Nebojte se fúze. I když je složitá, dá se zvládnout

Základním předpisem, který fúzi podniku nově od loňského roku upravuje, je zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Ten také rozlišuje různé typy fúzí – vnitrostátní, přeshraniční, fúzi sloučením a fúzi splynutím.

Fúze společnosti probíhá v několika etapách. Nejprve je ale nutné uvědomit si některé základní skutečnosti. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev například dovoluje pouze fúzování společností se stejnou právní formou podnikání. Výjimku tvoří jen vnitrostátní fúze mezi veřejnou obchodní společností a komanditní společností a mezi akciovou společností a společností s ručením omezeným. K fúzi se podnikatel může uchýlit také při likvidaci podniku nebo v insolvenčním řízení (podle podmínek insolvenčního zákona). Čtěte více: Jste v úpadku? Teď máte větší šanci firmu zachránit

Projekt fúze

Dříve, než statutární orgán společnosti sepíše přesný plán přeměny společnosti – projekt fúze, musí podnikatel určit rozhodný den fúze, sestavit konečnou účetní závěrku a zahajovací rozvahu k rozhodnému dni a ocenit majetek znalcem, pokud se jedná o fúzi splynutím. Pokud se má společnost přeměnit sloučením, znalec oceňuje majetek pouze v případě, že by důsledkem fúze mělo dojít k navýšeních či vzniku nových obchodních podílů.

Projekt fúze musí obsahovat například identifikační údaje všech zúčastněných subjektů, rozhodný den fúze, zvláštní výhody statutárnímu orgánu, dozorčí radě či znalci nebo stanovy nástupnické společnosti. Při fúzi veřejné obchodní či komanditní společnosti se musí v projektu navíc určit i postavení společníka v nástupnické společnosti. Společnost s ručením omezeným (a družstvo) dále uvádí výši vkladů a podílů společníků, respektive výši členských příspěvků, před a po fúzi a výši doplatku a pravidla pro jeho vyplacení.

Kompletní dokument schvalují společníci či valná hromada všech společností (či družstev), které se fúze účastní. Je důležité, aby všechny strany přijaly projekt ve stejném znění. V opačném případě by nemohl být podán návrh na zápis do obchodního rejstříku a k fúzi by tak nedošlo.

Schvalování fúze

Hlasování o fúzi probíhá v každé společnosti odlišně. Společníci veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti vyjadřují svůj souhlas s přeměnou písemně a s notářským ověřením. Jako přílohu uvádí projekt fúze. U družstva rozhoduje členská schůze a ke schválení dojde, pokud souhlasí dvě třetiny přítomných členů. Rozhodnutí členské schůze musí být formou notářského zápisu. Opět se přikládá projekt fúze.

Pokud na valné hromadě společnosti s ručením omezeným hlasují tři čtvrtiny přítomných ve prospěch fúze, je fúze schválena. Výjimku tvoří situace, kdy společenská smlouva stanoví vyšší hranici hlasů. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev opět vyžaduje notářský zápis rozhodnutí valné hromady, k němuž se přikládá projekt fúze. Svůj souhlas s přeměnou společnosti mohou dodatečně vyslovit i společníci, kteří se valné hromady neúčastnili. Schválení fúze je také možné i mimo valnou hromadu.

Někdy nastane situace, že jeden či více společníků s přeměnou nesouhlasí. Nesouhlas, vybavený notářským ověřením s přiloženým projektem fúze, však na celkovém rozhodnutí o fúzi nic nemění. Dotyčný společník může pouze vystoupit ze společnosti.

Povinnosti statutárních orgánů

Statutární orgány všech fúzujících společností musí kromě projektu fúze vypracovat také podrobnou písemnou zprávu o přeměně. Tento dokument slouží k objasnění a zdůvodnění důsledků fúze. Společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným), které fúzují se svým jediným společníkem, jsou této povinnosti zproštěny. Protože každý společník nebo člen statutárního orgánu má právo na informace o ostatních společnostech, popřípadě družstvech, musí každá společnost, která je zapsaná v obchodním rejstříku (OR), uložit do sbírky listin OR projekt přeměny a zveřejnit o tom oznámení alespoň jeden měsíc před schvalováním fúze.

Také všichni společníci obdrží nejpozději dva týdny před valnou hromadou, na které se má fúze schvalovat, dokumenty o přeměně. Mezi dokumenty patří například projekt fúze, konečné účetní závěrky či znalecké posudky.

Ochrana věřitelů a právo na dorovnání

Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev pamatuje také na věřitele. Nabízí jim možnost požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, pokud prokáží, že by se v důsledku fúze zhoršila dobytnost jejich pohledávek. Svoji pohledávku však musí přihlásit do šesti měsíců od nabytí účinnosti zápisu přeměny.

Zajištění věřitelé a věřitelé s přednostním právem uspokojení pohledávek podle insolvenčního zákona nárok na dodatečnou jistotu nemají.

Domáhat se peněžního dorovnání mohou také osoby, které se tohoto práva předtím nevzdaly. Tato možnost nastává tehdy, když se výměnný poměr podílů nezdá společníkovi přiměřený. O finanční náhradu si může ale zažádat nejpozději do jednoho roku po nabytí účinnosti zápisu fúze.

Přeshraniční fúze

Zvláštní pozornost věnuje zákon o přeměnách obchodních společností a družstev přeshraniční fúzi. Ta musí kromě výše uvedených postupů splňovat i další požadavky. V projektu fúze se například navíc objevují údaje o ocenění aktiv a pasiv či dopady na zaměstnance. V této fázi se obecně klade na zaměstnance a jejich budoucí roli v nástupnické společnosti velký důraz. Čtěte více: Zaměstnanci v roce 2009: shrnutí legislativních změn

Společnost musí například podle zákona zřídit vyjednávací výbor zaměstnanců (popřípadě výbor zaměstnanců), který rozhoduje ve jménu všech zaměstnanců o míře a způsobu práva vlivu zaměstnanců.

Při schvalování přeshraniční fúze hlasuje valná hromada či společníci také o způsobu zapojení zaměstnanců (pokud se toto neřeší později). Když se dohodnou a česká korporace splní všechny zákonné požadavky, nic nebrání notáři, aby vydal osvědčení přeshraniční fúze a osvědčení o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze. Pak následuje pouze návrh a vlastní zápis do OR či zahraničního obchodního rejstříku. Čtěte více: Fúze už není pouze tuzemskou výsadou