Někdy se přiznání vyplatí podat, i když nemusíte. Víme, kdy na tom vyděláte

Obecně jde o poplatníky, kteří měli po část roku zdanitelné příjmy, nepožádali o roční zúčtování nebo nepracovali po celých 12 měsíců. Zálohy na daň sice platili, zároveň však nevyčerpali celou základní slevu na poplatníka (případně další slevy), která i pro rok 2016 činí 24 840 korun.

Klasickým příkladem jsou nezaměstnaní

Skupinou, které se daňové přiznání standardně vyplatí podat, jsou lidé, kteří byli po část roku zaměstnaní a část roku strávili na pracovním úřadě. Během roku totiž zaměstnanci uplatňují základní slevu v měsíční výši (2070 korun), takže pokud například v říjnu přijdou o práci, nestihnou slevu celou vyčerpat. Díky podání daňového přiznání ale mohou nezaměstnaní získat slevu na dani v plné výši. K daňovému přiznání musí každopádně přiložit tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech.

Příklad

Pan Blažek byl zaměstnaný do konce října 2016. Zbylé 2 měsíce strávil na úřadu práce. Za 10 měsíců práce dostával superhrubou mzdu ve výši 30 000 korun měsíčně. Na potvrzení o zdanitelných příjmech má tak uveden základ daně ve výši 300 000 korun. Na zálohách na dani pan Novák zaplatil 24 300 korun. 

Ze základu daně 300 000 korun činí daň 45 000 korun. Vzhledem ke slevě 24 840 korun dělá výsledná daňová povinnost 20 160 korun. Na zálohách ale už pan Blažek uhradil 24 300 korun. Jestliže podá přiznání, finanční úřad mu vrátí rozdíl, tedy 4140 korun. 

Přiznání se díky stejnému principu může vyplatit podat i novopečeným maminkám, které byly několik měsíců na mateřské dovolené a které ještě část roku pracovaly. Opět tak lze získat již zaplacené zálohy na daň. Rovněž se může stát, že se žena vrátí z mateřské dovolené, avšak zaměstnavatel již pro ni nemá místo, a domluví se s ní proto na ukončení pracovního poměru a odstupném. Z odstupného se sice srazí daň, i ta se ale dá získat při podání daňového přiznání nazpět. Podobně je výhodné podat přiznání i pro poplatníky, kteří strávili část roku na nemocenské.

Nejde jen o základní slevu

Vydělat na podání přiznání mohou i studenti, kteří během roku dostávali peníze na různých brigádách a nepožádali o roční zúčtování. Aby ale mohli slevy uplatnit, muselo se jednat o nepřekrývající se brigády (uzavřené například pomocí dohody o provedení práce) a studenti museli u zaměstnavatelů podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, známé také jako tzv. “růžový formulář”. V případě podání přiznání lze navíc uplatnit i slevu na studenta ve výši 4020 korun.

U slevy na studenta je třeba jen dát pozor, zda byl poplatník studentem celý rok. Pokud jen část roku, počítá se sleva v poměrné výši. Kromě potvrzení o příjmech musí studenti k přiznání přiložit i potvrzení o studiu.

Příklad

Pan Jindrák si v roce 2016 vydělal během 3 měsíců celkem 100 000 korun. Pracoval vždy na dohody o provedení práce a u zaměstnavatelů měl podepsané prohlášení k dani. Celý rok byl navíc studentem vysoké školy. Na zálohách na dani pan Jindrák zaplatil 7785 korun. 

Pokud pan Jindrák podá daňové přiznání, může využít základní slevu 24 840 korun a také slevu na studenta ve výši 4020 korun. Vzhledem k tomu, že slevy jsou vyšší než daňová povinnost, která činí 15 000 korun, finanční úřad po podání daňového přiznání panu Jindrákovi 7785 korun vrátí. 

Ani srážková daň nemusí být konečná

Už třetím rokem mohou na podání přiznání vydělat i poplatníci, kteří pracovali na dohodu o provedení práce daněné srážkovou daní. Srážková daň se přitom vztahuje na všechny odměny z dohody o provedení práce v rámci jednoho měsíce vyplacené jednomu zaměstnanci týmž zaměstnavatelem. Podmínkou je, že není podepsán tiskopis Prohlášení k dani (tzv. růžový tiskopis). Jinak by se jednalo o daň zálohovou (bez ohledu na výši odměny). Podpis se vždy vztahuje na všechny druhy příjmů zúčtované plátcem. Podpisem tiskopisu má zaměstnanec možnost uplatnit měsíční slevy na dani a po skončení zdaňovacího období požádat o roční zúčtování daní. Ovšem podepsat lze za stejné období pouze pro jednoho plátce daně (pro jednoho zaměstnavatele).

Poplatník navíc musí do svého daňového přiznání zahrnout všechny své příjmy z dohod o provedení práce, které měl v uplynulém období. Takzvaně všechny odměny, nebo vůbec žádné (v roce 2014 toto pravidlo neplatilo a poplatník nemusel v přiznání uvádět všechny své dohody o provedení práce).

Čtěte více: Zahrňte si srážkovou daň z dohod o provedení práce do daňového přiznání