"Kamkoliv přijdu něco vyřídit, tak už mi strkají papír, abych podepsal souhlas v rámci nařízení GDPR." - Tak to je právě špatně, neboť podle GDPR mají být souhlasy pouze ve výjimečných případech. To co uvádíte je s vysokou pravděpodobností porušení souladu s GDPR, ke kterému v praxi bohužel dochází. Za to však nemůže GDPR, ale jeho neznalost, která je bohužel velká.
Asi máte pravdu, ale každý se raději brání tím, že si nechá podepsat cokoliv, pro jistotu.
Poslal jsem schválně pár dotazů ohledně GDPR i té slavné unii a nějaký podržtaška z nějaké předkanceláře
odepsal, že každý musí sám posoudit, zda daný případ spadá do GDPR nebo ne. Odpověď jak stehno, fakt.
Ok, lidi to neznají. Ale říkám si, že když je takhle plošně nepochopen nějaký zákon, jestli je opravdu chyba v těch lidech :-) Třeba když je zákon příliš složitý, komplikovaně a šroubovaně sepsaný, obsahuje ustanovení která se nedají odvodit ze zkušeností, zásad slušnosti a morálky, ... :-)
Uvědomte si, prosím, jednu zásadní věc. Měl vzniknout předpis, který má platit pro celou EU, tedy pro Německo na jedné straně a Rumunsko na druhé, a zároveň pro drobné živnostníky na jedné straně a mamutí nadnárodní společnosti na straně druhé. Není jiné řešení, než, že předpis bude velice obecný. Což je. Zároveň je v něm zapracováno, že konkretizace požadavků by neměla být prováděna na úrovni jednotlivých zemí (kromě drobných výjimek potvrzující pravidlo), ale na úrovni sdružení správců a zpracovatelů (kodexy chování). To se zatím, pokud je mi známo, nějak nedaří.
Je otázkou, zda si Evropská unie neukousla větší sousto, než je schopná rozkousat.
Jj, já jsem to taky musel přechroustat. Jenže to je moc složité a vyplývají z toho těžko odhadnutelné důsledky. Nakonec to skončilo u právníka, aby nám řekl, co konkrétně se na nás vztahuje a co přesně máme udělat :-) Nějakou úroveň sdružení zpracovatelů jsme samozřejmě zcela pominuli, předpisy (zvlášť takhle kontraintuitivní) se implementují cestou nejmenšího odporu a nemyslím, že by někdo v dohledné době postupoval jinak :-)