Nemění se jen zákoník práce, ale také zákon o inspekci práce

Přečtěte si také:

Zaměstnavatel bude po novele zákoníku práce sdělovat zaměstnancům více informací

Novela zákoníku práce i zákona o inspekci práce

Novela zákoníku práce ukládá také zaměstnavatelům nové povinnosti, jejichž dodržování musí být kontrolováno a porušování sankcionováno. Zákon o inspekci práce zakotvuje v § 3 mimo jiné působnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce ke kontrole právních předpisů pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, povinností v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům. Dále právních předpisů stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu.

Současně stanoví zákon o inspekci práce v § 9 až 34 skutkové podstaty přestupků, kterých se zaměstnavatelé mohou při porušení zákoníku práce a dalších právních předpisů dopustit. Aby mohly orgány inspekce práce kontrolovat povinnosti plynoucí z novely zákoníku práce, je nutné v návaznosti na připravovanou změnu rozšířit, doplnit či upřesnit okruh přestupků a za ně vyměřovaných sankcí.

Možnost vstupovat do domácnosti zaměstnance

Na základě zavádění nových pravidel tzv. home office se navrhuje zakotvit  oprávnění inspektora vstupovat se souhlasem zaměstnance a jiných dotčených osob, které v daném místě žijí, do jiných míst, než je pracoviště zaměstnavatele. Samozřejmě pokud je tam vykonávána práce na dálku v souladu s § 317 zákoníku práce.

Dále se navrhuje úprava definice pracoviště pro účely tohoto zákona. Pracovištěm kontrolované osoby se rozumí místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby, včetně jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku. Za činnost kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo poskytování služeb, jakož i jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních předpisů.

Nové sankce za neposkytnutí informací zaměstnavatelem

Zaměstnavatel bude do 7 dnů po vzniku pracovního poměru poskytovat informace v souladu s doplněným § 37 a novým § 37b zákoníku práce (vyslání zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu) po vzniku dohod konaných mimo pracovní poměru. Výše pokuty za porušení těchto ustanovení má být do 200 000 Kč, neboť porušením těchto povinností může dojít k významnému zásahu do práv zaměstnance. Na druhou stranu je zohledněno, že se jedná pouze o informační povinnost, dopad neposkytnutí (nebo včasné neposkytnutí této informace) není postaven naroveň např. nevyplacení dohodnuté mzdy zaměstnanci.

Přestupky na úseku práce na dálku

Do zákona se doplňuje, že zaměstnavatel se dopustí přestupku (s možnou pokutou až 300 000 Kč) na úseku práce na dálku tím, že

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• a) neuzavře dohodu o práci na dálku písemně,
• b) nesplní některou povinnost z nově ukládaných povinností § 317 zákoníku práce,
• c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 zákoníku práce a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn.

Za stejnou práci stejná odměna (úsek odměňování)

Nově se také zaměstnavatel může dopustit přestupku na úseku odměňování, pokud zaměstnanci neposkytne za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu, plat nebo odměnu z dohody jako jinému zaměstnanci (pokuta až 500 000 Kč). Podle důvodové zprávy k novele zákona mohlo rovněž dosud budit pochybnosti, zda a v jaké míře je pro daný okruh případů použitelná věta v § 13 zákona o inspekci práce (písmeno m) o neposkytnutí odměny zaměstnanci. Nově je jednoznačně definováno, že neposkytne-li zaměstnavatel za práci vykonanou na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zaměstnanci odměnu z dohody nebo některou její složku ve výši a za podmínek stanovených jiným právním předpisem a sjednaných v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr, dopustí se rovněž přestupku na úseku odměňování (pokuta až 2 000 000 Kč).

Přestupky na úseku pracovní doby

Novela upravuje a rozšiřuje § 77 a § 80 zákoníku práce. Zde jsou zakotveny nové povinnosti zaměstnavatele. V případě dohod konaných mimo pracovní poměr jde především o poskytnutí nepřetržitého denního odpočinku nebo nepřetržitého odpočinku v týdnu ve stanoveném minimálním rozsahu.

V návaznosti na to tedy dojde k rozšíření stávajícího okruhu již
existujících skutkových podstat, případně jejich modifikaci, aby pokrývaly porušení povinností vyplývajících ze zákoníku práce. Pokud není kratší pracovní doba sjednána písemně, bude nově možné uložit pokutu do 400 000 Kč, v ostatních případech porušení do 1 000 000 Kč.

Přestupky na úseku bezpečnosti práce

Pokud zaměstnavatel, který má tuto povinnost podle zvláštního prvního předpisu, neposkytne nebo neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, dopustí se přestupku s možnou pokutou až 2 000 000 Kč. Dochází ke zvýšení sazby pokuty za dané jednání, neboť podle důvodové zprávy k novele zákona mohou mít případné důsledky spáchání tohoto přestupku přímý dopad na zdraví, či dokonce život zaměstnance.

Úprava pracovní doby a zamítnutí žádosti zaměstnavatelem

Stejná pokuta bude hrozit zaměstnavateli, pokud nevyhoví písemné žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujících o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu ve II. až IV. stupni závislosti o kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce, eventuálně o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby. Pokud úpravě pracovní doby brání vážné provozní důvody, musí zaměstnavatel zamítnutí žádosti zaměstnance písemně odůvodnit.