Pracovat přesčas je v řadě firem běžné. Ne vždy je však dodržován zákon. I přesčas má svá pravidla, je mimořádný a neplánuje se. A kdy je přesčas přesčasem?
Práce přesčas se předem neplánuje
Přesčasovou práci popisuje zákoník práce jako práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby konanou nad rámec pracovních směn. Přesčasová práce může být nařízena pouze výjimečně a z vážných provozních důvodů (§ 93 odst. 1 a 2 zákoníku práce). Za práci přesčas náleží příplatek nebo (ze zákona neplacené) náhradní volno.
Přesčasová práce je dle zákoníku práce:
- výjimečná a mimořádná (neplánuje se předem v rozvrhu směn),
- konaná z vážných provozních důvodů,
- konaná na příkaz zaměstnavatele a s jeho souhlasem (zaměstnanec sám nemůže rozhodnout, že bude pracovat přesčas, práce by měla být předem odsouhlasena, eventuálně je možné dát souhlas i dodatečně, problémy ale mohou nastat např. v souvislosti s pracovním úrazem),
- nad stanovenou týdenní pracovní dobu (jednotkou pracovní doby je týden, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době se posuzuje v průměru za vyrovnávací období),
- mimo rozvrh pracovních směn (prací přesčas není práce, kterou zaměstnanec napracovává dobu poskytnutého pracovního volna na vlastní žádost – § 78 odst. 1 písm. i zákoníku práce).
Práce přesčas při kratší pracovní době
V praxi dělá občas potíže posouzení přesčasové práce při kratší pracovní době. Přesčasem je totiž práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Stanovenou týdenní pracovní dobou je myšleno obvyklých 40 hodin týdně, ovšem interním předpisem zaměstnavatele či kolektivní smlouvou může být tato doba zkrácena. V případě individuálně se zaměstnancem sjednané kratší týdenní pracovní doby je přesčasem až práce nad stanovenou pracovní dobu. Znamená to, že zaměstnanci se sjednanou kratší týdenní pracovní dobou sice náleží za práci nad sjednaný rozsah mzda, ale nárok na příplatek či náhradní volno má až při práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu.
Příklad:
Zaměstnankyně pečující o malé dítě si se zaměstnavatelem sjednala poloviční pracovní úvazek, tj. 20 hodin týdně. Stanovená týdenní pracovní doba pro ostatní zaměstnance činí 40 hodin týdně. Zaměstnavatel nemůže zaměstnankyni se sjednanou kratší týdenní pracovní dobou práci přesčas nařídit. Může se ale se zaměstnankyní na přesčasové práci dohodnout. Hodiny odpracované nad rámec polovičního úvazku jí budou proplaceny, nárok na příplatek za přesčas či náhradní volno má však zaměstnankyně až při práci nad 40 hodin týdně.
Práce přesčas ve dnech pracovního klidu
Zaměstnavatel může nařídit práci přesčas v sobotu, v neděli nebo i ve svátek. Pokud zaměstnavatel nařídí práci na tyto dny, nemusí se vždy jednat o přesčas. Záleží na rozvržení týdenní pracovní doby.
Příklady:
- Skladová účetní má rozvrženu 40hodinovou týdenní pracovní dobu na pondělí až pátek. Protože ve společnosti probíhají mimořádné inventarizační práce, zaměstnavatel jí nařídil práci v sobotu v rozsahu 4 hodin. V tomto případě se skutečně jedná o práci nad rámec stanovené týdenní pracovní doby a za práci v sobotu náleží zaměstnankyni mzda, včetně příplatku za přesčas (případně na základě dohody se zaměstnavatelem náhradní volno).
- Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu u výrobní linky. Zaměstnavatel rozvrhuje desetihodinové směny vždy sudý týden tři dny a lichý týden čtyři dny. Logicky některé směny připadají na dny pracovního klidu, případně i na svátek. Za tyto dny náleží zaměstnanci mzda, ovšem nejedná se o přesčas. Nejde o práci nad rámec stanovené týdenní pracovní doby.
Mzda za práci přesčas
Za přesčas příplatek nebo náhradní volno.
Kompenzaci za práci přesčas upravuje ustanovení § 114 zákoníku práce (s možností odchýlení se dle ustanovení § 114 odst. 3 zákoníku práce). Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané místo příplatku. Jestliže volno nebude poskytnuto do 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci příplatek. Čtěte více: Náhradní volno za práci přesčas je ze zákona neplacené
Práce přesčas a dohody
Ustanovení o kompenzaci přesčasů se ovšem vztahuje pouze na zaměstnance vykonávající práci v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Zaměstnanci vykonávající práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti na příplatky ze zákona nárok nemají. To neznamená, že je zaměstnavatel nemůže poskytnout, ovšem povinnost nemá. Mzda za odpracované hodiny samozřejmě dohodářům náleží.
Je třeba pamatovat, že zaměstnancům v pracovním poměru se poskytují všechny příplatky, na které mají nárok. V praxi může dojit k situaci, kdy současně připadne zaměstnanci nárok na příplatek za přesčas, svátek, noční práci, příplatek za práci v sobotu a neděli nebo příplatek za práci ve ztíženém prostředí. Všechny příplatky se kumulují a zaměstnavatel musí jejich nárok správně posoudit.
ČLÁNKY DO MAILU