500 pokut ve výši přesahující 4 miliony korun. Takový je výsledek kontrol inspektorů České obchodní inspekce, kteří se zaměřili na prodejce poskytující novoroční slevové a výprodejové akce. Nejčastější závadou bylo neseznámení spotřebitele s cenou platnou v okamžiku nabídky, což bylo spojeno s dalším deliktem, a to s nesprávným účtováním,
říká Mojmír Bezecný, ústřední ředitel České obchodní inspekce (ČOI).
Spotřebitel si postěžuje, kontrolor vyráží
Ve velké většině zjištěných případů hrají roli podněty od spotřebitelů, kteří se na ČOI obracejí. Objevují se však i stížnosti neoprávněné. Spotřebitelé se neseznámí řádně s podmínkami získání slevy, například že nižší cena platí při nákupu více kusů výrobků, nebo pošlou podnět po skončení akce, takže kontrola již je bezpředmětná a porušení zákona nelze prodávajícímu prokázat,
dodává Bezecný.
Čím prodejci hřeší?
Nejčastějšími prohřešky ze strany prodejce je porušení povinnosti informovat nakupujícího o ceně prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb v souladu s cenovými předpisy. Prodejci také často porušují informační povinnost o výrobcích, včetně identifikačních údajů. Objevují se také nedostatky týkající se poctivosti při prodeji výrobků nebo služeb. Jsou také prodejci, kteří nevydají doklad o koupi.
Tématu týkající se slev a výprodejů se server Podnikatel.cz věnoval již dříve. Doporučení, jak na to, aby to byznysu prospělo, čtěte v článku: Jak nastavit a plánovat slevy. Přinášíme pár tipů
Česká obchodní inspekce kontroluje:
- dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků,
- zdravotní nezávadnost,
- osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu,
- používání ověřených měřidel při prodeji,
- dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb,
- za jsou výrobky řádně označeny,
- zda výrobky odpovídají technickým požadavkům a označením výrobku,
- zda nedochází ke klamání spotřebitele,
- zda jsou výrobky bezpečné,
- zda osoby poskytující spotřebitelský úvěr dodržují podmínky stanovené zákonem.
Obchodníci, pozor na…
Nesprávným označením ceny zboží dochází ke klamání spotřebitele. Informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí zcela, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že:
- cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti. Příkladem může být nepřehledné umísťování cenovek tak, že není jasné, která cenovka patří k jakému výrobku, stejně jako uvádění maloobchodních cen bez DPH či cen výrobků bez uvedení ceny obalu.
- stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí. Příkladem může být uvádění velkoobchodní ceny nebo ceny doporučené výrobcem či cena v cizí měně. Hodně často se setkáme s případy, kdy je cena uvedena s nesprávnou sazbou DPH. V praxi také není úplně výjimkou, že se ceny uvádějí v závislosti na jiné než běžné jednotce, aniž by to bylo zřetelně uvedeno. Např. ceny ovoce nejsou uvedeny za kg, ale 0,5 kg.
- v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb placené ve skutečnosti zvlášť. Klasickým příkladem jsou jídelní lístky s cenami jídel bez příloh, ačkoli to není řádně v jídelním lístku uvedeno. U informační letáků pro akční zboží se často informace podávaná vyobrazením produktu liší od reality.
- cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, ač tomu tak není. Opět jsme u inzerce a letáků – oznamování přechodného snížení cen, výprodejů či zaváděcích cen, aniž by je ke změně opravdu došlo, je závažným porušením zákona.
- vztah ceny a užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není. Reklamní slogan „více účinku za méně peněz” je použitelný, jen tehdy, když se poměr ceny a kvality opravdu vymyká průměru.
O rizicích slev, ktera jsou spojena s online byznysem, čtěte v článku: 70% slevy v e-shopech? Jenom hra s čísly