Stát se prodavačem je jednoduché, ale určitě ne trendy. Tuto profesi proto mnozí považují za východisko z nouze a z toho důvodu ztrácí na kvalitě i významu. Na vině jsou podle oslovených odborníků hlavně velké obchody a obchodní řetězce, kde se z prodavačů stávají nádeníci doplňující zboží do regálů. Ztrácí tím potřebný kontakt a konfrontaci se zákazníky. Není to ale důsledek posledních pár let. Velkou měrou se na tom podepsal obrovský rozmach samoobsluh v 80. letech minulého století.
Pozice prodavače patří k těm nejhůře placeným. Podle serveru Platy.cz dostává prodavač 12 590 korun měsíčně, jde tedy jen o polovinu současného celorepublikového průměrného platu. Navíc od práce prodavače odrazuje pracovní doba. Zatímco čeští zákazníci možnost nakupování o svátcích a víkendech oceňují, prodavači už z toho tak nadšení nejsou. To vše se projevuje na jejich přístupu k zákazníkům a přímou úměrou dopadá i na prodejnost. Dobrý prodavač je přitom důležitou součástí každé firmy, která prodává zboží nebo služby. Ochota prodavačů rozhoduje o tom, kam si zákazník zboží přijde vybrat a jestli se ho rozhodne v dané prodejně i koupit.
Jak si vybrat toho nejlepšího
Sehnat práci nebo brigádu v obchodě není příliš náročné. Stačí sledovat nabídky ve výlohách, ptát se a vytrvat. Mnozí mají pocit, že prodavačem může být každý. Chytrý obchodník si ale z uchazečů vybírá. Rozhodující by měla být následující kritéria:
1. Vzdělání
Každý rok se v oboru prodavač vyučí zhruba 10 000 mladých lidí. Ne všichni jsou pro tuto pracovní pozici vhodní, ale člověk, který se prokáže výučním listem v oboru prodavač, by měl mít alespoň základní kvality. Absolvent oboru prodavač je kvalifikovaný pracovník, který se orientuje v marketingové sféře obchodu a konstruktivně řeší veškeré pracovní úkony. Uplatní se jako prodavač, pokladní, skladník v pozici zaměstnance velkých, středně velkých i malých provozoven. Absolvent je schopen provést veškeré úkony od objednání zboží, přes příjem a skladování zboží, umí připravit a vystavit zboží různého sortimentu k prodeji, ovládá techniku prodeje zboží v různých formách prodeje,
říká Ladislav Pochyla, ředitel Střední odborné školy obchodu a služeb v Olomouci.
Obor se řádně vyučuje tři roky a tudíž nelze srovnávat kvality absolventa s úrovní zaměstnanců, kteří jsou nabíráni takzvaně z ulice. Výuční list by měl garantovat určité dovednosti, které jsou definovány také Jednotnou závěrečnou zkouškou podle pravidel Národního institutu odborného vzdělávání,
dodává Martin Ruský, zástupce ředitele Střední školy hotelnictví a služeb a Vyšší odborné školy v Opavě.
2. Předchozí praxe
Prodavačka by měla být v prvé řadě vstřícná.
Když už člověk v oboru vyučen není, měl by prokázat předchozí praxi. Bohužel především velké řetězce na toto příliš nehledí. Do popředí se dostávají zcela jiné hodnoty. Při výběru nového zaměstnance klademe důraz především na aktivní přístup k práci a vzhledem k celotýdenní otevírací době také na časovou flexibilitu. Praxe v oboru není důležitá, ale je samozřejmě výhodou,
uvádí Michael Šperl, vedoucí mediálního marketingu společnosti Kaufland. Podobně jsou na tom i prodavači sítě Electro World. Při hledání nových kolegů je velice obtížné najít odborníka s praxí, který ve své funkci vyniká, a zároveň se orientuje také v elektronice. Proto u nás preferujeme především vlastní systém proškolování a také rozvoj našich pracovníků, kterým dáváme možnost sebevzdělání a růstu,
vysvětluje HR manažer společnosti Martin Znamenáček.
3. Zbožíznalství
Prodavač je zpravidla zaměřen na určitý druh zboží, například na potraviny, textil a oděvy, kuchyňské potřeby nebo motorová vozidla. Tento druh zboží musí vždy dobře znát, musí o něm umět dát zákazníkovi podrobné informace, musí se orientovat v hodnotě a v cenách příslušného zboží. Náplní práce prodavače je totiž poskytování odborných poradenských služeb souvisejících s prodejem. Zbožíznalství je samostatná vědní disciplína zabývající se hodnocením zboží a ochranou jeho užitné hodnoty. Dobrý prodavač by proto měl znát nejen cenu nabízeného sortimentu, ale také postupy jeho výroby, složení, pravidla použití a skladování.
4. Komunikativnost a ochota
Jedná se o jednu z klíčových charakteristik při výběru prodavače. Ten musí mít vrozený pozitivní vztah k lidem, být komunikativní a především chápat význam slova „zákazník“. Jak ukázal nedávný průzkum společnosti Daymaker, to, co odlišuje nejlepší od nejslabších prodejců, je interakce se zákazníky. Prodavači se většinou snaží aktivně odpovídat na otázky zákazníků, ale jen zřídka kladou otázky jako první. Tím pádem neprovádí analýzu potřeb zákazníka.
Samozřejmostí pro nás je vstřícné jednání se zákazníky a za tímto účelem máme vypracovaný systém školení pro zaměstnance na téma vstřícnost, práce na pokladně a podobně. Pravdou je, že ve většině případů je proškolení na tato témata nutné. Stejně jako následná pravidelná hodnocení,
dokládá Michael Šperl, mluvčí Kauflandu.
Důležité je, aby prodavači uměli zákazníkovi dopřát pocit, že je vítán, že ho rádi znovu uvidí, nabízet mu věc s argumentem, který ho osobně osloví, dokázat spojit nabízený produkt s jeho osobním životem, s osobní potřebou. Je proto nutné nastavit standardy obsluhy, zaškolit personál nejen ve zboží, ale také v prodejních dovednostech, argumentaci, vypracovat seznam nejčastěji kladených otázek a námitek, zákazníky a prodavače na ně připravit,
uvádí Vladimír Kuchař z Marketingové kanceláře.cz.
Překvapivé je, a to především u telefonu a emailu, že prodejci se nesnaží o nabízených produktech mluvit pozitivně. Slabou stránkou prodejců je také malá snaha o uzavření obchodu a nabídka doplňkového prodeje. Maloobchodní řetězce investují enormní částky na přilákání návštěvníků, ale už se nezaměřují na to, aby se v jejich obchodech, po telefonu či na internetu stal z návštěvníka jejich zákazník. Fakt je, že dobré setkání mezi zákazníkem a prodejcem, kdy zákazník odchází s úsměvem na tváři, znamená zvýšení prodeje. Já osobně vidím velký potenciál v českém maloobchodě,
říká Natalia Folbrycht, ředitelka společnosti Daymaker.
5. Vzhled
Ačkoli se to může zdát podřadné a případně i diskriminační, i vzhled prodavače hraje důležitou roli. Prodavačka v cukrárně, která váží 130 kilogramů, nebude v době, kdy se do popředí zájmu dostává zdravý životní styl, tou nejlepší volbou. Zákazníci ji mohou považovat za důkaz toho, co s nimi konzumace nabízených zákusků udělá. Stejně dokáže odradit zanedbaná prodavačka v drogerii. Osobně mám zkušenost s prodavačem v nejmenovaném obchodním řetězci, který zřejmě nikdy neslyšel o deodorantu. Paradoxně několik let pracoval v drogistickém úseku a jím opomíjený deodorant si mohl koupit i za akční cenu 27 korun. (poznámka autora)
Základní odborné dovednosti prodavače:
- samostatně objednává zboží s využitím dostupné výpočetní techniky i jiných způsobů
- odpovědně přijímá zboží, provádí reklamace u dodavatele, ovládá manipulaci s průvodními doklady, bezpečně manipuluje s přepravními obaly a s přepravní technikou
- uskladňuje zboží podle jeho charakteristiky, sleduje kvalitu, využívá systémů skladové mechanizace
- samostatně upraví a připraví zboží k prodeji
- orientuje se v prodávaném sortimentu, značení zboží, používá odbornou terminologii
- poskytuje informace o zboží, odborně předvede výrobek, zabalí výrobek běžným i dárkovým způsobem
- ovládá techniku prodeje v pultových prodejnách, samoobsluhách různé velikosti, v provozech s volným výběrem zboží i dealerským způsobem
- obsluhuje stroje a zařízení prodejny určené k označování, dělení, vážení, měření
ČLÁNKY DO MAILU