Každým rokem u nás přibývají hektary nových plantáží s vánočními stromky. Neobvyklému pěstování se věnuje víc a víc firem proto, že je to dobrý byznys. Už to sice také není to co kdysi, ale pořád je to zajímavý obor podnikání. Jednou z firem, která se na stromečky dala, je i společnost Pěstitel Stratov z Nymburska. Správní zemědělci z Polabské nížiny se v ní ale samozřejmě věnují obilovinám, bramborám, kukuřici nebo cibuli a v portfoliu nechybí ani živočišná výroba. Rozhodnutí pěstovat vánoční stromky padlo v roce 2006. Inspirovala nás firma v nedalekých Semicích. V průběhu dvou let jsme stromky osázeli plochy s horší kvalitou půdy, která není vhodná pro pěstování zeleniny. Sice jde o ornou půdu, ale je buď písčitější nebo nevyrovnaná a ne příliš výnosná. Doufali jsme, že stromky nám z ní přinesou víc než zelenina,
říká na úvod ředitel firmy Tomáš Veselý.
Ačkoli se zdá, že pěstování vánočních stromků není žádná věda, je potřeba o tom něco vědět. V Pěstiteli Stratov si vystačili s vlastním agronomem a informacemi načerpanými z literatury. Lesnického specialisty zapotřebí nebylo. Nejdůležitější bylo vybrat správné druhy stromků. Zemědělci z Nymburska se rozhodli pro borovici černou, smrk pichlavý a jedle bělokorou a obrovskou. Zjistili jsme, že ne všem stromkům se daří. Třeba s borovicemi, které dostaly houbovou chorobu, letos skončíme. Další už jsme nevysazovali, protože nechceme tu chorobu šířit. Z hlediska ochrany proti škůdcům a chorobám je pěstování stromků relativně snadné. Důležitější než postřiky je vyžínání nově založených plantáží. Bez chemie to ovšem taky nejde. My ale nejsme sadaři a nemáme rosiče, proto jsme mohli stromky ošetřovat jen do určité výšky. Možná i proto nám je napadla sypavka borová,
říká Tomáš Veselý.
V Polabí se také nedaří smrku ztepilému. Ten má zpočátku velmi malé přírůstky, ale pak vyrazí do výšky a stromečky s velkými mezerami mezi jednotlivými patry jsou nehezké a tím pádem neprodejné. Podobně problematická je i jedle bělokorá. Tu navíc ve Stratově dva roky po sobě poškodily mrazy a stromky měly tendenci hnát se do výšky. Aby stromky rostly pravidelně a měly hezčí a bohatší nárůsty, je lépe je pěstovat v půdě, která není v plné síle,
vysvětluje ředitel zemědělské firmy. Proto jsou stratovské vánoční plantáže založeny na méně kvalitních pozemcích. Kromě čtyř základních druhů stromků tu zkušebně pěstují i jedli kavkazskou, jedli fraserovu a další jehličnany.
Nejhezčí stromky jsou z méně kvalitní půdy
Ředitel Tomáš Veselý na plantáži s vánočními stromky ve Stratově na Nymbursku.
Sezóna u stromků, stejně jako u většiny plodin, začíná na jaře. To zemědělci před lety na zoraná pole kolem vsi ručně sázeli malé sazenice. Stromky se pěstují ze semene 2 až 4 roky ve školkách, potom se teprve přesazují na plantáže. Do sklizňové výšky 180 centimetrů naroste borovice černá za 8 až 9 let, smrk pichlavý za 10 až 13 a jedli kavkazské to může trvat i 15 let. Po dobu pěstování na plantáži poskytují stromky úkryt ptactvu, broukům a jiným drobným živočichům. Také produkují životadárný kyslík. Ve Stratově pak mezi stromky začaly růst i houby. Podle Svazu pěstitelů vánočních stromků jsou plantáže ekologické a vánoční stromek je obnovitelný přírodní zdroj. Plantáže jsou zakládané proto, aby stromky z nich šly na trh. Nikdo nechce zakládat lesy. Stromky nám pomáhají zlepšovat ovzduší. Já to proto z hlediska životního prostředí beru jako pozitivní počin,
komentuje Tomáš Veselý.
Během roku je potřeba plantáže vyžínat, a to až do doby, než jsou stromky dostatečně velké a růst trávy si začnou regulovat samy. Vrchol sezóny pak přichází koncem listopadu. Měsíc před Vánocemi začnou plantážemi procházet zaměstnanci a metodou probírky vyřezávat vzrostlé stromky. Poprvé jsme sklízeli v roce 2010, kdy byly dorostlé borovice. Jedle rostou pomaleji a řezat se dají až po pěti letech. Letos jsme v plném řezu a ještě pár let budeme. Postupně jsme taky naše dvě plantáže prosazovali. Jestli budeme v pěstování stromků pokračovat, to ukážou čísla. Už teď ale víme, že nebudeme pěstovat borovice. U těch je výtěžnost jen kolem 40 %. Řada stromků nedorostla do kvality potřebné pro prodej. Takové pak vyřezáváme a štěpkujeme,
říká Tomáš Veselý. Člověk prostě musí o pěstování stromečků něco vědět, musí mít závlahu a dobrou půdu. Jinak by se mohl prodělat. Protože u stromkových plantáží nejde o klasické zalesňování ani čistou zemědělskou činnost, není možné žádat o dotace. Stromky si na sebe jednoduše musí umět vydělat.
Největší investice a časovou náročnost si plantáže vánočních stromečků žádají v době svého zakládání. Pole musí být oplocena, aby mladé stromky nezačala okusovat zvěř. Ta jde vždycky po těch nejkrásnějších kusech a vzácnějších druzích. Zemědělci musí být připraveni i na to, že jim úrodu může pokazit příroda. Problémem bylo třeba letošní horké a suché léto. Špatná po něm byla úroda kukuřice nebo vojtěšky a extrémní počasí napáchalo škody i na plantážích vánočních stromků. My už naše vzrostlé stromky nezaléváme. Několik desítek nám jich proto uschlo. Přitom jsou i dva metry vysoké a třeba smrk je dostatečně odolný. Přesto i tak velké stromy strádaly a hynuly, hlavně jedle, které přitom mají kůlový kořen a dovedou vodu nasát i z větších hloubek,
popisuje ředitel Pěstitele Stratov. Vyšší ceny stromků ale kvůli tomu firma nasazovat nebude. Nemůže si to i vzhledem ke konkurenci dovolit.
V Polabí už sice nikdo další stromky nepěstuje, ale jinak je tento druh podnikání rozšířený po celé republice. Konkurence je tvrdší a tomu odpovídají i ceny, které stagnují a možná šly i trochu dolů. Navíc je potřeba počítat se zahraničními pěstiteli, kteří k nám dodávají velmi kvalitní zboží. V Dánsku nebo Nizozemsku mají drsnější klimatické podmínky. Stromky jim tam proto rostou pomaleji a mají díky tomu vyšší kvalitu. Zahraniční firmy ale pěstují jiné typy stromků, například dražší jedli kavkazskou, kterou si kvůli ceně český zákazník často nekoupí,
dodává Tomáš Veselý.
Plantáže musí před Vánocemi hlídat ochranka
Pěstování vánočních stromků není záležitostí jedné sezóny a v průběhu let se může změnit móda. U stromečků jsou ale Češi dost konzervativní. To, že se za pár let nebudou prodávat jedle nebo smrčky, tedy nehrozí. Ten, kdo je zvyklý na jeden typ vánočního stromečku, ten si jiný koupí jen výjimečně. K jinému druhu se propracuje až ve chvíli, kdy nedokáže najít vzhledově hezký stromek, který se mu líbí. Ve Stratově si lidé mohou vybírat sami přímo na plantáži. Loni jsme zákazníky nechali projít plantáží a každý si mohl označit stromek, který mu padl do oka. My jim je pak před Vánocemi řezali a rozváželi. Jenže od konce listopadu sklízíme i stromky pro velkoprodejce a s nimi byla z plantáže odvezena i část už označených stromů. Pak se stávalo, že člověk svůj stromek nedostal a byl zklamaný. Letos jsme proto změnili strategii. Lidé si o minulém víkendu mohli přijít a vybrat přímo na místě, ale stromek jsme jim hned uřízli a oni si ho odvezli,
říká Tomáš Veselý.
Další stromky jsou řezány na sklad a prodávají se ve dvoře firmy a letos poprvé i na vánočních trzích v Poděbradech. Část stromků si jako doplnění sortimentu objednají zahradníci a všechno ostatní je pak určeno pro velkoobchodní zákazníky. Dřív v Pěstiteli Stratov zkoušeli i živé stromky v kontejnerech, ale s tímto experimentem přestali. Lidé se o stromky neumí postarat a stejně je zabíjí teplotní šoky. Navíc se od této módy trochu ustupuje.
V předvánoční době musí firma taky investovat do zvýšené ostrahy. Přes den si plantáž hlídá sama, na noci pak najímá agenturu. Před zloději se musíme chránit. Už se nám stalo, že nám vyřezali větší množství stromků. Zatímco lesníci se proti zlodějům můžou bránit speciálními nástřiky a takové stromky pak po přenesení do tepla nelibě voní, my to dělat nemůžeme. Naše stromky jsou od začátku pěstovány jako vánoční a s jejich umístěním do bytů a domů musíme počítat,
říká Tomáš Veselý.
Pěstování vánočních stromků se na celkových tržbách firmy podílí jen asi 1,5 %. Je to tedy jen okrajová záležitost, stejně jako předvánoční prodej krůt. Jsme zemědělci a v zimě máme na polích hotovo. Staráme se sice o živočišnou výrobu, ale přesto máme volnější ruce. Můžeme tedy naše lidi bez problémů převést na jinou práci. Ta během adventu není vůbec snadná. Často stromky sklízíme v zimě a dešti. Stromky se navíc z plantáží tahají ručně a to není snadné. Přesto je ale znát, že práce na vánočních plantážích dělá lidem radost. Je voňavá a i přes svou náročnost hezká. A když si někdo přijede vybrat stromek, je většinou v dobré náladě. Plantáže stromečků proto dokážou navodit vánoční atmosféru nám i našim zákazníkům,
uzavírá Tomáš Veselý.
ČLÁNKY DO MAILU