Nejasnosti ohledně promíjení DPH u elektřiny a plynu: Jak to tedy bude?

Čeho a koho se prominutí DPH týká? 

V návaznosti na aktuální ceny energií, zejména potom ceny plynu a elektřiny, rozhodlo Ministerstvo financí ČR o prominutí daně z přidané hodnoty na dodávku elektřiny a plynu. Aby bylo možné DPH prominout, musí se jednat o zdanitelné plnění, které se uskutečnilo, nebo úplatu, u které byla povinnost přiznat daň a byla přijata v období od 1. listopadu 2021 do 31. prosince 2021.

Zároveň prominutí daně platí pro ty osoby, které nemají nárok na odpočet DPH. Jedná se tedy zejména o koncové spotřebitele – domácnosti. Prominutí daně se ale týká neplátců plošně – tedy i malých podnikatelů, živnostníků nebo neziskových organizací. Více o prominutí daně jsme psali v článku zde.

Vzhledem k tomu, že prominutí s sebou přineslo mnoho nejasností, vydalo Ministerstvo financí ČR na webových stránkách finanční správy doplňující informace. Jsou zde zodpovězeny časté otázky. 

Odečty elektroměrů

Zákon o DPH ani Rozhodnutí o prominutí daně neukládá plátcům povinnost provést povinný odečet elektroměrů a plynoměrů nebo učinit jiný mimořádný úkon, aby bylo možné zjistit stav k 1. listopadu nebo 31. prosince 2021. 

V návaznosti na právní úpravu v zákoně o DPH se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné ke dni odečtu z měřicího zařízení. To ovšem neplatí v případech, kdy je skutečná spotřeba zjišťována jinak než odečtem – například na základě výpočtu spotřeby pro jednotlivé bytové jednotky – v takovém případě lze za DUZP považovat den zjištění skutečné spotřeby. 

Přijaté zálohy

V případě přijetí zálohy v období od 1. listopadu do 31. prosince 2021 je DPH z těchto přijatých záloh prominuto. Pokud by se jednalo o zálohy přijaté mimo toto období, DPH prominuto není a nebude. 

Zákon o DPH ani Rozhodnutí o prominutí daně neukládá dodavatelům nebo zákazníkům povinnost měnit výši stávajících záloh. To samé platí pro rozdíl mezi částkou zálohy včetně daně a zálohy bez DPH. Povinnost vrácení rozdílové částky ve výši prominuté daně není zákonem ani rozhodnutím upraveno.

Co je tedy předmětem prominutí? 

Z důvodu různorodého použití plynů v případě domácností nebo podnikatelských subjektů bylo upraveno, čeho přesně se prominutí týká. Jedná se tedy o takový plyn, který je určen k použití nebo nabízený k prodeji pro pohon motorů. Prominutí se však týká také plynu, který je určený nebo nabízený k prodeji pro výrobu tepla bez ohledu na skutečnou spotřebu tepla.

Prominutí daně se tak vztahuje na plyn, který byl dodaný za účelem výroby tepla v domácnostech nebo domovních kotelnách, k výrobě elektřiny nebo pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech, příp. k pohonu motorů, jako je LPG či CNG. 

Jak je to s dnem uskutečnění zdanitelného plnění neboli DUZP?

Na základě Rozhodnutí o prominutí daně nelze měnit způsob stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění. Navzdory rozhodnutí tak musí být respektována zákonná úprava povinnosti přiznat daň.

Rozhodnutí o prominutí daně také neovlivňuje již existující smluvní dokumentaci a smluvní ujednání mezi dodavatelem energií a zákazníkem. V návaznosti na rozhodnutí tak nebude ovlivněno stanovení dne spotřeby, výše zaplacených záloh, povinnosti vrátit přeplatek ze zálohy a další. 

Jak je to při vyúčtování energií? 

Stanovení základu daně v případě vyúčtování a následném vypořádání záloh je řešeno v zákoně o DPH. V zákoně je tak obsaženo pravidlo pro určení základu daně, kterým je rozdíl mezi úplatou, kterou má dodavatel obdržet za uskutečněná plnění v cenách bez DPH a součtem obdržených záloh snížených o daň z těchto záloh.

Zákon o DPH také upravuje způsob určení sazby daně, kterou plátce při vypořádání záloh uplatní. Uplatnění sazby se potom liší v závislosti na tom, zda je vypočtený základ daně kladný nebo záporný. Pokud tedy vyjde kladný základ daně, uplatní se sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Jedná se o případy, kdy na základě provedeného vyúčtování vzniká zákazníkovi nedoplatek. Pokud by tedy tento den nastal v rozhodném období – tj. v období listopadu a prosince 2021, je tento kladný rozdíl celý v režimu prominutí od daně, a to bez ohledu na to, kdy došlo ke skutečné spotřebě. 

Pokud by se však jednalo o přeplatek, tedy záporný základ daně, uplatní se sazba daně, která byla uplatněna v den přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Zdaněno tak bude tou sazbou daně, která byla použitá při výpočtu daně u přijaté zálohy. To platí v případě, kdy byla přijata pouze jedna záloha, nebo v případě, kdy byla u všech přijatých záloh uplatněna jedna sazba daně.

Mnohem častější je případ, kdy před uskutečněním zdanitelného plnění bylo přijato záloh více. Pokud by bylo přijato více záloh a souhrn záloh by byl vyšší než hodnota uskutečněného plnění anebo by byly u přijatých záloh uplatněné různé sazby daně, použije se při vypořádání záloh taková sazba, která byla uplatněna ke dni přijetí úplat. 

V rozhodnutí je potom uvedeno, že „v případech, kdy se při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní sazby daně, které byly uplatněny při přijetí úplat, „a to pro tu část z každé přijaté úplaty, o kterou byl danou úplatou navýšen kladný rozdíl mezi souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 a základem daně podle § 36 odst. 1.“ „Navýšení kladného rozdílu“ v podstatě znamená, že by plátce měl u každé ze záloh postupně (od první zálohy chronologicky) zjišťovat, jaký je kumulativní součet všech záloh. U zálohy, u které tento kumulativní součet převýší hodnotu plnění podle § 36 odst. 1, bude při výpočtu daně z celkového přeplatku zohledněna částka odpovídající rozdílu mezi kumulativním součtem záloh a hodnotou plnění, a u všech následujících záloh bude zohledněna celá hodnota zálohy. Pro každou takto určenou část základu daně se uplatní sazby daně, které byly uplatněny při přijetí příslušných záloh."

V praxi to potom znamená, že základ daně bude rozdělený na více částí. Části, které připadnou na částky, které o jedna nebo více úplat přeplatí hodnotu poskytnutého plnění, použije se u těchto částek ta sazba daně, která byla uplatněna u příslušné zálohy. 

Jak se budou vystavovat doklady?

Při vystavování dokladů v období listopadu a prosince 2021 je plátce povinen vystavit daňový doklad bez uvedení sazby daně a výše daně pro rozhodné období. Na dokladu může být uvedeno, že se jedná o plnění v 0 % sazbě daně a že výše daně činí 0 Kč. 

Pokud by se jednalo o plnění, která jsou v režimu přenesené daňové povinnosti, postupuje dodavatel při vystavování dokladů tak jako doposud. 

Pokud byl daňový doklad vystaven před 1. listopadem 2021 a jedná se o doklad, na kterém je daň uvedena, například platební kalendář, nelze uvedený postup uplatnit. Takový doklad zůstává platný pro období mimo rozhodné období, kterým je listopad a prosinec 2021. Pro rozhodné období se pak bude jednat o předpis k úhradě, z kterého nelze uplatnit nárok na odpočet daně. Dodavatel má povinnost aplikovat prominutí daně na přijaté úplaty a tyto úplaty musí zahrnout v plné výši do základu daně dle zákona o DPH.

Jak se tato plnění budou vykazovat v daňovém přiznání k DPH?

Pokud se plátce DPH nebo identifikované osoby týká prominutí daně dle vydaného rozhodnutí Ministerstvem financí ČR, pak toto „plnění s prominutým DPH“ bude vykazovat v daňovém přiznání k DPH. Plnění bude vykázáno na řádku 26 daňového přiznání, a to v hodnotě základu daně stanoveného dle zákona o DPH. 

Pokud bude plnění poskytnuto v režimu přenesené daňové povinnosti, vykáže jej odběratel na řádku 25 daňového přiznání.

V kontrolním hlášení se tato plnění, u kterých došlo k prominutí daně, nevykazují. Neuvádí se ani ta plnění, u kterých došlo k prominutí daně a jsou v režimu přenesené daňové povinnosti.