Nelegální práce není v Česku ničím výjimečným. Ať už se jedná o zaměstnávání cizinců, práci na černo nebo švarcsystém. „Pracovníci“ výkonem takové činnosti neplatí řádně daně, neodvádí sociální a zdravotní pojištění. „Zaměstnavateli“ se samozřejmě snižují náklady na pracovní sílu. Ovšem ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna 2012 v boji s nelegálním zaměstnáváním výrazně posiluje. Umožňuje to stávající legislativa i plán kontrol, který vzrostl ve srovnání s rokem 2011 čtyřnásobně. Čtěte také: Pokuta 1,5 milionu pro firmu. Zaměstnala nelegálně Vietnamce
Co je nelegální práce?
Pojem nelegální práce specifikuje s účinností k 1. lednu 2012 zákon o zaměstnanosti. V paragrafu 5 písm. e je uvedeno, že nelegální prací je:
- výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, nebo
- pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení (zelená nebo modrá karta),
- pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky.
Výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah
Jestliže pracuje občan v závislé práci, musí to být na základě uzavřené pracovní smlouvy nebo sjednané dohody o provedení práce či pracovní činnosti. Definice závislé práce je k 1. lednu 2012 v zákoníku práce upravena. V paragrafu 2 se píše, že:
- Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
- Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Na rozdíl od činnosti, která je vykonávána na základě obchodního vztahu mezi firmou a OSVČ. Podnikáním je dle § 2 živnostenského zákona plnění svěřených úkolů, a to samostatně, soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem zisku, za podmínek stanovených živnostenským nebo obchodním zákoníkem.
Legálnost vztahu je třeba prokázat
Na případnou kontrolu by se měli zaměstnavatelé, zaměstnanci i OSVČ předem připravit. Zejména, pokud se jedná o výkon na odloučeném pracovišti, například v provozovně či na staveništi. Co mohou inspektoři v terénu požadovat, jsme zjistili u Státního úřadu inspekce práce. Pro server Podnikatel.cz uvedl náměstek generálního inspektora Jiří Mácíček, že je třeba u každé osoby, která se v době kontroly nachází na pracovišti zaměstnavatele a vykonává zde práci, prokázat, na základě jakého právního vztahu se zde nachází a práci vykonává. Podle § 136 zákona o zaměstnanosti je právnická nebo fyzická osoba povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu (a dále dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3 zákona o zaměstnanosti u cizinců),
vysvětluje Jiří Máciček. Dodává, že jestliže se na pracovišti vyskytuje OSVČ, která zde vykonává práci pro zaměstnavatele na základě jiného než pracovněprávního vztahu, je rovněž žádoucí, aby byl k dispozici inspektorům doklad prokazující tento vztah mezi nimi. Kupříkladu kopii smlouvy o dílo apod. Čtěte také: Jak se vyhnout švarcsystému a přesto ušetřit?
Mobilní kanceláře inspekce urychlí kontrolu
Náměstek generálního inspektora dále upozorňuje, že pokud se na pracovišti vyskytne OSVČ, která zde pro zaměstnavatele vykonává práci a která nese všechny znaky závislé práce a má i její důsledky předpokládané zákonem, bude se jednat o nelegální zaměstnávání. Tedy výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Inspektor v souladu se zákonem o inspekci práce a zákonem o státní kontrole zjišťuje skutečný stav na místě při kontrole. Toto zapisuje do protokolu o výsledku kontroly. Kontrola může být zahájena a skončena v jediný den na místě. Mobilní kanceláře, které kontroloři nyní využívají, takovýto postup umožní. Je pak na účastnících správního řízení, ve kterém se bude rozhodovat o uložení sankce, aby případně svá tvrzení o neporušení zákona prokázali,
doplňuje Jiří Mácíček. Čtěte také: Zaměstnáváte na černo? Připravte se na kontroly. Budou důsledné
Povinnost prokazování se týká i zaměstnanců
V místě pracoviště by tedy měly být k dispozici kopie dokladů. V praxi si lze představit i situaci, kdy stavební dělník bude její kopii pracovní smlouvy v kapse u montérek. Státní úřad inspekce práce to v podstatě potvrdil. Jestliže je pracovištěm zaměstnavatele provozovna, např. provozovna s více zaměstnanci, kteří mají svého vedoucího, lze dle Jiřího Mácíčka předpokládat, že kopie těchto dokladů zaměstnanců budou u tohoto vedoucího zaměstnance. Ovšem pokud práci na pracovišti vykonává jeden zaměstnanec (např. stánkový prodej) musí zaměstnavatel zajistit, aby doklad prokazující druh právního vztahu měl u sebe. Jak pracovní smlouva, tak dohoda o pracovní činnosti, respektive dohoda o provedení práce musí být sepsána písemně, a to nejpozději dnem nástupu do zaměstnání (výkonu činnosti),
připomíná náměstek generálního inspektora Jiří Mácíček. Čtěte více: Úřady vyhlašují válku švarcsystému, zvýší počet kontrol
Sankce rozhodně nebudou zanedbatelné
V případě, že bude OSVČ prokázán zastřený pracovněprávní vztah, může být příjem z takové činnosti na základě následné kontroly finančního úřadu dodatečně zdaněn. Samozřejmě včetně příslušných odvodů. Na základě zákona o daních z příjmů může berňák zjistit základ daně jinak než z jeho účetnictví. Samozřejmě se jedná o (ne)uplatnění výdajů. Ať už skutečných nebo paušálních. Osobě vykonávající práci bez platného pracovního povolení nebo práci tzv. na černo může být uložena pokuta až do výše 100 000 korun. Čtěte více: Švarcsystém se opět stane “ofiko” nelegálním, vysoké tresty hrozí i pracovníkům
V případě „zaměstnavatele“ je situace ještě horší. Možná pokuta byla s účinností od 1. ledna 2012 zvýšena z pěti milionů na milionů deset, přičemž minimální výše pokuty činí 250 000 korun. Ale nejde jen o peněžní pokuty. Svým jednáním se může firma dopustit trestného činu podle trestního zákona nebo podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Trest odnětí svobody může být vyměřen u fyzické osoby až na šest měsíců nebo může být uloženo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty nebo zákaz činnosti.
Foto: www.isifa.com