Krize se již rozšířila do Evropy a i finanční instituce na našem kontinentě začínají mít potíže. Některé evropské banky se dostaly do existenčních problémů a státy je v reakci na to znárodnily. Nejvážnější situace nastala zřejmě na Islandu, kde se otevřeně hovoří o státním bankrotu. Jak tváří tvář krizi obstojí české finanční ústavy?
Banky jsou zdravé, ale…
Podle všech dosavadních vyjádření se české banky nacházejí v dobrém stavu. Na rozdíl od svých západoevropských kolegyň neinvestovaly do rizikových projektů a oprávněně se dají považovat za ekonomicky zdravé. Jenže ani naprosto zdravá banka nemusí být uchráněna od těch nejhorších pohrom. Stačí jen, aby klienti zpanikařili a rozhodli se masivně vybrat své vklady (uskutečnit tzv. run na banky) a sebe zdravější banka padne. „Na vině“ je současný systém bankovnictví, kdy mají komerční banky za povinnost držet pouze část prostředků svých střadatelů (tzv. povinné minimální rezervy) a se zbytkem mohou volně nakládat a dále je investovat. V Česku je stanovena povinná míra rezerv na 2 %.
Systém částečných rezerv vznikl v Anglii
Bankovní soustava založená na bankách s částečnými rezervami vznikla v Anglii v 17. století. Tamní zlatníci, u kterých obchodníci schovávali své peníze, pochopili, že ke krytí vkladů nepotřebují plnou hotovost, ale stačí jim likvidní rezervy ve výši okolo 20 %. Majitelé vkladů totiž nikdy nevybírají své peníze vklady najednou. Zbylé peníze pak půjčovali na úrok. Tento počin se ukázal jako velice výhodný a zlatníci pak v rámci konkurence mohli dokonce nabídnout i úroky z vkladů. Započali tak úspěšný vývoj bankovní soustavy v Anglii a v podstatě celé země, která se zanedlouho poté stala světovou velmocí.
Považujete současnou krizi za
Panika, noční můra bankéřů
Bankovní systém založený na částečných rezervách sice podporuje ekonomickou aktivitu a hospodářský růst, ale má také svá úskalí a nebezpečí. Tím hlavním nebezpečím je tzv. run na banku (hromadné vybírání vkladů). Bankovnictví je křehké odvětví, protože stojí a padá s důvěrou vkladatelů. Dokud důvěra trvá, banky jsou pevné, když důvěra mizí, banky se hroutí,
poznamenal český ekonom Robert Holman.
Pokud by totiž vkladatelé ztratili z nějakých důvodů důvěru v banky a zachvátila je výběrová panika, celý systém bankovnictví by se sesypal, jak domeček z karet. Právě proto představitelé bank neustále opakují, že jejich banky jsou naprosto zdravé. Právě proto přijímají vlády různá opatření typu garance vkladů. Koneckonců i americká finanční injekce měla mít především psychologický efekt. Všichni se totiž v současnosti hlavně snaží vzbudit a udržet důvěru v bankovní systém. Můžeme jen doufat, že se jim to podaří.
ČLÁNKY DO MAILU