Ekonomikou, účetnictvím, ekonomickými rozbory a především daněmi se živím od školy. Od roku 1989 jsem absolvovala všechna možná studia, od roku 1991, kdy vznikala nová daňová soustava, stále studuji nové a nové zákony, zákoníky, novely zákonů a zákoníků, prováděcí vyhlášky a nařízení vlády. Od roku 1992 se daň z příjmů změnila už tolikrát, že to nepočítám. V souvislosti s tím se měnily i ostatní zákony. Některé zákony a zákoníky byly zcela zrušeny a v platnost vstoupily nové. Ani vysokoškolsky vzdělaný člověk, který má firmu, např. s.r.o. a jednoho zaměstnance, není schopen sám si vést účetnictví. Za to, že mu každý měsíc někdo spočítá dvě výplaty a zaúčtuje pár účetních případů, platí někdy nehorázné peníze. Je spousta daňových poradců podle zákona o daňovém poradenství, evidovaných v komoře daňových poradců, pak je několik certifikovaných účetních různé úrovně. Daňové přiznání pro OSVČ - což jsou dost často lidé vyučení (různého věku), lidé málo kvalifikovaní v personálním nebo daňovém právu - platí různým, většinou ženám, které si udělaly nějaký kurz při úřadu práce (netvrdím, že všechny, některé jsou vzdělanější, ale současně vychytralejší, protože vydělávají na lidské neznalosti) a za vyhotovení jednoho daňového přiznání pro OSVČ včetně přehledů pro sociální a zdravotní pojištění berou, a to bydlím v kraji pod horami, 1500,-- Kč za jeden případ. Zákon o daních z příjmu pro OSVČ by měl být, tak srozumitelný a srozumitelně navazující na zákon o sociálním a zdravotním pojištění, aby si svou daň z příjmu a odvod sociálního a zdravotního dokázal spočítat OSVČ, který má středoškolské vzdělání, což má v současné době téměř každý, protože téměř všechny výuční obory jsou povýšeny na maturitní. Nezapomeňte, prosím, že v daňových zákonech se nevyzná někdy ani právnicky vzdělaný člověk, protože je specialista na něco jiného, než na finanční právo a nemá tolik času se specializovat ještě na to. Právě včera jsem vypracovala daňové přiznání pro manželský pár, kdy ona má úklidovou službu a on je osoba spolupracující. Nejsou málo inteligentní, ale prostě nejsou schopni za současného stavu si sami vystavit daňové přiznání, přehled pro ZP a přehled pro SP. A za celý rok vydělají tak málo, že změny v ZDP platné v roce 2017 se jich netýkají. A těžko jim vysvětluji proč. Zákonodárci by měli hledět nikoliv na své vrstvy a milionové přijmy, ale na ty s ročními příjmy do 300 tisíc korun. Ano, do 300 tisíc korun ročně. Je to tak málo, že těmto chudákům to já počítám zdarma. Jako výhodu pro sebe z toho mám to, že asi nezblbnu, když budu muset do nekonečna sledovat další a další změny těchto zákonů a právních norem s tím spojených. Zdá se, že tuto činnost mám zajištěnou do smrti, nebo do té doby, než mi můj přetížený mozek vypoví službu.
ANO , podnikáme již od roku 1990 ...prvních 5 let jsem si hravě dělala daňové přiznání sama . Při kontrole mi, světe div se , vracely přeplatek .
...a jak šel čas již jsem nestíhala studovat novely daň. zákonů a dalších nařízení s tím spojených nebo bych snad asi stíhala ,ale zase bych nestíhala PODNIKAT !!!§
Takže nezbývá než si platit daň. poradce a někdy si nejsem úplně jistá ,že vše je O.K. Jak píše paní Eva přede mnou . Právníci mají někdy honičku novely zákonů vysvětlit, občas se raději obracíme na FU .
Tam však mají stejný problém neznalosti a většinou nikomu neporadí !!! .... to aby zase podnikatel následně neřekl vždyť nám FU poradil tak či onak !!! Názor: Jsme tady na kontroly - ne na rady už jsem taky slyšela .
Takže ZDAR zdravému rozumu ....
Názor: Jsme tady na kontroly - ne na rady už jsem taky slyšela .
Ano dnes běžné na FÚ ale co jim FÚ říká Zákon ( Daňový řád ) :
1) Správce daně postupuje při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy (dále jen „právní předpis“). Zákonem se pro účely tohoto zákona rozumí též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
(2) Správce daně uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.
(3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.
§ 6
(1) Osoby zúčastněné na správě daní mají rovná procesní práva a povinnosti.
(2) Osoby zúčastněné na správě daní a správce daně vzájemně spolupracují.
(3) Správce daně umožní osobám zúčastněným na správě daní uplatňovat jejich práva a v souvislosti se svým úkonem jim poskytne přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu potřebné nebo stanoví-li tak zákon.
(4) Správce daně podle možností vychází osobám zúčastněným na správě daní vstříc. Úřední osoby jsou povinny vyvarovat se při správě daní nezdvořilostí.
§ 7
(1) Správce daně postupuje bez zbytečných průtahů.
(2) Správce daně postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. Z důvodu hospodárnosti může konat správce daně úkony pro různá řízení společně. Ze spisu, popřípadě z rozhodnutí vydaného na základě těchto úkonů, musí být zřejmé, ke které povinnosti a s jakým výsledkem byly úkony učiněny.
§ 8
(1) Správce daně při dokazování hodnotí důkazy podle své úvahy. Správce daně posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo.
(2) Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
(3) Správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní.
Zajímavé že ?