kterými chce vláda čelit krizi. Podle posledních vyjádření jejích představitelů však zřejmě vládě postačí snížení pojistného. Švarcsystém by s sebou totiž nesl i řadu rizik.

Jedním z možných kroků, kterými chce vláda čelit krizi, je i legalizování tzv. „švarcsystému“. Jedná o situaci, kdy podnikatel místo zaměstnanců zaměstnává pracovníky s živnostenským listem a šetří tak na povinných odvodech pojistného. Firmy by tento krok uvítaly, odbory se staví jednoznačně proti. Podle posledních prohlášení vlády to však vypadá, že legalizace švarcsystému se do záchranného balíčku zřejmě nevejde. Veřejným tajemstvím ovšem zůstává, že švarcsystém řada firem využívá i nyní, a to i přesto, že tím porušují zákon.

Otec zakladatel skončil ve vězení

Švarcsystém dostal název podle svého „zakladatele“ benešovského podnikatele Miroslava Švarce. Ten na počátku devadesátých let přišel s nápadem, jak ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění. Všechny své zaměstnance propustil a najal je zpět se živnostenským listem na bázi dodavatelské smlouvy. Švarc touto metodou značně ušetřil na nákladech práce. Jenže státu se tento způsob nezamlouval a na konci roku 1991 pak poslanci schválili novelu zákona o zaměstnanosti, která od 1. ledna 1992 švarcsystém zakázala.

Sám Miroslav Švarc byl posléze odsouzen k roku a půl roků ve vězení. Důvodem rozsudku se stalo neodvádění pojistného a daní za své zaměstnance. Na vině ale nebyl jeho vynalezený systém, nýbrž nepodařený obchod s německou leasingovou společností. Díky krachu německého společníka se dostal Švarc do finančních potíží a na daních a pojistném dlužil státu přes 9 milionů korun. Švarc si nakonec odseděl 9 měsíců, kdy ho soud po půlce trestu propustil zpět na svobodu. Dnes již 60letý podnikatel žije v ústraní nedaleko Říčan a dále působí ve stavebnictví.

Švarcsystém má i nevýhody i pro firmy

Zákon stanovuje, že podnikatelé musí zajišťovat předmět své činnosti vlastními zaměstnanci. Pracovníky musí zaměstnat podle zákoníku práce v pracovněprávním vztahu. Ve švarcystému místo toho podnikatel uzavírá obchodněprávní smlouvu a formálně tak jde o rovnocenný vztah dvou subjektů. Čtěte více: Výplata mzdy a povinnosti zaměstnavatele v roce 2009.

Hlavním výhodou švarcsystému je úspora nákladů na zaměstnance. Podnikatel za ně totiž nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění. I proto by legalizaci švarcsystému firmy většinou přivítaly. Hospodářská komora podporuje zavedení tzv. „švarcsystému“ který může pomoci zmírnit dopady hospodářské krize zejména na malé a střední firmy. Zavedení tohoto opatření je krok správným směrem, který pomůže firmám v jejich složité hospodářské situaci, komentoval prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.

Dobrý krok by to byl to z hlediska podnikatelů – zaměstnavatelů, neboť jim umožní využívat a platit pracovníky pouze v rozsahu, který potřebují, bez nutnosti řešit pracovně právní vztahy, výpovědi, minimální mzdu a odstupné, vysvětlila pro business server Podnikatel.cz Marie Konečná z oddělení Daňového poradenství společnosti KPMG Česká republika.

Proti legalizování švarcsystému se staví odbory, podle kterých by mohlo dojít k rozpadu celého sociálního systému. Největší odborová centrála Českomoravská konfederace odborových svazů označila návrh na legalizování švarcsystému za nezodpovědný hazard. Podle odborů by stát za každých 10 000 zaměstnanců, kteří by přešli na švarcsystém, přišel o miliardu korun. Navíc by podle odborů zaměstnanci ztratily ochranu, jelikož by „pracovní“ smlouvy šly mimo zákoník práce. Současně by se zaměstnanci také museli sami starat o své povinnosti v oblasti sociálního a zdravotního pojištění a daní. Čtěte také: Zaměstnanec může podepsat prohlášení, i když podniká.

Kromě snížení sociálních jistot zaměstnanců a výpadku příjmů státního rozpočtu s sebou švarcsystém nese též další nevýhody, a to i pro firmy. Pracovníci totiž mohou rychleji ukončit potenciální spolupráci a zvětšuje se riziko odchodu klíčových zaměstnanců. Také proto se i některé podnikatelské asociace staví k návrhu negativně. Jde o nesystémové opatření, dočasné legalizace protiprávního postupu, který po uplynutí termínu bude obtížné vrátit zpět, domnívá se Martin Pýcha, tajemník Zemědělského svazu ČR.

V letošním roce dojde k:

V reálu švarcsystém stejně existuje

Přestože je v současnosti švarcsystém zakázaný, podle odborníků ho řada firem stejně využívá. Ano, systém je využíván v některých profesích zejména v oblasti stavebnictví a služeb. Legalizace má však smysl, neboť současné znění zákoníku práce v paragrafu 2 definuje poměrně přesně závislou činnost, uvedla Marie Konečná.

Že švarcsystém funguje i nyní, přiznávají také sami podnikatelé. Vše může navíc probíhat i přes dohled státních orgánů. Velice totiž záleží na koncipování smlouvy mezi podnikatelem a „živnostníkem“. Podle odborníků stačí, aby se ve smlouvě nevyskytovaly termíny typické pro pracovní smlouvy. Například jde o druh a místo práce, či o délku pracovní doby. Pokud je smlouva formulována tak, že smluvní strana bude dodávat služby a ve smlouvě je uveden pouze termín dodání, pak zpravidla vše projde.

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

Švarcsystém paradoxně využívají také sami politici. Běžnou praxí je totiž zaměstnávání poslaneckých a senátorských asistentů na živnostenský list. Serveru Podnikatel.cz to potvrdil jeden z takto zaměstnaných asistentů, který si nepřál být jmenován.

Podle posledních prohlášení ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase ale švarcsystém zřejmě legalizován nebude. Vládě prý postačí, pokud projde sleva na sociální pojištění. Čtěte více: Návrhům NERVu chybí podstatná věc, a to okamžitá účinnost.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).