Možná by stálo za to, aby zaměstnance vybíral člověk, který rozumí oboru, který má ten zaměstnanec dělat.
Mám za sebou spousty humorných příběhů ze setkání s dvacetiletými personalistkami, či lidmi z personálních agentur. Ničemu nerozumějí, takže pouze tupě zkontrolují, jestli zkratky v požadavcích na práci se shodují s tím, co má žadatel v životopise. A vyzkouší vás z angličtiny. Pak už jedou jen podle toho, jak se jim kdo jeví podle řeči těla.
Ve výsledku tak personalistky zabrání přijetí kvalifikovaného člověka, a zejména na technické obory posílají ty, kteří podle řeči těla a dokonalého vyjadřování projdou. Tedy technik musí projít nekvalifikovaným personalistou, který nedokáže posoudit jeho kvality a vybírá naprosto nevhodné lidi.
Už jako klišé se opakuje, že pokud jsem šel přes personalisty, měl jsem problém se do práce dostat. Pokud jsem je obešel, a přihlásil se přímo, výběrová řízení jsem s přehledem vyhrával. Před cca 15 lety mě to přestalo bavit. Když české firmy chtějí takto přicházet o lidi, pracuji od té doby pro zahraničí. Tam si mě velice váží, a spokojenost na obou stranách.