Nemáte poštovní schránku? Soudní obsílka vás stejně nemine

Uživatelům, kteří si od července aktivovali datové schránky, již jimi zřejmě přijímají úřední datové zprávy. Všechny povinné osoby, tj. právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a orgány veřejné moci, si musí datovou schránku aktivovat nejpozději do 31. října 2009. Po uplynutí této přechodné lhůty jim bude aktivována automaticky státem. Ostatní podnikající či nepodnikající osoby si mohou o datovou schránku požádat prostřednictvím kontaktních míst Czech POINTu, jež mají svá pracoviště také u obecních úřadů či na pobočkách České pošty. Přístupové údaje jim budou doručeny do tří pracovních dnů od data podání žádosti. Čtěte více: Schovejte razítka do šuplíků, začíná doba datových schránek

Konec problémů s doručováním soudních zásilek

To ovšem není jediná výrazná změna, kterou pro nás od léta zákonodárci připravili. Od července jsou veškeré úřední listiny, tj. soudí obsílky a zásilky od správních úřadů adresované do vlastních rukou, po uplynutí příslušné lhůty jednoduše vhozeny do poštovní schránky. Tímto úkonem jsou považovány za doručené. Prakticky se tak odpovědnost za doručení přesouvá ze státu na občana. Čtěte více na Měšec.cz: Soudní obsílce se už nevyhnete

Jestliže poštovní doručovatel při doručování zásilky určené „do vlastních rukou“ osobně nezastihne adresáta na uvedené adrese, zanechá mu v místě doručení výzvu s upozorněním, kde se zásilka nachází. Do tohoto okamžiku je „doručovací postup“ beze změn. Hlavní rozdíl je až v následném převzetí zásilky. Pokud si adresát do deseti dnů od uložení zásilku nevyzvedne, považuje se posledním dnem lhůty za doručenou a bude jednoduše vhozena adresátovi do poštovní schránky. Dříve se nepřevzaté zásilky vracely odesílateli nebo byly zanechávány například sousedům. Takovéto doručení může mít v případě neseznámení se s obsahem zásilky vážné důsledky na postavení adresáta. Státním orgánem mohou být uloženy povinnosti bez ohledu na to, zda o nich má tento adresát povědomí, sděluje MARKÉTA TVRDÁ z advokátní kanceláře Lovells.

A co když nemá adresát poštovní schránku? V takovém případě se zásilka vrátí soudu a je následně vyvěšena na úřední desce soudu. Zásilka bude 10. dnem od vyvěšení na úřední desce považována za doručenou, bez ohledu na to, zda si adresát zásilku vyzvedl nebo přečetl, vysvětluje advokátka Tvrdá. Čtěte více: Konec vyhýbání soudním obsílkám. Odpovědnost padá na adresáta

Nenahlášení přechodného pobytu se může vymstít

Občan, který se nezdržuje na adrese trvalého pobytu, bude muset ve vlastním zájmu nahlásit do evidence obyvatel svou doručovací adresu. Na tu mu budou zasílány soudní a úřední písemnosti. Jestliže tak neučiní, budou mu příslušné písemnosti účinně doručovány na adresu trvalého pobytu, i když se na ní nezdržuje. Doručení by bylo neúčinné pouze v případě omluvitelných důvodů. Zákon operuje s pojmem „omluvitelný důvod“. Adresát má právo domáhat se neúčinnosti doručení z jakéhokoli omluvitelného důvodu. Záleží pouze na soudci, jak konkrétní omluvitelné důvody posoudí, vysvětlila pro Podnikatel.cz VERONIKA LUDVÍKOVÁ, ředitelka tiskového odboru a tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR. Tím by mohla být například doba dovolené nebo hospitalizace. Čtěte více: Čeká nás elektronická komunikace a nové základní registry 

Soud na návrh účastníka rozhodne, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl s doručovanou písemností z omluvitelných důvodů seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil, nebo mohl seznámit. Je zde stanovena výjimka ve věcech uvedených v paragrafu 120 odst. 2, jde-li o nesporné řízení, ve kterých soud rozhodne o neúčinnosti doručení i bez návrhu, jestli je podle obsahu spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se z omluvitelného důvodu nemohl seznámit nebo neseznámil s písemností, doplňuje PETRA KRÁLOVÁ, z odboru komunikace České pošty.

Prakticky tedy končí doba vyhýbání se převzetí zásilky. Tohoto postupu občané i subjekty často záměrně zneužívali. Soud nebo úřad tak musel pátrat, kde se účastník zdržuje. Pokud se doručení nezdařilo, vracela se zásilka zpět jako nedoručitelná. Od července se již nikdo nebude moct úspěšně, třeba i několik let, vyhýbat soudním obsílkám, jako tomu bylo dosud, říká ministryně spravedlnosti DANIELA KOVÁŘOVÁ.

Českou poštu nebude lehké obelstít

Nejednoho čtenáře zajisté napadla varianta, kdy adresát, který se chce vyhnout převzetí zásilky, bude argumentovat tvrzením, že se v místě bydliště vyskytoval, ale žádná zásilka mu doručena nebyla. Jak v tomto případě prokáže Česká pošta doručení? Podle Petry Králové, je již nový systém v doručování zohledněn v poštovních podmínkách a předpisech České pošty. Ta eviduje záznamy o tom, že zásilka byla vložena do domovní schránky, poštovní přihrádky nebo dodávací schránky adresáta. Poštovní doručovatel vložení do schránky vyznačí na Dodejce, kterou vrátí odesílateli, a ze které je patrné, kdy a kdo obálku do schránky vložil. Vložení do schránky je navíc vyznačeno v dodacích dokladech České pošty. Bude tedy na straně adresáta dokázat, že k tomu nedošlo. Ve sporných případech bude rozhodovat soud. Čtěte více: Stiegler: Česká pošta vstupuje zásadně na trh elektronické komunikace

Doručování právnickým osobám

Novela občanského soudního řádu neupravuje zasílání obsílek právnickým osobám, ale odkazuje na zákon o elektronických úkonech, tzv. eGovernment Act. Doručuje se tedy prostřednictvím aktivních datových schránek. A to i v případě zásilek určených do vlastních rukou. Pokud se uživatel do datové schránky do 10 dnů od doručení nepřihlásí, považuje se dokument za doručený. Logicky tedy musí dotčené subjekty průběžně sledovat stav doručených zpráv. Doporučuje se jejich pravidelná kontrola alespoň jednou týdně. Čtěte seriál Datové schránky

Dalším vhodným řešením je využití funkce nastavení datové schránky pro zaslání informace o příchodu nové zprávy. To lze provést zadáním telefonního čísla nebo e-mailové adresy.

Doručování podnikajícím a nepodnikajícím fyzickým osobám

Těmto osobám se soudní obsílka nebo úřední písemnost zasílá na adresu trvalého bydliště, případně sídla firmy. Pokud ovšem není uvedena jiná adresa pro doručování písemností. Jestliže si fyzická osoba zřídí datovou schránku, budou tyto písemnosti prioritně doručeny v elektronické podobě.

Od července se fyzickým osobám soudní obsílky doručují v tomto pořadí:

1. Do datové schránky – je-li zřízena a je aktivní
2. Na adresu, kterou adresát sdělil soudu – přitom není rozhodující, zda se na této adrese zdržuje. Pokud se nezdržuje, měl uvést jinou adresu.
3. Evidovaná doručovací adresa – adresa pro doručování uvedená v centrální evidenci obyvatel (nahlašuje se u obecního úřadu).
4. Jestliže nebyla zvolena některá z výše uvedených možností, doručuje se na adresu trvalého bydliště.

Bude u všech soudních obsílek upřednostněna datová schránka?

Podle Veroniky Ludvíkové je soud povinen doručovat prostřednictvím datových stránek všechny písemnosti (ať už jde o právnickou osobu, nebo o fyzickou osobu, jež si datovou schránku zřídila dobrovolně). Způsob doručení je však závislý i na typu zásilky:

• Žaloba nebo rozsudek se doručí do vlastních rukou. Případná nepřebraná zásilka je uložena v desetidenní lhůtě na poště nebo u soudu a po této lhůtě vhozena do schránky. Prioritně se doručuje do datové schránky.
• Platební rozkaz, usnesení, jež obsahuje výzvu k vyjádření se k žalobě s možností vydání rozsudku pro uznání, a předvolání k přípravnému jednání s možností vydání rozsudku pro uznání se doručují do vlastních rukou s nemožností náhradního doručení. Jedenáctý den po uložení se zásilka stejně, jako tomu bylo doposud, vrací soudu jako nedoručená. Do datové schránky se nedoručuje.
• Ostatní písemnosti soudu jako jsou usnesení, předvolání, výzvy a poučení, se zasílají obyčejně, vhozením do schránky. Upřednostňuje se schránka datová. Čtěte více na Lupa.cz: Datové schránky startují