Názor k článku Největší čeští nacionalisté? Přece zemědělci od Venkovan - Přeji všem příjemný den. Jak je vidět, stále ještě...

Přeji všem příjemný den.
Jak je vidět, stále ještě existují názory i mezi novináři, že zemědělství je skvělý byznys. Není nutné se příliš snažit, ale počkáme si na dotace a pomoc státu a bude nám hej. Je s podivem, že tento názor zaznívá od redaktora, který se prý specializuje na hospodářskou politiku. Ano zemědělství je politika. Měl by to vědět i takový specialista, jako je pan Morávek. Jeho článek je naprosto tendenční. Pan redaktor naprosto přehlíží, že české zemědělství nepůsobí v tržním prostředí s rovným postavením všech účastníků. Naprosto opomíjí skutečnost, že ty mléčné výrobky, maso či pečivo, které si může na českém trhu zakoupit od zahraničních dodavatelů, jsou rovněž dotované a vyšším procentem dotace než ty české. Vzhledem k tomu, že český maloobchodní prodej ovládají zahraniční společnosti, klidně budou odebírat zboží od společnosti, která jim dodává zboží v jiné zemi - jeden partner = menší náklady pro obchodníka a větší výroba pro dodavatele. Má ale česká firma stejné šance jako dodavatel pro obchodníka i jiném státu? Nemá, protože tam patriotismus, který pan redaktor napadá, funguje. Položme si také otázku, zda má zemědělec rovnou pozici v tržním řetězci od producenta suroviny po obchodníka? Mohu opět konstatovat, že nemá. Pokud vezmene výkupní organizace surovin od zemědělců a zahrneme jen Českou republiku, tak je nadpoloviční část trhu ovádána společnostmi Agrofert, Agrotrade a Agropol, což jim umožňuje s požehnáním českého antimonopolního úřadu si diktovat ceny. U zpracovatelů masa či drůbeže je podobná, neboť zde opět působí silné skupiny pod vedením výše uvedených společností. U mléka je to prakticky totožné, neboť trhem opět zamíchá pan Babiš se svojí skupinou Agrofert, který kupuje skupinu Olma. Mění se pouze názvy společností, ale prakticky platí skutečnost, že polovina trhu je ovlivňována pouze několika společnostmi. A jak je to v případě zemědělců? Prvních deset společností či družstev v oboru zemědělské prvovýroby neovládá ani 10 % trhu v této oblasti a na 50% podíl na trhu se musí složit stovky prvovýrobců. Je to podle pana Morávka rovné postavení účastníků na trhu? Podle mě není, ale jak je vidět, podle někoho ano.
Nevím jakou má pan redaktor mzdu, nebo jaký je jeho příjem z podnikání, ale všeobecně je známo (potvrzeno ČSÚ), že v zemědělství jsou nejnižší mzdy. Když je to takový skvělý byznys, proč toho nejsou obrazem i mzdy? Proč pan redaktor nepodniká v zemědělské prvovýrobě, když je to takové podnikání bez rizika? Vzhledem k zájmu o podnikání v této oblasti to asi nebude tak růžové, jak se snaží pan redaktor ve svém článku vylíčit.
Ano, podnikání v zemědělské výrobě je značně ovlivněno dotační politikou, ale bez ní to v České republice není vzhledem k situaci na současném evropském trhu možné. Jsou rovné podmínky dány tím, že např.nizozemský zemědělec dostane třicetiletou hypotéku bezúročnou na nákup zemědělské půdy v České republice?
Veřejnosti jsou vystavovány na oči výše ročních dotací, které plynou do zemědělství. Je s podivem, že se nikdo např.nezaobírá roční výší investičních pobídek pro investory v průmyslu? Kolik vlastně činí natř. ztráta na daních z příjmů právnických osob (což je jiná forma přímé dotace) v důsledku těchto odpustků našich politiků velkým nadnárodním korporacím, které v ČR zřídí montovnu a po uplynutí daňových prázdnin přesídlí za levnější pracovní silou dále na východ? Není tato daňová ztráta srovnatelná s výší dotací pro české zemědělství? Navíc zemědělec si půdu nepřenese dále na východ, ale bude stále podnikat v ČR a bude zde platit stále daně.
Pokud je české zemědělství tak špatné, je také možná jiná varianta využití českého venkova. Zaměstnejme pracovníky ze zemědělství jinde. Mohou jít pracovat do průmyslu a služeb (nahradí pracovníky z jiných zemí, kteří v průmyslu pracují). Přestěhují se do měst a budou spokojeni. Budou mít minimálně stejné mzdy, garantovaný objem týdenní pracovní doby, 5-ti týdenní dovolenou a budou spokojeni. Vesnice budou pouze pro rekreaci pracovníků z měst. Na polích nechť roste tráva a nálety, ať tu máme tu správnou džungli. Krávy a prasata vypustme do přírody, lovci z měst už patřičné množství odstřelí pro své trofeje. Budou se udržovat pouze průjezdné uličky pro vyjížďky na koních pro movitější klientelu z měst. Nebudou se vyplácet žádné dotace zemědělcům a všichni si budou rovni. Zemědělci si již nebudou stěžovat, že letos byla nízká úroda v důsledku sucha.
Pokud je toto představa budoucího českého venkova v očích pana redaktora, tak to není představou mojí a asi ani dalších lidí, kteří na štěstí o této věci rozhodují. Ono totiž plánovat v zemědělství není tak jednoduché. Můžete pracovat každý rok stejně, použijete stejné postupy, ale za rok máte místo 5 tun obilí z hektaru pouze 3 tuny. Při stejném počtu selat vám obchodník příští rok odebere pouze 70% vepřů a těch zbylých 30 % překrmujete, takže zvyšujete náklady, protože vepř není výrobek, který dáte na sklad a on vám tam počká, než sežete nového odběratele.
Vážený pane redaktore, než se příště zase pustíte do kritiky zemědělství, udělejte si nejříve rozbor odvětví, nebo si nejlépe ověřte v praxi ty "skvělé podmínky" českých zemědělců. Vaše současné úvahy uvedené v článku jsou naprosto zcestné a zavádějící. Vaše označení zemědělců za permanentní ufňukánky není založeno na realitě a je urážkou pro pracovníky, kteří v této oblasti podnikají a pracují. Odvětví, které prošlo nejrozsáhleší proměnou od dob sametové revoluce si to prostě nezaslouží.

S pozdravem

Václav Tůma
Plzeň

PS: Zkuste si představit svůj pracovní týden v následující podobě:
Pondělí až neděle:
5.-8.hod.- krmení krav a telat, dojení, čištění stáje
8.30-15.30 hod - sečení trávy, obracení sena
16.00 - 19.00 hod. - krmení krav a telat, dojení, úklid stáje

Jak by se Vám tento pracovní týden líbil za nějakých 25-30.000,-Kč/měsíčně, když budete podnikat sám na sebe.

Jsou samozřejmě i jiné varianty. Je možné chodit krmit vepře na 8 hod. denně za nějakých 15.000,-Kč / měsíčně.