Některé hudební kluby si z opatření velkou hlavu nedělají, omezení ignorují

Patřilo mezi ně například usazení zákazníků tak, že je mezi nimi odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu s tím, že u jednoho stolu sedí nejvýše 4 osoby s výjimkou osob ze společné domácnosti. Až do soboty 26. června v provozovnách platil také zákaz produkce živé hudby a tance. 

Jak zdůrazňuje na úvod Petr Wittmayer z libereckého Monet lounge baru, ne vždy je bar podnikem, kam se lidé přijdou opít a dělají nepořádek a mrzí ho, když tak obecně bary společnost vnímá. Jejich bar měl před koronavirem tendenci jít zcela jinou cestou, kdy oslovovali začínající kapely z širokého okolí a chtěli jim poskytnout prostor k jejich produkci a také domlouvali vernisáže autorů z Liberecké kraje, kteří jsou nyní úspěšní nejen doma, ale i ve světě. Jejich vizuál i sortiment odpovídá spíš gentlemanskému klubu konce 19. století se zámeckým nábytkem. Není to tedy jen o tom, že si lidi vyměňují názory u alkoholu. Před koronou jsme byli v kontaktu přibližně s dvanácti kapelami a vernisáže byly ve stádiu příprav a řešili jsme již instalace s autory. Bylo v tom dost energie, času mnoha lidí i peněz za propagaci a koronavirus to vše zhatil, dodává.

Opatření se jen píší…

Podle Petra Wittmayera je kapacita omezení, která se projeví na tržbě, nicméně mnohem horší je nemít možnost se kulturně projevit. Obecně jim přijdou opatření často nelogická. Pokud se dodrží rozestup a kapacita, tak je snad jedno, jestli hraje hudba z repráku nebo je možnost nechat zahrát kapelu. Vzduchotechnika funguje, větraný prostor máme. Zde odpadá argument o zadýchaném prostředí, kde se kumulují vydechované částečky s případným virem, popisuje. Loni byla omezena přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi 0:00 hodin a 6:00 hodin, s čímž také majitelé barů nesouhlasili a vnímali nařízení jako zmatečná. 

Podle Petra Koláře z Hoffa Baru se lidem nemuselo nic vysvětlovat. „Všichni to vědí a nejede přes to vlak,“ říkal tehdy. Oproti tomu Roman Kozumplík z brněnského Rusty Nail music clubu přiznává, že z opatření nedodržovali ani jedno. Horší podle něj bylo omezení živé hudby, protože se nevyplatí mít otevřený hudební klub bez živé hudby a tance. Podobně mluví i Aleš Satinský z Iris club & music bar v Havířově. Omezení se v Česku moc neřeší, spíše se jen píše a ve finále… Však to znáte, říká. 

Lidem se dovnitř nechce

Aleš Satinský serveru Podnikatel.cz prozradil, že se lidé vrací, ale hodně pomalu. A rozhodně to podle něj není to, co to bývalo před covidem. Také v Monet lounge baru je návštěvnost nepravidelná a spíše malá. Podniky bez zahrádek jsou na tom v létě vždy hůře, nicméně teď je to fakt extrém, podotýká Petr Wittmayer. Do Rusty Nail music clubu v Brně se vrátilo cca padesát procent návštěvníků s tím, že se jim dovnitř moc nechce a starší posluchači chodí málo.

Je potřeba se oklepat

Už jsme psali o gastronomických provozech, které podnikaly kroky, aby zaujaly své zákazníky. Například Bar, který neexistuje přišel s jedinečným koktejlovým menu s názvem Paralelní reality. Popustili uzdu fantazii a spojili dvanáct koktejlů s dvanácti snovými scénáři, ve kterých najdete sci-fi vize budoucnosti, absurdity dnešních dnů, humorné metafory anebo vaše vlastní skryté významy. Prostřednictvím našich Paralelních realit si budete moci vyzkoušet Nitrožilní četbu, objednat si Tatéra na dobírku nebo se ponořit do světa Hypnospace, popisovali na Facebooku. V Iris club & music bar žádné akce na zaujmutí nebo přilákání návštěvníků nedělají a v Brně zase zkusili dva on-line koncerty, ale nebylo to ono. V Monet lounge baru měli v pátek 2. července irskou noc s živou kapelou, jinak žádné speciální nebo slevové akce neplánují. Snažíme se oklepat a jet dál, sděluje Petr Wittmayer.

Nahlédněte do pražského baru Ježkovy voči: 

• 
• 
• 

Dalších 31 fotografií

Situace je nestabilní

Roman Kozumplík říká, že žádný personál nemají a klub mají jako koníček. Aleš Satinský barmanky měl a má pořád stejné, ale jinak se dost gastronomických podniků potýká s nedostatkem personálu. Petr Wittmayer prozrazuje, že jim zaměstnanci nezůstali a někteří odešli z gastra obecně. On sám se tomu jako majitel ani nediví, protože situace stále není stabilní, a to ani díky přístupu vlády. Nejen s ohledem na události proběhlé, ale i následující. Obava z návratu pandemie v září tu je. Kdyby se vláda k věcem postavila rozumně a již nyní vytvořila pravidla, jak bude postupovat a vytvářet opatření, pokud se pandemie vrátí, dýchalo by se nám všem lépe, uzavírá.