Více než 20 let se nakládání s fondem FKSP (Fond kulturních a sociálních potřeb) řídilo vyhláškou č. 114/2002 Sb. Vyhláška byla čas od času novelizována. Měnily se možnosti, jak prostředky z fondu využívat, což korespondovalo s aktuálními trendy preferencí podpory zaměstnanců ze stran zaměstnavatelů a především státu. Jedná se totiž o významný benefit pro zaměstnance ve veřejné správě.
Pro státní podniky se povinnost mít vytvořený tento fond vztahuje až od roku 2020. Platí pro ně určité výjimky a v některých případech odlišná pravidla.
Na čem je systém založen?
Systém je založen na povinném každoměsíčním odvodu prostředků na vrub zaměstnavatele do fondu. Výše odvodu odpovídá stanovenému procentu z celkové roční výše vyplacených hrubých mezd ze všech uzavřených pracovních smluv zaměstnavatelem. Jedná se o zúčtované náklady na platy/mzdy, náhrady platů/mezd a odměny za pracovní pohotovost.
Jak se měnilo odváděné procento?
Povinné odváděné procento se v průběhu času měnilo.
| Rok | 2002–2010 | 2011–2015 | 2016 | 2017–2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|
| Procento odvodu | 2 % | 1 % | 1,5 % | 2 % | 1 % |
Začínalo se na sazbě 2 % a k první změně došlo za vlády Vladimíra Špidly v rámci jeho úsporného balíčku. Po odeznění rozpočtové krize se povinné procento začalo opět pozvolna navyšovat. Čím vyšší procento odvodu do fondu, tím vyšší mohou být benefity pro zaměstnance.
Nyní s odstupem času můžeme vidět, jak podpora benefitů v letech s nižším procentem odvodu klesala. Příspěvkové organizace omezovaly zejména příspěvky na rekreaci, kulturu. Přispívaly hlavně na stravování. Od roku 2017 příděl opět vzrostl a čerpání se časem opět v mezích zákona rozšiřovalo.
Na co bylo možné z fondu přispívat?
V posledních letech došlo k několika významným změnám v této oblasti, kdy se do popředí preferencí dostává podpora spoření na stáří. Postupně k penzijnímu připojištění přibyla možnost podpořit doplňkové penzijní spoření. Výše příspěvku zaměstnavatele na spoření začala být od roku 2021 podmiňována výší příspěvku samotného zaměstnance (do té doby byla obdobná podmínka pouze u příspěvku na soukromé životní pojištění). Zaměstnavatel nově nesměl přispět ročně více než činily v daném roce částky odeslané zaměstnancem na daný spořicí produkt. Cílem bylo přimět zaměstnance, aby si spořili více. Tato zásada byla od 1. ledna 2024 zrušena.
Spoříte si na důchod prostřednictvím penzijního spoření?
Konsolidační balíček přinesl zásadní změny
K naprosto zásadnímu zlomu došlo na začátku letošního roku. Vyhláška FKSP 114/2002 Sb., byla v rámci konsolidačního balíčku zrušena. Povinnost tvorby fondu nicméně trvá dál a řídí se i nadále zákony č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Co se týče výše přídělu a způsobů čerpání, nyní se organizace řídí novelizovanými právní úpravami na úrovni dílčích zákonných předpisů vztahujícím se k hospodaření daných institucí.
Komu byl snížen příspěvek na stravování?
K zajištění jednotného postupu při tvorbě a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb byl vydán Ministerstvem financí ČR s účinností od 1. ledna letošního roku závazný metodický pokyn, který specifikuje změny, k nimž došlo a právně je vykládá.
Příděl do FKSP byl v důsledku výše uvedených změn snížen na 1 %. Toto snížení má opětovný negativní dopad na rozsah benefitů poskytovaných zaměstnancům napříč státní správou. Když vezmeme v úvahu, že v lednu nedošlo k navýšení platů například v resortu školství, navíc byly i významně omezeny dosavadní benefity. V mnohých školách tak byly zrušeny odměny k životnímu jubileu a sníženy příspěvky na stravování zaměstnanců.
Další důležitou změnou je povinnost použít nejméně 50 % základního přídělu do fondu na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. V praxi to znamená snahu o jednoznačnou motivaci zaměstnanců, aby si takovéto spoření zřídili, pokud ho dosud neměli. Kromě původních forem spoření (penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění) lze přispívat i na nový dlouhodobý investiční produkt.
Další účinné změny
Jednou ze zásad čerpání je zásada rovného přístupu všech zaměstnanců v pracovním poměru bez ohledu na dobu délky trvání zaměstnání, tj. zda je uzavřeno na dobu určitou či neurčitou, výši úvazku. Pokud tedy polovinu přídělu FKSP je třeba vyplatit do jmenovaných spořicích produktů, jsou jednoznačně vyřazeni ti zaměstnanci, kteří žádné takové spoření nemají. Jejich potenciální příděl bude rozdělen mezi ostatní zaměstnance.
Je samozřejmě nasnadě, aby si zaměstnanci taková spoření pořídili. Nicméně podíváme-li se blíže na věkové složení zaměstnanců v mnohých institucích, zejména školách, zjistíme, že někdy i více než jedna čtvrtina z nich je v důchodovém věku. Tudíž jejich spořicí produkty už dosáhly cílové čáry a spoření jako takové bylo dospořeno a zrušeno.
Vzhledem k tomu, že stát nebude nově přispívat na tyto produkty poživatelům starobního důchodu, nevzniká motivace ze strany těchto zaměstnanců si tyto produkty nově pořizovat a zavazovat se na další roky k novému spoření. O výhodu FKSP tedy z valné části přijdou.
Nová povinnost čerpat určitou výši prostředků na daný účel
Letošní právní úprava je zlomová i v tom, že dosavadní vyhláška nabízela (nepodmiňovala), na co lze prostředky fondu použít. Nyní nově vznikla zaměstnavatelům povinnost určitou výši prostředků čerpat na daný účel. Organizace musely přepracovat své interní směrnice k čerpání prostředků FKSP a omezit výdaje na mnohé jiné benefity a oddělit si finanční prostředky pro spořicí produkty na stáří.
Organizace proto omezují například výdaje na podporu stravování svých zaměstnanců, což se jeví v dnešní době vysokých cen potravin jako kontraproduktivní. Hlavní příčinou je právě snížený příděl do fondu.
