Musím, nebo nemusím podat daňové přiznání? To je otázka, kterou si klade nejeden poplatník, který měl v roce 2011 nízké nebo dokonce žádné příjmy. Předně je třeba rozlišit, o jaké příjmy a o jakou osobu se jedná.
Kdo nepodává daňové přiznání
Obecně nepodávají daňové přiznání osoby, které mají pouze příjmy od daně osvobozené, jako jsou nemocenské a sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti atd. Daňové přiznání se nepodává ani na příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní, tzn. příjmy z dohod o provedení práce do 5000 Kč bez podepsaného daňového prohlášení nebo příjmy z autorských honorářů do 7000 Kč od téhož plátce a další.
V souladu s § 38 písm. g zákona o daních z příjmů podává daňové přiznání:
- Každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč. Daňové přiznání však se podává v případě, že tyto příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale byla vykázána daňová ztráta.
- Zaměstnanec s podepsaným daňovým prohlášením, který pobírá příjmy z jednoho nebo více zaměstnání souběžně, dále pokud je jeho jiný příjem z podnikání, pronájmu nebo příležitostného prodeje vyšší než 6000 Kč. Čtěte také: Také nezdanitelné částky pro rok 2011 se změnily. Čtěte jak
Podnikající zaměstnanci
Podnikající zaměstnanci mohou, ale nemusí u zaměstnavatele podepsat daňové prohlášení. V případě, že tak učiní, čestně prohlašují podpisem žádosti o roční zúčtování (druhá strana tiskopisu daňového prohlášení), že nemají příjmy z podnikání, pronájmu a jiné výdělečné činnosti převyšující 6000 Kč. Myslí se tím hrubé příjmy, ne dosažený zisk. Čtěte také: Slevy na dani platné pro rok 2011 a změny roku 2012
Příklad: Zaměstnanec podnikal při zaměstnání jako OSVČ vedlejší. Příjmy z podnikání činily 10 000 Kč, výdaje 6 000 Kč. Dosáhl tedy zisku 4 000 Kč. Přesto je povinen podat daňové přiznání, jelikož tržby z podnikání činily 10 000 Kč (jsou vyšší než stanovený limit pro zaměstnance, tj. 6 000 Kč).
Souběžné zaměstnání platí i pro dohody
Podávat daňové přiznání nemusí zaměstnanci, kteří pracují pro více zaměstnavatelů postupně (pracovní poměry se nepřekrývají). Jestliže je zaměstnanec zaměstnán souběžně u dvou, nebo více zaměstnavatelů, nemůže žádat o roční zúčtování. Jeho povinností je podat daňové přiznání. Týká se to i případných dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Čtěte také: Velký rozcestník daňových změn roku 2012
Příklad: Student si přivydělává aktualizací webových stránek. V roce 2011 uzavřel v průběhu roku několik dohod o provedení práce, z nichž některé byly uzavřeny souběžně. U jednoho ze zaměstnavatelů podepsal daňové prohlášení. O roční zúčtování požádat nemůže, protože má podle § 38g zákona o daních z příjmů povinnost podat daňové přiznání. V případě, že tak neučiní, může mu být dle § 250 daňového řádu vyměřena pokuta. Před účinností daňového řádu finanční úřad pokutu vyměřit nemusel, ovšem od roku 2011 činí minimální výše pokuty 500 Kč.
Více zaměstnání postupně
Jiná situace je u dohod uzavřených postupně s více zaměstnavateli (dohody se nepřekrývají). Například pokud matka na rodičovské dovolené uzavře několik dohod s různými zaměstnavateli postupně, může po skončení zdaňovacího období požádat o roční zúčtování u posledního zaměstnavatele. Nezáleží přitom, zda byla dohoda ukončena v červenci nebo až v listopadu. Čtěte také: Legislativní změny roku 2012 v mzdové a personální oblasti
Jestliže o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nepožádá, je sraženými zálohami ze mzdy její daňová povinnost splněna. Nemá tedy ze zákona žádnou povinnost požádat o provedení ročního zúčtování. Ovšem provedení ročního zúčtování může být pro osobu bez stálého zaměstnání výhodné, protože v rámci ročního zúčtování jí budou zohledněny slevy na dani z pohledu celého zdaňovacího období, tj. i za měsíce, ve kterých jí neplynuly žádné příjmy.
Patnáctitisícový limit jsou tržby, nikoli zisk
Povinnost podat daňové přiznání platí i v případě poplatníků, kteří mají zdanitelné příjmy vyšší než 15 000 Kč (opět se jedná o hrubé příjmy). Například podnikající matka na mateřské či rodičovské dovolené, student či důchodce s dosaženými tržbami 15 001 Kč a více podává povinně daňové přiznání. Čtěte také: Komerční nebo nemocenské pojištění OSVČ? Zvažte obojí
Příklad: Paní Alena pobírala od ledna do října roku 2011 rodičovský příspěvek. Od listopadu podniká. Příjmy bez odpočtu výdajů z podnikání činily 14 000 korun. Daňové přiznání podávat nemusí, nebyl překročen limit 15 000 Kč.
Příklad: Starobní důchodce provozuje podnikatelskou činnost. Jeho příjmy za rok 2011 činily 28 000 Kč, výdaje uplatní procentem z příjmů (80 %). Zisk činí 5 600 Kč. Jelikož rozhodují dosažené tržby, ne zisk, je důchodce povinen podat daňové přiznání.
Bez ohledu na skutečnost, že OSVČ při nepřekročení stanovených limitů není povinna podat daňové přiznání, přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně podává vždy. I kdyby byly nulové.
Příležitostné příjmy
Příležitostné příjmy jsou příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), jejichž úhrn nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč. V případě pronájmu se jedná jen o movité věci. Pronajatých nemovitostí se osvobození netýká.
Včelařům se osvobozený příjem určuje v závislosti na počtu včelstev. Zákon stanovil maximální počet včelstev pro osvobození na 40 a minimální příjem z jednoho včelstva ocenil částkou 500 Kč.
Příležitostná činnost
U činnosti příležitostné nesmí být splněna podmínka opakovanosti, jinak vykazuje znaky podnikání. Ovšem v okamžiku, kdy hrubý příjem z příležitostné činnosti dosáhne částky 20 001 Kč, stává se zdanitelným podle § 10 zákona o daních z příjmů v plné výši. Nikoli ve výši jedné koruny. K takovým příjmům je potom možné v daňovém přiznání uplatnit i příslušné výdaje. Čtěte také: Kdy a jak se daní příležitostný příjem?
Příklad: Nezaměstnaná osoba ve volném čase zdobí ubrouskovou technikou papírové krabičky. Chtěla by své výrobky prodat. V případě, že půjde o jednorázový prodej například na trhu, bude se jednat o příjem příležitostný. Z hlediska osvobození příjmů rozhoduje dvacetitisícový limit. Jestliže by se činnost jakkoliv opakovala, nešlo by o činnost příležitostnou. Opakovaný prodej výrobků za účelem zisku, tj. jednotlivým zákazníkům, obchodníkům, na tržišti, na internetu atd. vyžaduje živnostenské oprávnění.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU