Návrhář pietro filipi: Klidně si vezmu tričko za 80 korun

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?

To už je hodně dlouho, ale předpokládám, že jako hodně malý určitě popelářem, protože ti pánové, kteří mohli stát za jízdy vzadu na těch velkých autech, to mi připadalo dost dobrodružné. Ale taky se mi líbila představa být v důchodu. Později určitě bylo víc profesí, o kterých jsem uvažoval, ale o profesi návrháře jsem začal přemýšlet ve věku někdy tak kolem třinácti, čtrnácti let.

Proč jste studoval právě Vyšší odbornou školu oděvního návrhářství a co jste si z ní odnesl do praxe?

Po absolvování SPŠ textilní v Liberci jsem se rozhodl pro studium na VOŠON v Praze, vzhledem k jejímu odbornému zaměření. Musím říct, že to bylo příjemné studium a vzpomínám na ty časy moc rád, protože jsme se tam zabývali v podstatě jen předměty, které s návrhářstvím souvisejí. Tak jsem měl pocit, že je to do budoucna pro mě velký přínos a že to, co studuji, má smysl. A hlavně, pokud vás něco baví, jde to skoro samo.

Co by takový návrhář měl umět? Jakou povahu by měl mít?

Setkal jsem se s názorem, že by měl být především umělec, s čímž až tak jednoznačně nesouhlasím.

Určitě by měl být kreativní, to ano, na druhou stranu by měl znát řemeslo. To zahrnuje znalost materiálů, měl by ovládat modelování střihů atd. atd. Je toho hodně a navíc nikdy toho nevíme dost. Ve starých krejčovských domech typu Balenciaga, Dior apod. by si nikdo bez těchto znalostí ani neškrtl, to je mi sympatické. A povaha? Myslím, že ta je spíš otázkou osobnosti než profese.

Spolupracoval jste už během školy s nějakou návrhářskou firmou?

Během studia jsem nespolupracoval s žádnou návrhářskou firmou, ale díky VOŠON jsem měl možnost absolvovat pracovní stáž v pařížské Comédie Française, což je pařížská činoherní scéna kousek od Louvru. Ve své době zde hrála např. Sarah Bernhardt a ze současných hereček třeba Annie Girardot. V té době tam probíhaly přípravy na premiéru Molièrovy hry Scapinova šibalství a příprava barokních divadelních kostýmů pro toto představení. Prostředí, celý tým a divadelní atmosféra, Paříž, bylo to super.

Je návrhářství spíše individuální záležitost nebo je to týmová práce?

Můžu říci za sebe, že určitě to druhé. Jedinec toho sám zas až tolik nezvládne a je určitě výhodou pracovat v týmu. U nás v pietro filipi vzniklo za posledních pár let oddělení designu (a těch u nás v ČR není zrovna moc), kde se na konečné podobě kolekce podílí sehraný tým.

Co všechno předchází tomu, než se pustíte do šití nové kolekce?

Prvotní je samozřejmě myšlenka, téma, zaměření, inspirace pro novou kolekci. I tady pracujeme týmově, diskutujeme, procházíme jednotlivé názory, je to tvůrčí proces.

Jak dlouho trvá celý proces od veletrhu po předvedení nové kolekce?

Proces vytvoření celé kolekce pro jednotlivou sezonu trvá zhruba pět, šest měsíců. Právě od již zmiňovaných inspirací až po dokončení všech modelů.

Co je na návrhářství nejtěžší? A naopak co si vychutnáváte?

Těžko říct, co je nejtěžší, mě tahle práce hodně baví, takže mě v tuhle chvíli ani nic tak hrozně těžkého nenapadá. Samozřejmě nepřetržitě něco vytvářet, to je namáhavé v každé kreativní profesi.

Co všechno ke své práci potřebujete?

Papír, tužku, pohodovou atmosféru, oblíbenou muziku…a pořádný hrnek kafe.

Jaký tlak na vás vaše práce vyvíjí a jaký samotná firma?

Jediné, s čím asi mívám problém, je dodržování stanovených termínů, ale vážně se snažím!

Jak nabíráte síly po představení jedné kolekce?

Je to neustálý koloběh a vlastně se mezi jednotlivými kolekcemi moc nezastavíme, protože sotva jednu dokončíme, je potřeba nastartovat se a začít na nové. Samozřejmě moc rádi nabíráme síly při našich služebních cestách na textilní veletrhy, protože kromě práce si s kolegy umíme pořádně užít legraci. A velmi často pobavíme i okolí.

Jaká móda se líbí vám osobně?

Pokud bychom se bavili o dámské módě, tak především elegantní, výsostně ženská, která využívá klasických ženských zbraní, ovšem ne vulgární. U pánského oblečení dávám přednost spíš ležérní eleganci, která působí více mužně než přehnaně uhlazeně.

Máme teď jaro, o kolik období jste vy návrháři před námi?

V tuto chvíli máme téměř hotovou kolekci na jaro léto 2009, takže jsme napřed tak 10–12 měsíců.

Otázka, kterou dostává asi každý umělec, kde berete nové nápady, čím se inspirujete? Co je noční můrou návrháře?

Jak už jsem řekl, jezdíme několikrát ročně do Paříže, Florencie a Milána, takže na nedostatek inspirace si nemohu stěžovat. A navíc inspiraci lze najít kdekoli, stačí se jen dívat kolem sebe. A moje noční můry? Ty se asi málokdy týkají mé profese.

Máte svoji múzu?

Nemyslím. Nejedná se o umění, neskládám hudbu, nepíšu básně. Na druhou stranu jsou jsou pro mě do určité míry inspirativní idoly jako Grace Kelly, Audrey Hepburn, Barbra Streisand, bylo by jich hodně. Mám rád staré americké filmy.

Kolik hodin denně pracujete?

To je různé, někdy osm, jindy jsme schopni pracovat do dvou do rána, pokud je to potřeba. Párkrát se nám podařilo jít domů nad ránem, z práce, podotýkám.

Pracujete jako šéf designu společnosti pietro filipi, jakými pozicemi jste ve společnosti prošel, než jste se dostal k té nejvyšší?

Nastoupil jsem na pozici konstruktéra a modeláře pánské kolekce. Po roce na tomto místě jsem začal pracovat jako designer pánské kolekce a v současnosti pracuji jako headdesigner. Myslím, že málokdo dostane v životě něco zadarmo a pokud ano, nemá to dlouhé trvání. Věřím na poctivě odvedenou práci, která přinese, co má. A pokud vás baví, je to výhra.

Jaké výhody a nevýhody přináší práce pro společnost? Přemýšlíte o tom, že jednou bude vaše jméno značkou pro módu?

Už jsem zmínil – hlavně práci v týmu. V týmu mladých lidí, které móda baví a kteří se na vzhledu nové kolekce podílejí, od technologů, konstruktérů, krejčových – tak bych mohl pokračovat, zkrátka profesionální tým, kdy se každý orientuje na svůj díl práce a tudíž je zde předpoklad, že ji vykoná na sto procent. To by se jednotlivci nebo malému týmu podařilo jen těžko. A jestli bude jednou moje jméno značkou? Nechte se překvapit.

Anketa:

Váš oblíbený návrhář?

Christian Dior, Hana Zárubová (doslova a do písmene).

Vaše oblíbená modelka?

V daný moment každá žena, kterou potkám na ulici a má na sobě oblečení pietro filipi (smích).

Nejlépe oblékaný český muž a česká žena?

Každé hodnocení je čistě subjektivní, ale naši politici to nejsou. A vlastně i kdyby byli, na oblibě by jim to nepřidalo. Předpokládám, že o těch nejlépe oblékaných, stejně jako o těch v mnoha oborech schopnějších, možná ani nevíme.

Koho byste chtěl oblékat?

Ani ne koho, možná spíš co. Někdy bych chtěl obléknout nějaký film. Zkusit trochu jinou formu práce, vytvořit něco, co má trvalejší hodnotu, co tu zůstane…

Oblíbený kousek, který rád navrhujete?

Určitě společenské oblečení.

Bez čeho by se náš šatník neměl obejít?

Bez pietro filipi.

Jaký je rozdíl mezi tričkem za 80 Kč a tričkem za 1500 Kč?

Mohu říci jen jak to vnímám osobně. Klidně si vezmu tričko za 80 Kč, pokud zrovna půjdu sekat zahradu. Tady se sice nikdo moc nevysiloval s použitím kvalitního materiálu, o nějakém kreativním detailu taky nemůže být řeč… a tak bych mohl pokračovat, každopádně svůj účel splní. Na normální nošení se určitě vyplatí investovat do kousku, který zaručuje kvalitu materiálu, vypracování, designu a hlavně pokud vám přinese příjemný pocit, že vám sluší. Mám rád oblečení, na němž je vidět, že se jím někdo skutečně zabýval do detailu. Ale to je individuální… u mě je to asi už nemoc z povolání.

Doplněk, který vyzdvihne oděv?

Dokonalá postava… ta pomůže sebehorší kreaci.

Vaše oblíbená barva a materiál?

Asi nemohu říct, že bych měl oblíbené a neoblíbené barvy. Mezi materiály vedou ty přírodní, vlna, hedvábí… efektní materiály…, ale vyřádit se dá třeba i s fólií pod parkety.

Chtěl byste něco vzkázat české veřejnosti ohledně módy?

Nerad bych vzkazoval něco rádodoby chytrého. Snad jen to, že není nutné mít nabitou skříň, stačí pouze investovat do těch správných kousků.

---

U Výslechu

Jméno a příjmení: Jakub Šejnoha Rok narození: 1978 Vzdělání: Vyšší odborná škola oděvního návrhářství Kariéra: Headdesigner společnosti pietro filipi Koníčky: Muzika, sport, film