Názor k článku Nejasnosti kolem výjimky z GDPR pro malé firmy. Nakonec ji využije jen málokdo od Tomáš Neugebauer - Vše je pouze jen názor, neboť výklad může...

Vše je pouze jen názor, neboť výklad může učinit jen soud (později, pokud se nepletu, též "superúřád"). Vše je o chápání právního textu! Vy to chápete příliš technicky. GDPR je právní předpis, který ochranu osobních údajů ve své podstatě pojímá jako abstraktní oblast, nikoliv přísně materialisticky, jak se jej snažíte uchopit vy. Chápu, že by to řešilo mnohé problémy, avšak tak to není.

GDPR je o "hraní si" a o vytváření vlastních modelů řešení, u kterých však je nutné být schopen prokázat soulad s GDPR. Není to o tom, co se smí a co se musí, ale o tom co jsem a co nejsem schopen si obhájit (na základě vyhodnocení rizik a podmínek), a to nejen vůči kontrolním orgánům(!), jako soulad [nikoliv splnění(!)] s GDPR (to je velice podstatný rozdíl). Praxe toto v průběhu času upraví (vytvoří se modely, jež budou obecně akceptovány), ale v podstatě toto zůstane jako princip GDPR (GDPR je postaveno na stejném základě jako BOZP, tedy je tam, kde byla BOZP na konci devadesátých let; lze podle toho dovodit, kde bude GDPR za dvacet let). I v budoucnu, když již budou přijaty obecně akceptované modely, nejenže bude možné, ale jistě se i najde někdo, kdo bude tohoto principu využívat a lidé budou zase nadávat, jak je to možné, když já musím dodržovat to co je "stanovené".

My se ve svých stanoviscích neshodneme, neboť každý k GDPR přistupujeme pod jiným úhlem jeho vnímání. Stanovisko k čl. 30 GDPR nejenže není, ale ani nemůže být jednotné, neboť nabízí více možností aplikace, než je pro praxi únosné. To praxe upraví, ale chce to čas.