Patří do věkové skupiny, která si nové pracovní uplatnění hledá jen velice těžko. Rozhodla se tedy sama podnikat. Co takhle zřídit soukromou školku? Nejen pro svá budoucí vnoučata, ale i pro ty děti, pro které nejsou aktuálně místa ve školkách. Její plán ale bohužel nebyl dokonán. Proč? Co rozjetý projekt zastavilo? Těmito slovy začínal rozhovor s Janou Neubertovou v lednovém vydání Videobizu. Podnikavá dáma narazila na překážky na úřadech a vypadalo to, že z jejího plánu nic nebude. Teď je ale všechno jinak a za tři týdny by chtěla otevřít své vlastní dětské studio.
Úvodní nezdary mě neodradily. Začátkem roku jsem na Vinohradech našla vyhovující prostor. Shodou okolností za rohem domu, ve kterém bydlím. Všechno to bylo otázkou náhody a štěstí. Neřekla bych, že jsem se nějak poučila. Spíš jsem jen narazila na správné lidi, kterým se líbí moje plány a byli ochotni mi je pomoci zrealizovat,
vypráví v zatím prázdných místnostech chystaného studia Jana Neubertová. To, co teď s lidmi ze soukromého domu a za pomoci inženýrky architektky Lucie Odehnalové zvládla za půl roku, by dělala podle svých slov sama třikrát tak déle a bylo by to mnohem dražší.
Jana Neubertová bude už za pár týdnů otevírat své vysněné studio.
Ačkoli je sama původně z kanceláře, jako největší překážku vnímá stále úředníky. Při jednání s nimi měla pocit, že jde o sci-fi a všechna ta povolení a razítka jsou tu jen proto, aby zájemce o podnikání odradila. Tentokrát za ní většinu této hrůzy obstarala zmíněná architektka, která se díky své profesi a praxi ve shánění různých povolení a vypracovávání plánů vyzná. Asi by bylo hodně divné, kdyby člověku vždycky všechno vycházelo hned napoprvé. Tak jsem to brala i já. Bylo to únavné, ale sktečně můžu mluvit o štěstí, které jsem potkala v podobě lidí ochotných mi pomoci. Nejen v majitelích objektu, ale i kamarádkách, které se nabízejí na umytí oken, našití textilních doplňků nebo řemeslnících,
říká Jana Neubertová.
Koncept svého studia Zebra hlídá děti jako takový neměnila. Pouze ho musela upravit prostorově, protože původně vyhlédnuté lokality nabízely více pracovních míst pro rodiče. Navíc chce rozvíjet spolupráci s maminkami na mateřské a využít jejich potenciálu, myšlenek a vůle. Například by se maminky mohly zapojit do jejího zebřího týmu a hlídat děti nebo ve studiu najdou zázemí pro své vlastní aktivity. Věří, že právě tím by její studio mohlo být prospěšné a najít si klientelu. Nejprve chce ale firmu pomalu rozjet a vyzkoušet si provoz, o kterém má zatím jen představy. Myslím ale, že můj nápad má šanci se uchytit. Momentálně chodím po parcích a dětských hřištích a rozdávám letáčky s informacemi. Spustila jsem webové stránky a rozjíždíme facebookový profil. Protože je to něco nového, rodiče na to reagují velice pozitivně,
líčí podnikatelka. Ona sama je původní profesí ekonom a účetní, tak bude studio zabezpečovat po provozní i účetní stránce. A doufá, že se taky sama dostane k práci s dětmi, kterou považuje za nabíjející.
O svém studiu mluví jako o hybridu. Nejde ani o mateřskou školu, ani o dětskou skupinu. Má živnostenský list na péči o děti do tří let věku, což je vázaná živnost. Zastřešila proto svoji práci zdravotní sestrou. Dále spolupracuje s fyzioterapeutkami a profesionální chůvou. Ze zákona nemá povinnost děti vzdělávat, ale nějakou náplň pro ně přeci jen chystá. Už jen z toho důvodu, že je pak s dětmi lepší pořízení. Jsem ráda, že poslanci schválili zákon o dětských skupinách, ale myslím si, že daňové zvýhodnění by měli dostat všichni rodiče. Nejen ti, kteří budou své děti dávat do dětských skupin, ale i ti, kteří využijí zařízení podobné tomu mému. Byla by to dobrá pomoc státu v momentě, kdy máme podporovat zvýšení populace,
myslí si Jana Neubertová.
Rozjíždějící se podnikání a práci s dětmi bere jako něco, co ji osobně může obohatit a navíc být obecně prospěšné. Když chce člověk něco zkusit, měl by do toho jít. Od započatých věcí se nemá utíkat. Já to neudělala a teď jsem za to ráda. Jednou by mě to štvalo,
uzavírá Jana Neubertová.
Nedržte se slepě své představy, zacilte na potřeby koncových zákazníků
Až napotřetí se rozjíždí i další zajímavý projekt. Jde o vzdělávací aplikaci Hravě.cz. Myšlenka na ni se zrodila v hlavách dvou kamarádů, Václava Formánka a Ondřeje Menčla, kteří se už více než dva roky snaží propojit herní svět se vzděláváním. Vedla nás k tomu vlastní negativní zkušenost se vzdělávacím systémem na střední i vysoké škole. Výuka tam často není úplně koncepční a studenti nejsou motivováni se učit. Přitom u her dokážou strávit dva nebo tři dny v kuse, tam jim motivace nechybí. To víme z vlastní zkušenosti. Chtěli jsme proto tyto světy propojit,
vysvětluje Václav Formánek, CEO ve společnosti Educasoft. Nápad to byl výborný, ale projekt narazil na několik velkých překážek a nezkušenost začínajících podnikatelů. Pro úspěšný rozjezd podnikání je totiž nutné mít jasnou představu o konečném výstupu, o tom, komu a jak má být prospěšný a tak dále. Kamenem úrazu se ukázalo být to, že Ondřej s Václavem si spíš chtěli splnit jen vlastní představu.
Václav Formánek chce se svým kolegou proniknout na trh s aplikací určenou maturantům.
První verze jejich vzdělávací hry byla zaměřena na středoškolskou výuku. Chtěli kantorům poskytnout jakýsi editor, ve kterém budou tvořeny otázky a studenti pak budou v improvizované aréně soutěžit v jejich zodpovídání. První testy na školách se sice setkaly s dobrým ohlasem studentů, ale vše narazilo na školském systému. Vybudovat si jméno a dobré vztahy se školami mladí podnikatelé nezvládli. V létě roku 2012 proto padlo rozhodnutí, že budeme tvořit produkt, který bude primárně zacílený na koncové zákazníky. Tedy na studenty, případně jejich rodiče. Podívali jsme se znovu na celý vzdělávací systém a jednoznačně nám vyšlo, že bychom se měli zaměřit na maturitu. Tu zkoušku dělá každý rok zhruba 90 000 studentů a asi pětina ji napoprvé nezvládne. Je to velký trh,
líčí Václav Formánek.
Autoři se ale nechtěli vzdát své původní myšlenky na vzdělávací hru. A to se ukázalo být problematické. Projekt byl kvůli tomu příliš rozsáhlý. V jednu chvíli na něm dokonce pracovalo kolem 40 lidí, což se zakladatelům nové firmy pochopitelně nedařilo ani koordinovat. A především nevycházeli z toho, co by měla být základní hodnota pro studenty. Kvůli náročnosti příprav a spoustě detailů jsme byli schopni projekt spustit až den před zahájením maturit, což bylo samozřejmě pozdě. Navíc nám web padal a vůbec měl daleko k dokonalosti. Stále jsme byli přesvědčeni, že e-learning bude atraktivní, když ho propojíme s příběhem. Jenže maturanti, kteří se připravovali na poslední chvíli, považovali právě toto za rušivé. Nic jim to nepřinášelo. To, na čem jsme pracovali měsíce, uživatelé nakonec neocenili,
vzpomíná Václav Formánek. Spousta energie, času a peněz přišla vniveč, ale mladí podnikatelé svému projektu i díky pozitivním reakcím stále věřili.
Následoval několikaměsíční útlum činnosti a koncem loňského roku se museli rozhodnout, zda od svého plánu úplně upustí nebo se ho zkusí už napotřetí rozjet. Za finanční podpory rodiny a především absolvování tříměsíčního akceleračního programu ve StartupYardu. Ačkoli se letošní verzi podařilo rozjet opět jen pět dnů před zahájením maturit, tentokrát už je projekt na správné cestě a zdá se, že má naději na úspěch nejen na českém, ale i globálním trhu. Službu si prakticky bez marketingové podpory našlo a vyzkoušelo zhruba 5000 letošních maturantů, což je 6 % celé cílové skupiny. A 74 % z nich už ji doporučilo svým kamarádům. Mladým podnikatelům nahrává i to, že letos maturitu neudělalo nejvíce studentů od zavedení její státní verze. Začali jsme školám nabízet přístup pro jejich repetenty, kteří budou maturitu dělat po prázdninách v opravném termínu. Ozývají se nám sami repetenti, máme skvělou odezvu i od desítek samotných škol. Jedna dokonce tvrdí, že naše stránky hned v září doporučí všem svým studentům. Chceme do škol pronikat na základě výsledků práce s naší aplikací. Ukážeme, kolik času studenti s naší aplikací stráví a věříme, že díky ní stoupne procento úspěšnosti maturantů,
raduje se Václav Formánek.
Díky mentorům a plnému nasazení realizačního týmu celý projekt v posledních měsících vykrystalizoval a získal si zájem i v zahraničí. Dnes už se pracuje na polské mutaci, kde je například maturita z matematiky téměř totožná s tou českou, a rýsuje se spolupráce se Slovenskem. K Hravě.cz vzniká i anglická verze MyPrepApp.com.
ČLÁNKY DO MAILU