Kdy hradí vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel a kdy zaměstnanec? Na tuto otázku odpovídá paragraf 59 zákona o specifických zdravotních službách účinný od 1. dubna 2012. Ustanovení však nemusí být pro každého zcela jednoznačné, proto jsme požádali o vysvětlení odborníky. Rovněž nás zajímala úhrada dalších výdajů souvisejících se vstupními zdravotními prohlídkami, tj. vyšetření u specialistů, výpis ze zdravotní dokumentace od obvodního lékaře apod.
Čtěte také: Zákon o specifických zdravotních službách. Nové povinnosti pro zaměstnavatele
Úhrada vstupní lékařské prohlídky
V souladu s § 59 zákona o specifických zdravotních službách hradí vstupní lékařskou prohlídku osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.
O vysvětlení tohoto ustanovení jsme požádali tvůrce zákona, tj. ministerstvo zdravotnictví. Pokud zaměstnavatel uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah a nestanoví-li jiný právní předpis jinak, vstupní prohlídku hradí zaměstnavatel,
uvedl Vlastimil Sršeň, ředitel odboru komunikace. Podrobnější výklad, včetně názorného příkladu poskytl serveru Podnikatel.cz advokát Zdeněk Málek z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.
Čtěte také: Vstupní lékařské prohlídky u dohod lze obejít
Pro vstupní lékařskou prohlídku jsou důležité především dva zákony, a to zákoník práce a dále nový zákon o specifických zdravotních službách. Podle § 32 zákoníku práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila lékařské prohlídce. Paragraf 59 zákona o specifických zdravotních službách pak stanoví, kde se uskutečňuje vstupní lékařská prohlídka, jaký má následek nepodrobení se této prohlídce a rovněž úhradu za vstupní lékařskou prohlídku,
uvedl Zdeněk Málek.
Rozhodující je vznik pracovního poměru a dohoda o úhradě
Jak dále advokát objasnil, vstupní lékařskou prohlídku by měl uchazeč o zaměstnání absolvovat ještě před podpisem pracovněprávního dokumentu, kterým se tento vztah zakládá, tj. obvykle před podpisem pracovní smlouvy či dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti (tato povinnost plyne z § 32 zákoníku práce). Vstupní prohlídku si hradí sám zaměstnanec.
Pokud bude následně uchazeč vybrán a bude s ním uzavřena pracovní smlouva (nebo dohoda o pracích mimo pracovní poměr), je povinen uhradit vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel (v případě dřívější úhrady zaměstnancem by měl částku za vstupní lékařskou prohlídku uhradit zaměstnanci),
doplnil Zdeněk Málek z Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.
Tato úprava však platí pouze v případě, že se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodli jinak. Dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem má vždy přednost. Může se jednat kupříkladu o dohodu přímo v pracovní smlouvě nebo jakoukoli jinou dohodu. Vlastimil Sršeň z ministerstva zdravotnictví doporučuje pro lepší průkaznost takové dohody písemnou formu. Pokud naopak žádná dohoda uzavřena není, je nutné aplikovat úpravu obsaženou v zákoně.
Čtěte také: Kontroly nelegální práce se týkají i cizích osob na pracovišti
Příklad úhrady vstupních prohlídek v praxi
Zaměstnavatel má 10 uchazečů o práci, z nichž bude vybírat pouze jednoho. Podmínkou pro výběrové řízení, ve kterém se bude vybírat konkrétní zaměstnanec, bude i vstupní lékařská prohlídka. Všech 10 uchazečů tak podstoupí vstupní lékařskou prohlídku a tuto prohlídku zaplatí ze svých finančních prostředků. Zaměstnavatel následně vybere jednoho zaměstnance, se kterým podepíše pracovní smlouvu.
Po podpisu pracovní smlouvy vzniká zaměstnanci nárok vůči zaměstnavateli na zaplacení částky za vstupní lékařskou prohlídku. Je však možné, že se zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě dohodnou, že náklady na vstupní zdravotní prohlídku nese zaměstnanec a zaměstnavatel tak zaměstnanci nic hradit nebude.
Čtěte také: Při sjednávání prázdninových brigád buďte opatrní. Zejména pokud jde o mladistvé
Náklady spojené se vstupními prohlídkami
Po provedení vstupní prohlídky vydá poskytovatel pracovnělékařských služeb posudek o zdravotní způsobilosti. Pro posouzení zdravotního stavu může být nezbytné vyšetření u dalších specializovaných lékařů. Po uchazečích bývá požadován i výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře. Tyto úkony jsou samozřejmě placené. Zajímalo nás, jak je to s daňovou uznatelností na straně zaměstnavatele.
Problematika daňové uznatelnosti nákladů spojených s pracovnělékařskou péčí, tedy i se vstupními prohlídkami, je podrobně rozebrána v č. 357/22.02.12 Pracovnělékařská a jiná zdravotní péče Koordinačního výboru komory daňových poradců a uzavřena s vyjádřením GFŘ. Přístupno na webu České daňové správy.
Čtěte také: Prohlídky u lékaře vyjdou podnikatele na stovky milionů. Čtěte, za co připlatí
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Jaroslava Musilová, mluvčí generálního finančního ředitelství, zákon o daních z příjmů nevymezuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, obsah dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, ani obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby (uchazeče o zaměstnání). Z výše uvedeného vyplývá, že v kompetenci generálního finančního ředitelství není posouzení, zda „doklady související s pracovnělékařskou péčí absolvované u specialistů“ a „výpisy ze zdravotní dokumentace od obvodního lékaře“ jsou povinnou součástí při posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání, a zda je k jejich úhradě zaměstnavatel povinen,
uvedla Musilová.
Rozhodne názor správce daně?
Musilová dále dodala, že z pohledu zákona o daních z příjmů v případě výdajů vynaložených na vstupní lékařskou prohlídku uchazeče o zaměstnání nelze aplikovat u zaměstnavatele ustanovení § 24 odst. 2 písmo j bod 2. zákona o daních z příjmů vzhledem k tomu, že pro účely zákona o daních z příjmů se nejedná o zaměstnance.
Generální finanční ředitelství připustilo, že jestliže osoba ucházející se o zaměstnání neuzavře se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah nebo obdobný vztah, na základě kterého tato osoba splní podmínky pro vymezení pojmu „zaměstnanec“, avšak v souladu s § 59 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách, se obě strany dohodnou, že vstupní lékařskou prohlídku uhradí zaměstnavatel, lze při splnění všech zákonem stanovených podmínek zákona o daních z příjmů uvažovat na straně zaměstnavatele o možnosti uplatnění výdajů dle § 24 zákona o daních z příjmů.
Posouzení, zda zákonná ustanovení byla uplatněna řádně, provádí v individuálních případech na základě konkrétních informací pouze příslušný správce daně,
uzavřela Jaroslava Musilová.
Čtěte také: Další novinky u lékařů. Čtěte, jak často musí zaměstnanci nově na prohlídky
Vhodný je vnitřní předpis
K problematice se vyslovila rovněž daňová poradkyně společnosti MIVO Jana Vítková. Rámec pracovnělékařské péče není omezen jen na vstupní prohlídky, ale patří sem i „rozšíření základního vyšetření“, „rozšíření odborných vyšetření“ a další položky (uvedeno v zápisu KV na webu České daňové správy). Přestože se k tomuto bodu GFŘ nevyjádřilo jednoznačně (jedním ze zdůvodnění je, že „výklad a vymezení pojmů z oblasti zdravotních služeb není v kompetenci GFŘ“) domnívám se, že i péče poskytovaná specialistou (za cenu obvyklou atd.) bude daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele,
potvrdila Jana Vítková.
Na straně zaměstnance se podle názoru daňové poradkyně nebude jednat o nepeněžní plnění. A to bez ohledu na znění dokladu o úhradě prohlídky. Postačí, pokud bude doklad od lékaře provádějícího vstupní prohlídku (náležející do množiny „pracovnělékařských prohlídek“) znít na jméno zaměstnance. Není zde pochyb o tom, že tato prohlídka je konána v souvislosti se zákonným požadavkem, a tedy z pouhého formálního faktu, že doklad není na jméno zaměstnavatele budoucího zaměstnavatele), nemůže být dovozována daňová neuznatelnost nákladu,
ujistila daňová poradkyně.
Odborníci doporučují požadavky poskytovatele pracovnělékařské péče (výpis ze zdravotní dokumentace, další vyšetření u specialistů atd.) ošetřit vnitřním předpisem. Při případné kontrole bude vnitřní předpis užitečným dokladem, že zaměstnavatel má v oblasti lékařské péče poskytované (lépe řečeno hrazené) zaměstnancům určitý systém. Bude vhodné v tomto vnitřním předpise odkázat i na zápis z Koordinačního výboru).
Shrnutí:
- Zaměstnavatel povinně hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.
- Doklad o úhradě vstupní lékařské prohlídky může znít i na jméno zaměstnance. V případě, že mu bude takový doklad zaměstnavatelem proplacen, nebude se jednat o nepeněžní příjem na straně zaměstnance.
- Úhrada vstupní lékařské prohlídky je daňovým nákladem zaměstnavatele, a to včetně souvisejících vyšetření u specialistů, případně poplatku za výpis ze zdravotní dokumentace od obvodního lékaře.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU