Ta core aktivita není míchání jablek s hruškami, ale upozornění nato, že když jsem malá firma a bavím se zpracováním OU (např. obchod s malým počtem zaměstnanců, provozující věrnostní systém), tak určitě ta výjimka na mě neplatí. Mám možnost konzultovat tyto věci i s právníkem ze SRN, kde je jejich pohled na věc již dávno přísnější. To co se v ČR bohužel děje, je dle pravidla, že v německu vynalezli byrokracii, ale v ČR jsme ji dovedli k dokonalosti. Ten " absurdní" limit 250 zaměstnanců vychází z definice EU viz. https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-male-a-stredni-podnikatele/Chcete-dotace/OPPI/Radce/Definice-maleho-a-stredniho-podnikatele
Samozřejmě každý malý podnik může zpracování OU přehánět a dělat voloviny a pak musí vést záznamy. Pokud se však věnuje své hlavní aktivitě a nějaký manažer se místo práce nesnaží zavádět šmírovací a jiné systémy a věnuje se výrobě a obchodu a dejme tomu, že hlavně s jinými podnikajícími subjekty, pak opravdu, žádná rizika nemá a zpracování provádí jen ze zákona.
Jiný problém v Č je ten, že státní úředník někdy vymýšlí blbosti. Konkrétní příklad: Zaměstnanci zaměstnavateli podepisují PROHLÁŠENÍ poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, zde se vyplňují údaje o dětech. A někteří úředníci některých FÚ požadují po firmách aby kopírovali rodné listy dětí k tomuto prohlášení. Což zákon nevyžaduje a úředník tedy nesmí požadovat. No a společnosti to kopírovali aby měli klid, a teď zpracovávají údaje i o osobách, které nemají mít. Např. druhý rodič či prarodič.