S účinností od 1. října 2015 nastaly změny zákona o zaměstnanosti, které souvisí s poskytováním podpory v nezaměstnanosti. Zejména se jedná o omezení možnosti pobírání podpory v nezaměstnanosti pro členy obchodních společností a družstev. Neméně důležitou změnou je zavedení nové náhradní doby – doby pracovní neschopnosti. Tato novinka může významně ovlivnit pobírání podpory. Čtěte, ve kterých případech a jak se v praxi projeví.
Nová náhradní doba
Stává se, že je fyzická osoba po skončení zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti nadále v dočasné pracovní neschopnosti nebo onemocní v sedmidenní ochranné lhůtě. Z tohoto důvodu, před účinností změn zákona o zaměstnanosti, často uchazeči o zaměstnání ztratili nárok na podporu v nezaměstnanosti. V rozhodném období totiž nesplnili podmínku získání potřebné doby důchodového pojištění zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností, tj. získání alespoň dvanácti měsíců této doby v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Od 1. října 2015 je ovšem doba dočasné pracovní neschopnosti a doba nařízené karantény považována za náhradní dobu zaměstnání, s výjimkou případu, kdy si fyzická osoba přivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně.
Jste bez práce nebo v pracovní neschopnosti? Doba nemoci může ovlivnit výši pobírané podpory.
Základní podmínkou získání nároku na podporu v nezaměstnanosti je tedy dvanáct měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Do této doby se počítá jiná výdělečná činnost (např. podnikatelská činnost) nebo zaměstnání, které založí účast na nemocenském a důchodovém pojištění, tj. příjmy nad rozhodnou částku (2499 korun měsíčně), dohoda o provedení práce nad 10 000 korun. Zjednodušeně řečeno se jedná o příjmy, ze kterých je odváděno sociální pojištění. Ovšem tuto dobu lze získat i započtením takzvané náhradní doby zaměstnání. Pokud by se uvedené náhradní doby překrývaly, započtou se pouze jednou.
Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba:
- přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
- pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
- osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
- osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
- výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
- osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost)
- trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu (zavedena od 1. října 2015).
Rozdíl ve výši podpory
Rozdíl ve výši podpory počítané z průměrného výdělku a z náhradní doby je značný. Na druhou stranu dříve z důvodu nemoci nemusel mít uchazeč nárok na podporu vůbec. Výše podpory se určí procentní sazbou z posledního výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího základu OSVČ.
Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:
- první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
- třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
- po zbývající podpůrčí dobu (celkem pět, osm nebo jedenáct měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Průměrný čistý výdělek uchazeče se počítá z posledního zaměstnání, a pokud se jedná o OSVČ, pak z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2015 činí 14 604 Kč.
Podpora v nezaměstnanosti z náhradní doby v roce 2015 činí:
- první dva měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy (tj. 3777 Kč),
- třetí a čtvrtý měsíc ve výši 0,12násobku průměrné mzdy (tj. 3022 Kč),
- po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy (tj. 2770 Kč).
Podpora z průměrného výdělku nebo z náhradní doby?
V praxi bude docházet k různým situacím. Vždy je třeba pamatovat na registrační lhůtu u úřadu práce. Uchazeč o zaměstnání by se měl zaregistrovat do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání. V takovém případě bude zaregistrován zpětně od následujícího dne po jeho skončení. Pokud však bude v té době v pracovní neschopnosti, zaregistrovat se nemůže. Naopak může být již zaregistrován a poté v sedmidenní ochranné lhůtě po skončení zaměstnání onemocnět. Více uvádí následující příklady, na kterých spolupracovala Kateřina Beránková z Generálního ředitelství Úřadu práce ČR.
Kdy se bude v případě nemoci počítat podpora v nezaměstnanosti z průměrného měsíčního čistého výdělku u zaměstnanců (vyměřovacího základu u OSVČ) a kdy z průměrné mzdy v národním hospodářství?
Vždy záleží, zda bude doba nemoci jako poslední a zda ji bude třeba započítat. Možné varianty:
- Uchazeč pracoval a pro splnění základní podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti (v uplynulých dvou letech odpracoval alespoň dvanáct měsíců) potřebuje započítat tuto náhradní dobu, která běžela po skončení zaměstnání. V tomto případě se výše podpory vypočítá z průměrné mzdy v národním hospodářství.
- Uchazeč pracoval, dále byl nemocný a poté opět pracoval – podpora v nezaměstnanosti se vypočte z posledního průměrného měsíčního čistého výdělku.
- Uchazeč o zaměstnání byl v období posledních dvou let dlouhodobě v pracovní neschopnosti z předchozího zaměstnání, pak pracoval, ale v rozsahu kratším než dvanáct měsíců a zaměstnání bylo posledním. Výše podpory se vypočte z průměrného měsíčního čistého výdělku.
Příklady:
Zaměstnanec se zaregistroval u úřadu práce, řádně doložil potvrzení o průměrném výdělku od posledního zaměstnavatele, které trvalo 15 měsíců a následně onemocněl v ochranné sedmidenní lhůtě. Nemoc trvala pět měsíců a poté začal čerpat podporu v nezaměstnanosti.
Podmínka dvou let důchodově pojištěné výdělečné činnosti se vždy posuzuje od data zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. V tomto případě nemoc začala až v době evidence u úřadu práce, na výši podpory nemá žádný vliv. Podpora se po ukončení nemoci vypočítá z průměrného čistého měsíčního výdělku.
Zaměstnanec byl ve výpovědní době v pracovní neschopnosti nebo onemocněl bezprostředně po ukončení pracovního poměru. Nemoc trvala 5 měsíců. Teprve poté se zaregistroval a přinesl potvrzení o průměrném výdělku od posledního zaměstnavatele, kde pracoval nepřetržitě tři roky.
Podstatné je, zda pro splnění podmínky dvanácti měsíců bude potřeba náhradní dobu započítat. Pokud by tomu tak bylo a pracovní neschopnost byla poslední, podpora v nezaměstnanosti by se vypočítala z průměrné mzdy v národním hospodářství. Zde tomu tak ovšem není, podmínka alespoň dvanácti měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti je splněna, podpora se vypočte z průměrného měsíčního čistého výdělku.
ČLÁNKY DO MAILU