Nejde totiž jen o to mít na netu báječný design a argumenty, proč si objednat zrovna vaše produkty nebo služby. Webovky také musí odpovídat zákonným pravidlům.
Stará povinnost, která všem nepřešla do krve
Jak udělat vymazlený firemní web nebo web podnikatele na volné noze, na který budou všichni klikat jako diví? Nejde jen o skvělý moderní design, chytlavé texty, lákavá videa nebo přitažlivé fotky.
Jak na web a neutratit přitom majlant se dočtete v článku Na web na míru se vykašlete. Víme, jak můžete začít lépe a levněji.
Je potřeba doladit i všechno, co souvisí s dodržováním zákonů. S autorským právem v souvislosti s texty a vzhledem, ale také třeba s občanským zákoníkem, který podnikatelským webům ukládá jistou informační povinnost.
Podnikatelé totiž musí na svých internetových stránkách uvádět identifikační údaje. Je to povinnost, která pro ně plyne ze zákona. Není to žádná novinka, ale pravidlo, které platí už více než deset let, od novely někdejšího obchodního zákoníku v roce 2008. Tehdy byl ministrem spravedlnosti Jiří Pospíšil za ODS (dnes předseda TOP 09 a europoslanec) a novinku spojoval s posílením informovanosti spotřebitelů a obchodních partnerů podnikatelů.
I když je to relativně staré pravidlo, neznamená to, že se jím všichni už dávno bezezbytku řídí. A tak není od věci si ho připomenout. I proto, že za něj při kontrolách ze živnostenského úřadu reálně padají pokuty a kontroloři se na jeho dodržování mohou zaměřit.
Pravidlo z občanského zákoníku
Je proto potřeba zalistovat v zákonech. Nejprve v novém občanském zákoníku a podívat se konkrétně na jeho paragraf 435. Podle něj musí každý podnikatel uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel, který je zapsaný v obchodním rejstříku, musí uvádět také údaje o tomto zápisu, a to včetně oddílu a vložky. Podnikatel, který je zapsaný v jiném rejstříku, uvede údaje o svém zápisu v něm. A podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Pokud mu byl přidělen identifikující údaj, uvede i ten.
Povinnost se tedy týká jména a příjmení osoby samostatně výdělečně činné, jejího identifikačního čísla, místa podnikání, údaje o zápisu do živnostenského rejstříku. Firma musí uvést název společnosti, své identifikační číslo, adresu sídla, údaj o zápisu do obchodního rejstříku, a to včetně oddílu a vložky a případně další relevantní údaje.
O této povinnosti by měl vědět i každý nový podnikatel či podnikatelka. A jejich počet roste. Více se o tom dočtete v článku Podnikání stále láká. V květnu přibylo nejvíce podnikatelů od října 2012.
Zároveň mohou firma nebo podnikatel uvádět i další údaje, ale jen takové, které nevyvolají u lidí, kteří na web přijdou, klamavý dojem. Pro akciovku jsou podle zákona o obchodních korporacích, paragraf 7, webovky povinnost. Společnost s ručením omezeným nebo OSVČ je mít nemusí, ale když už je mají, výše uvedené údaje na nich musí uvádět. Stejně jako na fakturách a dalších obchodních listinách. Kde na webu údaje přesně mít, není dané – nabízí se spodní strana webu, záložka O nás, Kontakty a podobně.
Přestupek, za který hrozí pokuta
Kdo údaje na svém webu neuvede, dopustí se přestupku na úseku podnikání, a to podle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
Podle jeho paragrafu 9 se přestupku dopustí mimo jiné ten, kdo nesplní povinnost uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o své obchodní firmě, a nemá-li ji, o svém jménu, sídle, zápisu do obchodního rejstříku, včetně oddílu a vložky, nebo do jiného veřejného rejstříku, popřípadě do jiné evidence, pokud jde o osobu nezapsanou ve veřejném rejstříku, a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno
.
Více o zákonné úpravě přestupků, která se týká podnikatelů, se dozvíte v článku O přestupcích firem a podnikatelů se nově může dozvědět i veřejnost.
Za takový přestupek přitom podnikatelce nebo podnikateli hrozí pokuta do 100 tisíc korun (ve starší, již neplatné, úpravě sice hrozila podnikatelům menší pokuta, ale výjimečně dokonce také až roční zákaz činnosti, což mohlo být i likvidační).
Nachytat vás může živnostenský úřad
Kontrolu informační povinnosti podle občanského zákoníku zároveň mají v rámci své kontrolní činnosti na starosti živnostenské úřady. A jak vyplývá z jejich informací o výsledcích kontrolní činnosti, které živnostenské úřady každý rok zveřejňují, padají za porušení povinností podle paragrafu 435 občanského zákoníku skutečně také pokuty.
Nemáte-li zatím zkušenost s kontrolou ze živnostenského úřadu, přečtěte si, jak může probíhat: Jak u mě probíhala kontrola ze živnostenského úřadu?
Příkladem je živnostenský úřad v Brně. Ten se v loňském roce ve svém plánu kontrol zaměřil mimo jiné na kontroly podnikatelů provozujících volné a řemeslné činnosti z oblasti stavebnictví, především hrubou stavební výrobu, provozovanou hlavně držiteli oprávnění k provozování řemeslné živnosti zednictví. Úřad se zajímal o rozsah provozované činnosti ve vztahu k obsahu živnostenských oprávnění, která podnikatelé mají. V této oblasti provedl celkem 414 kontrol a ve 109 případech zjistil porušení právní povinnosti. Nejčastější bylo v tomto případě právě porušení informačních povinností podle § 435 občanského zákoníku, a to 41krát. Jak vyplývá z informací o výsledcích kontrolní činnosti Živnostenského úřadu města Brna za rok 2018, padly pokuty v celkové výši 24 000 korun.
Ve městě Šternberk zase vloni kontrolovali dodržování paragrafu 435 občanského zákoníku celkem u 63 fyzických osob a u deseti právnických osob. Porušení informační povinnosti podle tohoto paragrafu patřilo ve Šternberku v roce 2018 mezi nejčastěji zjištěná pochybení.
ČLÁNKY DO MAILU